Kněžské děti, mlynářův dobytek,
pekařovo prase bývají dobře krmeni.
(německé přísloví)

mlýn v Bohumilči

mlýn v Bohumilči
1
Bohumileč
463 43
Liberec
Libíč
50° 38' 15.7'', 14° 59' 6.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Budovy velkého mlýna jsou vzájemně spojeny a stojí kolem dvora. Mlýn stojí na levém břehu Ještědky nedaleko hlavní silnice mezi Českým Dubem a Mnichovým Hradištěm. Mlýn je v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.
Na okraji obce
Ještědka
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn je zmiňován v 16. století jako panský. Pramen a historiká mapa uvádějí potok jako Mohelku, v r. 1930 je uváděn jako Ještědka.

V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Josef Kovář.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je zmiňován v 16. století jako panský. Pramen a historiká mapa uvádějí potok jako Mohelku.

Nejstarší zmínka o existenci mlýna je v zápise 19. března 1545 v Trhové knize vesnic z let 1536 – 1548 (českodubského panství), kde se píše, že Lukeš - syn mlynáře z Bohumilče - koupil od Valenty  modlibohovský mlýn. Již v říjnu stejného roku se však vrátil zpět na mlýn do Bohumilče a modlibohovský mlýn prodal. Důvodem byla náhlá smrt jeho otce Jana, proto se Lukeš musel postarat o rodný mlýn v Bohumilči, který zůstal bez hospodáře. (MH)

V roce 1552 koupil českodubské panství Jan z Opersdorfu, který se zasloužil o rozkvět celého panství. V roce 1556 projevil zájem o mlýn v Bohumilči. Dne 24. března 1556 koupil Adam Boruf na poručení svého pána Jana z Opersdorfu mlýn od mlynáře Lukše za 400 kop. Tím se mlýn stal součástí panského majetku a po dalších několik desetiletích zde mlynáři provozovali svou živnost jen jako nájemci. (MH)

Koncem 16. st. je na mlýně jako nájemce uváděn Martin Ruta.(MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1620 je jmenován mlynář Pavel a v roce 1626 Jiří Richter.(MH)

V soupise obyvatel z roku 1713 je na mlýně uváděn mlynář Hans Danich. Usedlost je zde popisována jako mlýn na stálé vodě o dvou složeních a s 18 korci polí. (MH)

V roce 1757 v soupise vrchnostenského majetku pro potřeby Tereziánského majetku je uváděn mlýn v Bohumilči o jednom kole na stálé a jednom kole na nestálé vodě s pilou. (MH)

Již od 20. let 18 st. je na mlýně jmenována rodina Kašpara Glasera, který do Bohumilče přišel pravděpodobně z Osečné. 10. záři 1725 si vzal za manželku Sybillu Hoffmannovou z Českého Dubu. Na mlýně se jim narodilo 6 potomků, synové Jakub, Josef a František, dcery Anna, Zenna Theresia a Johanna. V roce 1740 Kašpar Glaser zemřel a vdova Sybilla se znovu provdala Václava Vokenského, avšak již 26. června 1742 zemřela ve věku 42 let.(MH)

Pokračovatelem rodinné tradice se stal Josef Glaser, syn Kašpara Glasera, narozený v roce 1731. Dne 1. dubna 1759 koupil mlýn od svého otčíma Václava Vokenského. Je také opět prvním potvrzeným majitelem mlýna, kterému vrchnost mlýn prodala do osobního vlastnictví. Bezprostředně po koupi mlýna se Josef Glaser oženil, a to dne 13. května 1759 s Kateřinou Škodovou z Vlčetína. Měli spolu 6 dětí, Adalberta, Josefa, Annu, Antonína, Jana a Kateřinu. Josef Glaser nedobře hospodařil a po zranění ruky nemohl pracovat vůbec a mlýn chátral. Mlýn měl být prodán v dražbě. Josefův nejstarší syn Vojtěch (Adalbert) však dražbě zabránil sňatkem s Kateřinou Mikulášovou z Kněžmostu, neboť věno budoucí manželky mlýn před exekucí zachránilo. Svatební obřad se konal 7. listopadu 1797 v kostele sv. Václava v Bosni. Kateřině tehdy bylo 18 let. Manželé za mlýn zaplatili 3000 zlatých.(MH)

