Tvoje zrno je teď na mlýně.
(holandské rčení)

mlýn Pilař

mlýn Pilař
211
Votice
259 01
Benešov
Votice
49° 38' 25.6'', 14° 37' 34.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Zajímavý vodní mlýn nedaleko Votic s unikátně dochovaným technologickým zařízením v podobě polouměleckého složení. Z hlediska technologického zařízení se řadí mezi nejhodnotnější mlýny v České republice.
Srbický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1840 vlastnil mlýn Skalák Josef.

Čeněk Habart ve své knize uvádí: Mlýn "Pilař" počítá se k Voticům (čp. 211), ač stojí dosti daleko od města na přítoku Bysterského - potoce střelítovském, blíže železniční stanice "Votice - město". Je to mlýn malý, pouze o 1 složení s francouzským kamenem a "šroťákem"; dříve též stoupy. Patří Jos. Rosolovi, který tu má stárka. V rybníce "Pilaři", patřícím k velkostatku votickému, zřídil r. 1924 čilý odbor turistů kabiny ke koupání.

V roce 1930 vlastnila mlýn Fr. Rosolová. 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rosol
  • Skalák
  • Buriánek

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn stojí pod hrází rybníka Pilař. Jedná se o zděný objekt ze smíšeného zdiva. Mlýn má trojdílnou dispozici. Přístupný je dveřmi z východního podélného průčelí (dále v jižním průčelí dveřmi na zanášku - mlecí podlahu). Dveřmi vstoupíme přímo do mlýnice, do takzvaného podkolí. Směrem na sever pak vedou dveře (s typickým okénkem k nahlížení - co se děje ve mlýně) do prostoru bývalé černé kuchyně, kde se dnes nachází vestavěná novodobá chlebová pec. Dalšími dveřmi (opět s malým okénkem) se dostaneme do bývalé světnice (?).
      Patro mlýna je přístupné dveřmi v jižním průčelí. Jimi se dostaneme na tzv. mlecí podlahu či zanášku. Dále na sever se nachází chodba při východní zdi. Z ní jsou přístupné dvě místnosti. Ta blíž ke mlýnici dle mého názoru sloužila jako šalanda. Druhá, která kopíruje svou velikostí bývalou světnici sloužila v minulosti jako sýpka. Majitel mne upozornil na původní tvar a velikost oken z nichž jedno je dodnes zachováno v podobě segmentově zaklenutém výklenku. Stejných oken zde bylo víc, pouze byla přezděna na okna větší. Na existenci sýpky poukazuje i velice nízký strop.
      Mlýn má vaznicový krov se stojatou stolicí. Nejspíš pochází z druhé poloviny 19. století - z doby modernizace mlýnské technologie a výstavby zděného štítu jižního průčelí.
      • zdobený zděný štít
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • klenba
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • černá kuchyně
      • dveře
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující obyčejné složení
      • existující poloumělecké složení
      Jedno z mála dochovaných polouměleckých složení (kamenné mlecí složení doplněné stroji patřícími do uměleckého složení, avšak bez válcové stolice).

      ROZVOD ENERGIE:
      Torzo celodřevěného vodního kola, od něhož hřídel prostupuje otvorem do podkolí (spodní prostor) a na které je celodřevěné boční paleční kolo netypicky otočené palci k návodní zdi a se zdobnou profilací. Palce zapadají do litinového pastorku na vertikální hřídeli (pravoúhlý převod). Na hřídeli je též dřevěné paleční kolo čelní, jehož palce roztáčely přes cévník mlecí složení s francouzskými kameny, dále cévník a malou vertikální hřídel. Na této hřídeli je řemenice, která poháněla řemenem druhé obyčejné kamenné mlecí složení. Hlavní boční paleční kolo pohánělo také zařízení zvané krupník, neboli holendr k výrobě krup. Dělo se tak přes pravoúhlý převod - horizontální cévník a dřevěnou hřídel, na jejíž konci malé čelní paleční kolo roztáčelo opět cévník osazený na hřídeli krupníku. Na hlavním bočním palečním kole nalezneme také řemenici, která hnala malou transmisní předlohu. Předloha přes řemenice roztáčela ventilátor větrák štosky a horní transmisi na půdě. Od této transmise byla energie rozvedena na jednotlivé mlýnské stroje. Dělo se tak přes ploché kožené řemeny. Řemenice jsou dřevěné.

