Nejsou všichni mlynáři, kteří bílé sukně nosí.
(německé přísloví)

Podhajčí, Podhájský mlýn

Podhajčí, Podhájský mlýn
84
Lnáře
387 42
Strakonice
Lnáře
49° 26' 49.2'', 13° 47' 36.6''
Mlýniště bez mlýna
Dnes již zaniklý mlýn se zajímavou historií, kterou postupně doplníme.
Lomnice
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka je z 26.4.1542 kdy Václav Zmrzlík ze Svojšína vkládá do obnovených desk zemských lnářské panství včetně Podhajského mlýna.

Zdeněk ze šternberka kupuje dne 17.5.1564 lnářské panství i "mlejn druhý nachlební, kterýž slove Podhejčí".

Při prodeji Adamovi staršímu ze Šternberka dne 15.9.1617 je uveden také "mlejn ležící pod rybníkem Podhajčím, pilou a volejnicí".

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Do roku 1659 odváděl mlynář vrchnosti 50 grošů při sv. Havlu.

Pravděpodobně od roku 1674 byla při mlýně valcha s měděným kotlem. Využívali ji kasejovičtí soukeníci, kteří za to platili roční nájem 3 zl. 50 kr. a v témže roce vynesla valcha již 8 zl. 30 kr.

1675 mlýn o 3 složeních a 2 stoupách

16.10.1696 Tomáš Zacheus Černín z Chudenic prodal mlýn o 3 složeních a polem pod 4,5 strychu a loukou pod jeden vůz sena s platem 18 zl. 40 kr. a 60 strychů žita za  70 kop grošů míšeňských Ondřeji Netušilovi do emfyteutického držení. Pilu s valchou si vrchnost ponechla, mlynář má ale povinnost nařezat na ní pro vrchnost určitý počet prken a latí.

1710 Ondřej Netušil zemřel, 12.6.1717 byl za dědice uznán jeho syn Václav, který byl povinen odevzdat bratru Jiříkovi 1 klisnu, 1 krávu, 1 jalovici, tesařské náčiní a 5 kop gr. míš.

1737 zpustlý, poničený a zadlužený mlýn převzal Martin Forst s manželkou Annou, roz. Fialovou, zaknihováno ale až 18.1.1748, pila zůstává vrchnosti.

14.12.1780 Martin Forst zapsal mlýn staršímu synu Matějovi za 800 zl.

8.10.1786 Matěj Forst prodal mlýn Františku Václavu Kohoutovi (*1.12.1747,+9.7.1815)  ze zbirožského panství za 1600 zl., což vyvolalo protest mladšího bratra Augustina Forsta, mlynáře z Bratronic, neboť ten dostal podíl jen z 800 zl. odhadní ceny, Matěj mu musel doplatit ještě 100 zl.

Manželkou Františka Kohouta byla Anna Pechová z Mirošova (*28.12.1747, +25.7.1807)

26.5.1807 František Kohout postoupil mlýn svému synovi Janovi (*19.4.1776) a jeho manželce Anně roz. Burgermeistrové

24.7.1815 Jan Kohout prodal mlýn za 1800 zl. Josefu Kottovi (+1826)

28.12.1823 Josef Kott postoupil mlýn synovi Antonínu Kottovi

František Štěpán Kott nar. 26.12.1825 (křtěn jako František Jan), syn Antonína Kotta a Alžběty roz. Havránkové. Byl gymnazíální profesor a významný český klasický filolog, překladatel antických děl a lexikograf. Je autorem sedmidílného Česko-německého slovníku, vydaného v letech 1876-1898. Zemřel 3.8.1915 v Praze.

30.11.1827 Antonín Kott musel mlýn kvůli nevyplaceným penězům prodat za 3001 zl. Alžbětě Kottové, roz. Barvínkové

7.3.1829 Alžběta Kottová prodala mlýn za 4560 zl. Václavu a Magdaleně Majerovým z Klatov

8.6.1831 manželé Majerovi prodali mlýn za 4000 zl. Františku Blechovi (*1796) a jewho manželce Marii roz. Štorkánové

1845 František Blecha se podruhé oženil s Kateřinou roz. jeníčkovou, na mlýně žil až do roku 1863

Hynek Blecha, nar. 1825 syn Františka Blechy. Vyučil se mlynářem, ale nakonec se rozhodl pro duchovní stav. Vstoupil do lnářského kláštera bosých augustiniánů, kde roku 1853 složil věčné sliby od jménem fráter Ignác od sv. Norberta. Byl klášterním kuchařem, správcem lidové knihovny a především zaníceným včelařem a významným činovníkem včelařských organizací. Zemřel roku 1901 a je pohřben v klášterní zahradě.

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1852 mlýn zapsán synovi z 1. manž. Antonínu Blechovi a manželce Marii

1878 Matěj Kouba z Hněvkova čp. 10 s manželkou Annou, roz. Koptovou z Mačkova

1884 Jan Jeníček z Kocelovic

1887  Jan Voříšek z Hajan čp. 35 s Annou roz. Pobudovou z Tchořovic

1895 - povodeň

1900 velkostatek Lnáře postavil novou pilu s rámovým katrem

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1930 mlýn - Správa velkostatku ve Lnářích, pila majitel Karel Bondy

Mlynář Miloslav Havlík byl dne 5.5.1945 zastřelen německými vojáky, když jel na motorce v uniformě francouzských legií s ruským  partyzánem Ivanem k Nepomuku.

srpen 1945 vdova Alžběta havlíková se s dětmi odtěhovala ke svým rodičům na Plíhalův mlýn u Benešova u Prahy, mlýn převzal dosavadní zaměstnanec Jan Vít

Od roku 1948 se ve mlýně nemlelo a ještě několik let pro Státní statek Lnáře šrotovalo obilí.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Poslední mlynář Jan Vít byl zaměstnán u Státního statku Lnáře.

