Historie
Obecná historie:
Mlýn patří z hlediska potvrzené existence do kategorie těch starších mlýnů na Bobravě. Zmínka o něm je je z roku 1464, kdy obec Tečice i s mlýnem byla prodána panu Přemkovi z Těšína. Mlýn, který byl původně pravděpdobně panským, o čemž svědčí až do 18.stol. množství mlynářů - nájemců, asi od roku 1750 přechází do správy a později vlastnictví mlynářského rodu Procházků. (V roce 1825 vlastnil mlýn Procházka Anton (RŠ)). V roce 1925 mlýn vyhořel, ale již v roce 1927 byl provoz obnoven. Rod Procházků vlastnil mlýn až do roku 1934, kdy ho odkoupila rodina mlynářů Drápalů, pocházející ze mlýna v Rybníkách. Po roce 1930 byl mlýn poháněn Francisovou turbínou na spádu asi 6 m a při správném průtoku s výkonem max. 24 HP, případně náhradním dieselovým motorem. Mlýn pracoval při spokojenosti vlastníků i mlečů až do roku 1952, kdy byla mlýnská výroba zastavena a mlýn podle tehdejších nařízení "vyvlastněn". Namísto mlýna v něm byla zřízena výrobna krmiv pro hospodářská zvířata a později už sloužil jen jako příležitostný sklad obilí po žních. Po roce 1989 byl mlýn navrácen v restitucích, ale snaha majitelů obnovit činnost mlýna v dané době neuspěla. Přesto se podařilo za mnohých obětí mlýn udržet jako výrobní jednotku alespoň v branži výroby krmných směsí. Takto funguje bývalý mlýn dodnes.
Informace a historické fotografie poskytl nynější vlastník mlýna, pan Roman Drápal.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Zmínka o něm je je z roku 1464, kdy obec Tetčice i s mlýnem byla prodána panu Přemkovi z Těšína. Mlýn, který byl původně pravděpdobně panským, o čemž svědčí až do 18.stol. množství mlynářů - nájemců
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Asi od roku 1750 přechází do správy a později vlastnictví mlynářského rodu Procházků. (V roce 1825 vlastnil mlýn Procházka Anton (RŠ))
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 mlýn patřil Karlu Procházkovi.
V roce 1925 mlýn vyhořel, ale již v roce 1927 byl provoz obnoven. Rod Procházků vlastnil mlýn až do roku 1934, kdy ho odkoupila rodina mlynářů Drápalů, pocházející ze mlýna v Rybníkách. Po roce 1930 byl mlýn poháněn Francisovou turbínou na spádu asi 6 m a při správném průtoku s výkonem max. 24 HP, případně náhradním dieselovým motorem.
1934 mlýnzno opět vyhořel
1934 zakoupil Jan Drápal, znovu postavil a zařídil
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
poslední majitel Bohuslav Drápal
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Mlýn pracoval při spokojenosti vlastníků i mlečů až do roku 1952, kdy byla mlýnská výroba zastavena a mlýn podle tehdejších nařízení "vyvlastněn". Namísto mlýna v něm byla zřízena výrobna krmiv pro hospodářská zvířata a později už sloužil jen jako příležitostný sklad obilí po žních
ZNZP Rosice
do r. 1968 výrobna krmiv
Po roce 1989 byl mlýn navrácen v restitucích, ale snaha majitelů obnovit činnost mlýna v dané době neuspěla. Přesto se podařilo za mnohých obětí mlýn udržet jako výrobní jednotku alespoň v branži výroby krmných směsí. Takto funguje bývalý mlýn dodnes.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Procházka
- Drápal
- Kylián
- Boryš
- Mička
- Novodvorský
- Blažek
- Netroufal
- Hošek
- Sobietský
- Schanza
- Illiehman
Historie mlýna také obsahuje:
1464 - Přemek z Těšína
od 1750 - rod Procházků
1825 - Anton Procházka
1930 - Karel Procházka
1934 - Jan Drápal
Bohuslav Drápal
po 1989 - Roman Drápal
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