      DOCHOVANÁ TECHNOLOGIE:
      V podkolí nachází se dvojnásobná celodřevěná mlýnská hranice, převodová soukolí a transmisní předlohy, pata kapsového dopravníku a pytlovací lávka moučného hranolového vysévače (třídil 4 sorty). Ojedinělý svého druhu je stroj na čištění a třídění krupice kombinující ve svém řešení tzv. Paarův stroj a malou štosku se samostatným ventilátorem. Tento stroj nese neoklasicistní profilaci a zdobné prvky. Třídil 3 sorty. Dále se zde nachází obyčejné složení se zdobenou moučnicí. Na mlecí podlaze stojí kamenné složení s francouzskými mlecími kameny a obyčejné kamenné mlecí složení (pískovec?). Na zanášce se dochoval velký moučný hranolový vysévač. V podstřeší nalezneme horní transmisi, hlavu kapsového dopravníku, předvysévač (krátký hranolový vysévač se dvěma síty) a krátký šnekový dopravník. Dále válcový koukolník - za současného poznání není jasné, zda demntovaný, anebo dokonce nebyl v tomto mlýně nikdy instalovaný.
      Nutno dodat, že celé toto mimořádné strojní zařízení je s výjimkou koukolníku a kovových prvků řemeslné výroby.

      POSTUP MLETÍ:
      Zrno bylo vyčištěno jednoduchou štoskou, popřípadě fofrem na čistění zrna pomocí vzduchu a vsypáno do násypky francouzského mlecího složení... zde mezi kameny došlo k prvnímu rozemletí, melivo spadlo do kapsového dopravníku, který je vynesl až do podstřeší, kde předvysévač oddělil nejhrubší frakce a tím odlehčil moučnému vysévači. Hrubá frakce pokračovala na další chod (mletí), jemnější frakce odséval moučný vysévač na 4 druhy a na výskoku pak bylo nesemleté melivo, které se stejně jako hrubé frakce z předvysévače opět rozemlelo. Tento proces se opakoval několikrát.
      Krupici třídila na 3 druhy zmíněná malá "štoska".
      Obyčejné kamenné mlecí složení pravděpodobně zajišťovalo špicování, případně šrotování a vyloučit nelze ani domílku (zisk tmavších mouk).

      David Veverka - výzkum a restaurování strojního zařízení vodních mlýnů v roce 2014
      (upravil RUr)
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • pekárna
      • krupník
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      StavZaniklý
      PopisV roce 1930 bylo u mlýna vodní kolo na svrchní vodu. Hltnost 86 l/s, na spádu 5,93 m a o výkonu 4,42 HP.
      StavZaniklý
      PopisV roce 1930 bylo u mlýna vodní kolo na svrchní vodu. Hltnost 86 l/s, na spádu 5,93 m a o výkonu 4,42 HP.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      dvojnásobná
      • pískovcový kámen | Počet:
      • francouzský kámen | Počet:
        • válcový
        • moučný vysévač | Počet: 1
        • předvysévač | Počet: 1
          • kapsový výtah | Počet: 1
          • AutorHabart Čeněk
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydání
            Další upřesněníI. díl, s. 248
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorHabart Čeněk
            NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
            Rok vydání1925
            Místo vydání
            Další upřesněníI. díl, s. 248
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12, s. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            27.6.2014 22:09 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            David Veverka (David Veverka) 1.7.2014 14:02
            Radim Urbánek 22.8.2016 18:38