Lnářská skupina československého svazu mládeže dostala za úkol vymontovat ze mlýna i pily veškeré kovové části a předat do Kovošrotu.

V roce 1978 koupil mlýn od JZD Lnáře Teplický Sklo Union s tím, že jej přestaví na rekreační středisko. Budovy byly zbourány, vybetonována základová deska a tím to skončilo.

Posledním obyvatelem byl Jan Spálenka

1987 - povodeň

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna

2002 - povodeň vzala poslední zbytky budov

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Netáhlo
  • Lukáš
  • Podhajský
  • Turnovský
  • Fořt
  • Netušil
  • Forst
  • Kohout
  • Kott
  • Majer
  • Blecha
  • Kouba
  • Jeníček
  • Voříšek
  • Havlík
  • Vít

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

21. dubna 1838 nalezl truhlářský učeň Josef Toman poblíž mlýna v potoce, vytékajícím z Podhájského rybníka, část stříbrné sochy sv. Jana Nepomuckého, odcizené 1837 z nepomuckého kostela sv. Jana. Jan Křivanec následně vykonal cestu k místu nálezu, pomodlil se zde a omyl se vodou z potoka, načež byl zázračně vyléčen z vleklé zimnice. Na paměť těchto událostí v noci z 20. na 21. dubna 1841 tajně vztyčili Jan Křivanec a mlynář Blecha v místě nálezu litinovou sochu sv. Jana Nepomuckého, mj. též patrona mlynářů. 21. dubna následujícího roku  již vedl klášterní kněz P. Benedikt Holý k soše procesí.

1674 inventář: 

3 kameny svrchní, 3 spodní, 3 kypřice, 3 vřetena, 3 pábvice, 6 čepů, 12 zdeří, na hřídelích jedna v kamenu zdeř, 12 na kladici zdeří, 3 truhlíky moučné, 3 koše, 3 truhlíky, 2 žejbrovny, plech, hřeben, 2 botky, 2 třmeny, 4 na velkém hřídeli, obručů, 2 čapy, 1 velká a jiná malá klika, 6 obročů na pastorku, 4 na malém pastorku, klika, co se s ní táhne, 2 hřeby, co špalek přibíjí, verhák, kramle, skoba

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        \n

        V roce 1940 bylo na pile vyměněno vodní kolo za Francisovu turbínu s vodorovnou hřídelí.

        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • náhrobky, pamětní desky
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1675: 3 složení a 2 stoupy
          1900:
          1 české složení
          1 francouzské
          1 válec
          1931:
          1 válcová stolice
          1 loupačka
          2 mlýnské kameny
          Zaniklý
          • pila
          • šindelka
          • valcha
          Při mlýně bývala pila.
          1900: 1 pila s velánem
          1931:
          1 dynamo na osvětlení mlýna a pila
          1 pila vícepásová
          • rybník
          Hráz rybníka 180 m dlouhá, voda byla vedena dvěma zděnými kanály skrz hráz na jedno kolo mlýna a jedno kolo pily, od mlýna padala do odpadu, od pily do zvláštního odpadu, který se vléval do odpadu od kola, spojený odpad se vléval 200 m pod mlýnem do Lomnice.
          1940: turbína umístěna v betonové kašně v přední části lednice. Sací roura turbíny vyúsťovala do prohloubeného vývaru, který byl zřízen v podpilí v místě dosavadního odpadu. Postaveno bylo stavidlo a česlice.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930:
          mlýn: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,235 m3/s, spád 4,2 m, výkon 8,5 HP
          pila: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,151 mk3/s, spád 5,4 m, výkon 7 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930:
          mlýn: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,235 m3/s, spád 4,2 m, výkon 8,5 HP
          pila: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,151 mk3/s, spád 5,4 m, výkon 7 HP
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
          Popisu pily, doporučena 15.4., schválena 16.5., kolaudována 25.9.1940
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorSiblík Josef
          NázevBlatensko a Březnicko
          Rok vydání1915
          Místo vydáníBlatná
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorSiblík Josef
          NázevBlatensko a Březnicko
          Rok vydání1915
          Místo vydáníBlatná
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorCihlová Milada
          NázevMlýny a mlynáři na Lomnici: od Radošic po Tchořovice v historii a ve vzpomínkách
          Rok vydání2014
          Místo vydánís.l.
          Další upřesněnís. 98-108
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíSOA Třeboň
          Název fonduVelkostatek Lnáře
          Název archiváliematriky, pozemkové knihy
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uloženíSOA Třeboň
          Název fonduVelkostatek Lnáře
          Název archiváliematriky, pozemkové knihy
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          14.10.2014 13:00 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          doxa (Jan Škoda) 4.12.2019 09:57
          kachnice (Petra Kohoutová) 24.2.2017 08:16