Na mlýně hospodařil Vojtěch Glaser, zemřel v roce 1853. Mlýn po něm převzal jeho syn Jan Glaser a jako mlynář zde působil do roku 1864, kdy usedlost prodal Václavu Kovářovi z Letařovic za 15 000 zlatých.(MH)

Václav Kovář se narodil 27. října 1828 v Letařovicích. Jeho babička z matčiny strany Marie Škodová byla dcerou letařovického mlynáře Johanna Köhlera. Václav Köhler měl tedy mlynářské předky. Za manželku si vzal Veroniku Bartošovou ze Sobotic. 10. března 1867 se jim narodil syn Josef, který po otci převzal mlýn. Za manželku měl Annu Slukovou ze Sobotic. V roce 1905 se jim narodil syn Josef. V roce 1912 nechal Josef Kovář vypracovat plán na přestavbu mlýnu.  Budova se měla zvýšit o jedno podlaží a vodní kolo měla nahradit turbína.  Projekt vypracovala továrna na stavbu mlýnů a strojů J. Kohout Praha – Smíchov. S přestavby však sešlo. (MH)

V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Josef Kovář, potok uváděn jako Ještědka.

Na mlýně hospodařil Josef Kovář ml., narozený 24. července 1905, třetí mlynářská generace z rodu Kovářů. Za manželku měl Marii Havelkovou z Březové. Měli spolu syna Josefa a dceru Marii. Je to také poslední mlynář, za kterého mlýn fungoval. Jeho syn Josef se sice mlynářskému řemeslu vyučil, ale školu dokončil až rok po uzavření mlýna v 50. letech 20. st. (MH)

V roce 1922 byla na mlýně instalována Francisova turbína s vodorovnou hřídelí firmy Kohout o výkonu 9,3 HP. V souvislosti s žádostí mlynáře Václava Kováře o povolení instalace Francisovy turbíny v roce 1922 se dochoval protokol okresní politické správy v Turnově popisující tehdejší uspořádání a zařízení mlýna (viz technologie). Kolaudace turbíny proběhla 13. 11. 1922. (MH)

Na mlýně hospodařil Josef Kovář. Počátkem 40. let přistavěl k hospodářským budovám novou kolnu na nářadí a zřídil nové zásobníky na obilí. V roce 1941 byl vypracován dokument popisující vybavení mlýna (viz technologie) pro účely zápisu do mlynářského rejstříku. (MH)

V 50. letech 20. st. přestal mlýn fungovat. (MH)

Budova je dodnes v držení potomků mlynáře Josefa Kováře. V současné době je stále v provozu spirálová turbína napojená koženým řemenem na generátor elektrického proudu pro vlastní potřebu majitele. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Boruf
  • Ruta
  • Richter
  • Danich
  • Glaser
  • Vokenský
  • Kovář

Historie mlýna také obsahuje:

1930 - Josef Kovář

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    08 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Obytná budova mlýn má štít zdobený břidlicí. Část hospodářských budov je dřevěná.

      Při stavebních úpravách pro umělecké složení získal mlýn mohutnou a velmi atypickou dvoustupňovou střešní nástavbu. Její mimořádnost umocnuje skutečnost, že je provedená coby oboustranná! (RUr)\n

      V roce 1922 byla na mlýně instalována Francisova turbína. (MH)

