Má vždycky příliš málo té vody, která mu pohání mlýn
nebo příliš mnoho té, která mu ho ničí.
(německé rčení)

Hořejší mlýn

Hořejší mlýn
64
Sedlecká
Jistebnice
391 33
Tábor
Jistebnice
49° 29' 22.8'', 14° 31' 41.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn je poprvé zmiňován v Urbáři rožmberském v roce 1379. Prvním zapsaným mlynářem byl Vychytil. Během třicetileté války přešel mlýn v roce 1637 na obec Jistebnici. Mlynáři se zde často střídali. Posledními mlynáři byli z rodu Slabů-Bergrů, kteří funkci mlýna v roce 1939 zrušili. Mlýn je nyní po rekonstrukci v soukromých rukách.
Mlýn se nacházel v severní části obce
Smutná
nepřístupný

Obecná historie:

Staré mlýny jistebnické; ČESKÝ JIH, roč.52/1924

Mlýn „Selského družstva mlýnského a pekárenského v Jistebnici“. R. 1545 patřil mlýn tento zvaný po předešlém držiteli „Vychytilovský“ Matouši Rouskovi zvanému po mlýně též Vychytil. Tento učinil v sobotu na den sv. Vavřince L.P. 1555 přátelskou smlouvu se svým švagrem Pavlem, mlynářem v Sedlčanech o spravedlnost náležící jemu na tom mlýně a odkázanou jemu od mateře jeho ženy v sumě 50 kop míšeňských v ten způsob, že Matouš zaplatí 10 kop míšeňských při sv. Václavě r. 1556 a zbytek ve splátkách po 5 kopách až do zaplacení. Dluh splatil Matouš Rousek r. 1563 úplně. Kniha grunt. I. fol. 34.
Matouš Rousek přikoupil k mlýnu mnoho polí a byl váženým měšťanem, pak i primasem města Jistebnice. Tak r. 1583 koupil od Martina Vančaty z Vratkova zahradu mezi Táborskou stezkou a Oudinskou cestou od Jistebnice jdouc i s rybníčkem za 30 kop míšeňských. L.P. 1582 od Jana Bednáře od gruntu Sýkorovského pole od Chlumské cesty až do Křenovské za 18 kop míšeňských. L.P. 1575 od Jiříka Drůbežky podcestí v dílu nad Hájkem pod Oudinskou cestou za 22 kop míšeňských; téhož roku od Kateřiny Říhovy podcestí Hruškovské i s loukou k Oudini jdouce na levé ruce za 20 kop míšeňských. Z tohoto pole platilo se vrchnosti 7 denárů úroku a knězi desátku 8 snopů. Kn. grunt. I. fol. 80 a 81.
Před svou smrtí učinil Matouš Rousek L.P. 1599 v neděli po sv. paní Barboře poslední pořízení, dle něhož o polovici pozůstalosti měli se rozděliti pozůstalí synové rovným dílem, druhou polovici měli vydati jeho manželce Barboře „neb jest věrnou a dobrou hospodyní byla a skrze ní statek jest pošel“. Hospodářem a nástupcem ustanoven syn Řehoř neb Říha, pokud se bude moci snášeti s Barborou matkou svou. Odkaz k záduší ponechán byl na vůli syna Jana a vykonavatelem kšaftu až do dalšího porovnání mezi dědici ustanoven syn Mikoláš Rousek, měštěnín města Nymburka na Labi. Svědky kšaftu byli p. Václav Bejšovec primas, p. Václav Kratochvíle kovář, t.č. purkmistr města Jistebnice, Vavřinec Kožišník a Jiří Jechort t.č. rychtář města Jistebnice. Při publicírování kšaftu na rathouze jistebnickém v sobotu po Svátosti L.P. 1600 svolili dědici na přímluvu p. purkmistra a pánův, aby od každé strany na graduál k záduší jistebnickému literátům po 5 kopách míšeň., tudíž 20 kop míšeň. z toho statku vydáno bylo. Kn. grunt. I. fol.198.
Na mlýně vázl dluh 30 kop míšeňských pro p. Fridricha staršího z Oppersdorfu z Dubé a Frydštejna na Častolovicích, Týništi, Přestavlcích a Ledské J.M.C. Rady. Tuto pohledávku daroval Fridrich starší z Opperrsdorfu prostřednictvím svého písaře Floriána Třebického, plnou mocí svého pána řádně vykázaného, k záduší kostela sv. Michala v Jistebnici a příslušný zápis do knih městských učiněn v sobotu oktáv památky všech svatých L.P. 1614 za úřadu Václava Drůbežky a Štěpána Merdy primasa a Kaliksty Velešínského, písaře radního. Kn. grunt. I. fol.198.
Řehoř Rousek dlouho na mlýně „Vychytilovském“ nehospodařil. Prodal jej L.P. 1608 v outerý v den sv. panny Kateřiny Václavu Jechovi, se vším příslušenstvím, s dědinami, lukami a což k tomu mlejnu od starodávna náleželo za sumu 900 kop míšeňských. Závdavku položil Václav Jech při smlouvě 250 kop, zbytek měl spláceti po 30 kopách vždy při Třech králích počínaje rokem 1610. Řehoř Rousek přidal k tomu almaru v domě, 2 slepice, 1 kohouta, 1 velkou truhlu ve mlýně, vymínil si však zahradu s rybníčkem při ní, ležící za zámkem při Božích mukách. Právo předkupní však vyhraženo bylo Václavu Jechovi. Smlouva uzavřena v přítomnosti Jana Pekárka, Matěje Brouska, sousedů jistebnických. Kn. grunt. I. fol.219.
Václav Jech použil práva předkupního jemu vyhraženého a koupil od Řehoře Rouska zahradu s rybníčkem ležící u Božích muk, jdouce k Táboru za 38 kop míšeňských zpět. Václav Jech konal splátky čili vejrunky až do r. 1625. Ze splátky tohoto roku v obnosu 4 kopy 45 grošů uplacen dluh Řehoře Rouska u Pavla Píči učiněný, „když rejtharstvo vojenský u něho stálo, nemajíc jich nač vychovati“. Kn grunt. I. dol. 218 a 220.
Nedoplatek kupní ceny na mlýně pro Řehoře Rouska v obnosu 100 kop míšeňských pojištěný odstoupil Řehoř Rousek Václavu Jechovi L.P. 1615 za 50 kop míšeňských s povolením vrchnosti. Peníze ty upotřebil Řehoř Rousek na zakoupení mlýna Šeborovského pod městem Borotínem pro svého syny Jana, chtěje tu byt a zaopatření si vymíniti. Kn.grunt. I. fol.235. Na to přešel mlýn Vychytilovský trhem z 29. září 1637 z Václava Jecha na obec Jistebnickou, vyjímajíc zahradu, která leží z jjedné strany cesty Oudinské a z druhé strany cesty Táborské a kusu pole, které přikoupil od Adama Kuželky za 1000 kop míšeňských. Závdavkem složili zástupci obce 300 kop míšeňských, ostatní bylo spláceti ve vejrunkách po 30 kopách každoročně při Třech králích počínaje r. 1639. Obec jistebnickou při smlouvě zastupovali Mikuláš Mikánek primas a jiní páni spoluradní. Kn.grunt. z r.1635 fol.18.
Ježto obec Jistebnická měla již jeden obecní mlýn, který si v polovici XVI. stol. vystavěla, nyní mlýn Slabův č.p. 83, byl nazýván mlýn Vychytilovský obecním mlýnem hořejším, mlýn Slabův pak obecním mlýnem dolejším a to až do prodeje dolejšího mlýna obecního Matěji Slabovi roku 1699. Nynější ulice Sedlecká nazývala se v XVI. stol. až do polovice XVII. ulicí Vychytilovskou, když pak dolejší mlýn obecní pronajat byl mlynáři Václavu Šeborovi, který týž mlýn po více let v pachtu měl, ulicí Šeborovskou. Teprve po roku 1669 jmenuje se ulice ulicí „jdouc ku Slabovu mlýnu“. Obec dávala mlýny do pachtu a střídali se tu mlynáři pravidelně každoročně, jen výjimkou podržel některý mlynář mlýn v pachtu po více roků. Na mlýně Vychytilovském byl pachtýřem r. 1672 Václav Sosna zv. Bočan, r. 1699 Matěj Brabenec, r. 1704 Jan Jinda a j.v. Ještě r. 1750 byl mlýn v pachtu a přešel tedy pravděpodobně později do vlastnictví některého mlynáře. R. 1848 patřil mlýn Janu Chabrovi.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je poprvé zmiňován v Urbáři rožmberském v roce 1379. Prvním zapsaným mlynářem byl Vychytil. 

Během třicetileté války přešel mlýn v roce 1637 na obec Jistebnici. Mlynáři se zde často střídali. 

Mlýn, jako družstevní, uveden v Seznamech vodních děl republika Československé z r.1930.

Posledními mlynáři byli z rodu Slabů-Bergrů, kteří funkci mlýna v roce 1939 zrušili. (mlýn nebyl nikdy Slabů pep)

Mlýn je nyní po rekonstrukci v soukromých rukách.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vychytil
  • Rousek
  • Jech
  • Sosna
  • Brabenec
  • Jinda
  • Unger
  • Němeček
  • Chabr
  • Slunečko

Historie mlýna také obsahuje:

1545 Matouš Rousek

1600-1608 Řehoř Rousek

1608 Václav Jech

1848 Chabr (pravděpodobně František, který sem přešel s rodinou t mlýna v Třemešné)

asi 1873 František Sluečko

1910 František Slunečko ml.

1921 Selské družstvo mlýnské a pekárenské v Jistebnici

1930 Selské družstvo mlýnské

1939 - Marie Bergerová (RR) ??


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • rybník
            Žádná položka není vyplněna
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJUDr. Rudolf Slaba
            NázevStaré mlýny jistebnické
            Rok vydání1924
            Místo vydáníTábor
            Další upřesněníČESKÝ JIH, roč.52/1924, čís. 4, 5, 7, 8
            OdkazSokA Tábor, č.inv.854/52, sign.F2/1924
            Datum citace internetového zdroje20.7.2019
            AutorJUDr. Rudolf Slaba
            NázevStaré mlýny jistebnické
            Rok vydání1924
            Místo vydáníTábor
            Další upřesněníČESKÝ JIH, roč.52/1924, čís. 4, 5, 7, 8
            OdkazSokA Tábor, č.inv.854/52, sign.F2/1924
            Datum citace internetového zdroje20.7.2019
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatrika fary Jistebnice
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-j-jistebnice
            Datum citace internetového zdroje20.7.2019
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevSčítání lidu pro čp.64 města Jistebnice
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_tabor-1880-soudni_okres_tabor-j-jistebnice
            Datum citace internetového zdroje20.7.2019
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje20.7.2019

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            2.6.2015 21:24 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 4.6.2015 21:49
            Radomír Roup 11.6.2018 13:29