      • skládaný bedněný štít
      • pavlač, balkón
      • okno
      • střešní nástavba
      • vyskladňovací otvor
      • komín
          Žádná položka není vyplněna
          Dle popisu v Urbáři panství Českého Dubu z roku 1567 to byl „mlejn panský o dvou kolech moučných a jedné stoupě“. (MH)
          Dle protokolu okresní správy z roku 1922 sloužilo pro pohon mlýna vodní kolo o průměru 4,5 m, šířku mezi věnci mělo 1,46 m a hloubku korečků 25,5 cm. Spotřebovalo asi 210 litrů vody za vteřinu. Kolo pohánějící pilu mělo průměr 4,42 m, šířku mezi věnci 80 cm, hloubku korečků 22 cm, hltnost 90 litrů za vteřinu a výkon 3,7 HP. Turbínu instalovali v bývalé lednici na místě vodního kola. Druhé kolo ponechaly pro pohon pily. Z mlýnských strojů jsou zde jmenovány žitná stolice s jedním párem válců 500/300 mm, šrotová stolice s jedním párem válců 500/220 mm, porcelánová stolice s párem válců 400/300 mm, klasický kámen o průměru 1 m, loupačka, reforma, rovinný vysévač, cylindr hrudový, cylindr špicový a výtahy. Elektrickou energii pro potřeby mlýna vyrábělo dynamo. (MH)
          Dle popisu pro mlynářský rejstřík z roku 1941 měl mlýn toto vybavení: Pohon zjišťovala Francisova turbína s vodorovnou hřídelí firmy Kohout. Zařízení čistírny tvořil tarár domácí výroby 450 mm, koukolník Prokop 1700 x 400 mm, průchodová loupačka č. 2 Kohout s pláštěm 850 x 600 mm, klíčkový válcový vysévač 1400 x 500 mm. Pro mletí žita sloužila dvouválcová rýhovaná stolice Prokop 500 x 300 mm. Z vysévacích strojů je zmíněn jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Kohout 1800 x 950 mm obsahující 2x8 sít, pro čištění krupic jednoduchá reforma Kohout 350 mm. Z pomocných strojů je to sací filtr domácí výroby se dvěma hadicemi k aspirování žitné stolice, ležatá míchačka Richter Pilníkov s válcem 1500 mm na obsah 45 Q, šrotovník Drašnar Třebechovice se smirkovými kameny o průměru 500 mm a dvouválcové mačkadlo na oves Prokop 480 x 220 mm. Pro výrobu elektrické energie sloužilo dynamo firmy Isaria Wien o výkonu 1,5 HP poháněné turbínou. (MH)
          Zaniklý
          • pila
          V roce 1930 byla u mlýna pila.
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          • turbínový domek
          Ke mlýnu vede dlouhý náhon z Ještědky.

          Dle protokolu okresní správy z roku 1922 byl na Ještědce jez dlouhý 4,15 m, který zvedal vodu do náhonu dlouhého asi 400 m. Náhon přecházel před mlýnem v betonové vantroky o šířce 1,43 m prostupující obvodovou zdí prvního patra, za kterou byla lednice, a v ní se otáčelo vodní kolo na vrchní vodu. Část vody protékala dál otevřeným žlabem až na opačnou stranu budovy, kde žlab prudce uhýbal doleva ke kolu pohánějícímu pilu. (MH)
          Po instalaci Francisovy turbíny v roce 1922 byl přítok vody k turbíně zajištěn otvorem ve dně původních betonových vantrok v prvním patře. (MH)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 5,30m, výkon 6,30 HP a 1 Francisovu turbínu, spád 5,30m, výkon 10,95HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, spád 5,30m, výkon 6,30 HP a 1 Francisovu turbínu, spád 5,30m, výkon 10,95HP.
          Typdynamo
          StavDochovaný
          VýrobceIsaria, Wien
          PopisV roce 1941 sloužilo pro výrobu elektrické energie dynamo firmy Isaria Wien o výkonu 1,5 HP poháněné turbínou. (MH)
          Typdynamo
          StavDochovaný
          VýrobceIsaria, Wien
          PopisV roce 1941 sloužilo pro výrobu elektrické energie dynamo firmy Isaria Wien o výkonu 1,5 HP poháněné turbínou. (MH)
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 40
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 40
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet - Tomáš Edel
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníV textu historická fotografie mlýna
          Odkazhttp://www.cdub.cz/e_download.php?file=data/editor/396cs_1.pdf&original=Plak%C3%A1t+Bohumile%C4%8D+%C4%8D.1.pdf
          Datum citace internetového zdroje22.8.2014
          AutorZdeněk Jodas
          NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
          Rok vydání2015
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 155 - 161
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          22.8.2014 18:06 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 22.8.2014 22:07
          Radim Urbánek 17.7.2015 18:13
          cestovatelka 5.12.2016 09:18