Potom, co člověk donese do mlýna zrno,
poté si odnese mouku domů.
(německé přísloví)

Novoměstské, Šítkovské mlýny

Novoměstské, Šítkovské mlýny
249 - 254
Masarykovo nábřeží
Praha - Nové Město
110 00
Hlavní město Praha
Nové Město
50° 4' 38.7'', 14° 24' 49.4''
Mlýniště bez mlýna
Komplex 9 mlýnů, zbudovaných již ve středověku. Byly zbořeny při regulaci Vltavy v první čtvrtině 20. století. Ze skupiny budov zůstala vodárenská věž novoměstská, zvaná Šítkovská. Na místě zbořených mlýnů byla v roce 1930 postavena funkcionalistická výstavní síň Mánes.
Uprostřed města
Vltava
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První záznamy o mlýnech v těchto místech (pod Zderazem) jsou již z roku 1178. Tehdy byly z části v majetku vyšehradské kapituly a z části kladrubského kláštera.

Novoměstská obec během husitských válek (asi 1419) mlýny pod Zderazem zabavila a postoupila je „čtyrem sousedům, mezi nimi též Janu Šítkovi.“

V roce 1437 se Petruše, vdova po mlynáři Duchkovi, u soudu domáhala navrácení zabavených mlýnů. Mlýny však byly soudem „přiřknuty obci a všem čtyrem měšťanům za malou náhradu.“

Koncem 15. století bylo rozhodnuto zřídit v řadě mlýnů pod Zderazem, při tzv. Šítkovských mlýnech, vodárnu na vltavskou vodu. V roce 1495 „v pátek v den svaté Barbory mučednice Boží“ si novoměstská obec zajistila potřebnou vodní sílu spoluvlastnictvím mlýnů a vyhrazením jednoho vodního kola k pohonu vodárny. Dispoziční změna a využití vodní síly byly zajištěny a právní poměr k druhému spoluvlastníku mlýnů byl upraven příslušnou smlouvou. Ze smlouvy vyplývá, že jedna část mlýnů byla koupena od Šimona Skopa a druhá od Jana Šítky.

„… léta Páně 1501 v adventě, ve čtvrtek v noci před sv. Ondřejem, věž pánů novoměstských, kterouž vedli po troubách vodu a lidem k užívání dávali, spálena jest zanedbáním Matouše, rourmistra týchž pánů.“

„… léta Páně 1503 v sobotu po velké noci po obědích ssula se věže čistá nová rourní pánů novoměstských, kterážto je pod Zderazem, ač byla v rychlosti postavena, an toho díla někteří nechválili, poroučejíce Bohu neb jest nebyla prve usazena. Potom vedli vodu pichy i nemohli jí dosti nahnati. I udělali jinou věž pletenou a ona něco málo postála a rourník něco na ní opravuje, zapálila se skrze jeho nedbanlivost a shořela. Potom sebravše berni u sousedů i postavili ji zase znovu.“

Roku 1514 koupili novoměstští i druhou polovinu mlýnů od vdovy Marty Šítkové a stali se jejich jedinými vlastníky. 

(upravila MK)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1576 – Šítkovské mlýny vyhořely

V roce 1587 vodárna znovu vyhořela. Ve stejném roce začala výstavba nové, dodnes stojící vodní věže. Novoměstská obec spolu s vodárnou stavěla i dva mlýny, brusírnu nástrojů a další vodou hnaná zařízení. Jako vedoucí stavby byl určen měšťan a starší Nového Města pražského Karel Mělnický. Vodárna s vodní věží se stavěla v letech 1588–1592 a ostatní vodní díla byla průběžně budována pravděpodobně až do roku 1599.

(upravila MK)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1648 byla novoměstská Šítkovská vodárna poškozena střelbou Švédů z protilehlého břehu. Při tomto bombardování se také věž Šítkovské vodárny naklonila. Její oprava trvala do roku 1651. Při opravě dostala Šítkovská vodní věž svou charakteristickou cibulovitou střechu. V létě roku 1675 byla opravována střecha, stejně jako v roce 1691.

1764  v čp. 248 mlynář Vojtěch Zikmund

Někdy po roce 1773 se majitelem Šítkovského a sousedního Veselovského mlýna stal mlynář Martin Strašpitel. Po jeho smrti mlýny zdědili synové Václav a František. (MK)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1855 majitelé:

čp. 248-II. Doubek František, dědicové

čp. 249-II. Minařík Jan a Terezie

čp. 250-II. Jirásek Vincenc

čp. 251-II. Vávra Vácslav a Josef

čp. 252-II. Ulrich Jan

čp. 253 a 254-II. Vejdovský Vácslav a Marie

čp. 255-II. Schneiberg Matěj

Krov věže byl vylepšen také v roce 1824 a v listopadu 1886. V roce 1824 byla měděná báň pozlacena, v roce 1886 očištěna od nánosu sazí a nečistot. Do báně byla vložena zaletovaná schránka s listinami vztahujícími se k historii věže.

V letech 1882–83 byla rekonstruována vodárna – stará vodárna kromě věže byla zbořena i s lednicí. V té době byl zbořen i Jelínkův mlýn v jejím sousedství.

Ze záznamů vyplývá, že stará strojovna byla situována v zákrytu věže vůči Vltavě a lednice přiléhala k věži po její západní straně. Mlýny, brusírny apod. stávaly na vodě podél věže na západní a východní straně.

4. září 1890 zasáhla také Šítkovské mlýny velká povodeň, která se prohnala Prahou. (MK)

1897 bratři  JUC. Antonín a Štěpán Trnkové  si v čp. 253-II. otevřeli  živnost výroby zboží kovového, zejména železného po továrnicku a to zvláště zhotovování menších strojů spadajících v obor živnosti zámečnické a soustružnictví kovů. Firma dále vyráběla kovoobráběcí, zemědělské a mlýnské stroje, prováděla i rýhování válců a vyráběla součásti a díly z kovu. Vše na pohon vodním kolem. (jšk)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýny byly zbourány v souvislosti s regulací Vltavy ve 20. letech minulého století.

1928 – v dubnu bylo započato bourání 5 objektů původních mlýnů čp. 249–253.

V roce 1930 byla na jejich místě postavena funkcionalistická výstavní síň a restaurace Mánes.

(upravila MK)

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Duchek
  • Šitka
  • Skop
  • Strašpitel
  • Vávra
  • Veselý
  • Doubek
  • Minařík
  • Jirásek
  • Ulrich
  • Vejdovský
  • Schneiberg
  • Zikmund

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    10 2008
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        Budova mlýna byla zceala přestavěna, ale historická a hlavně umělecká hodnota nově postavené funkcionalistické výstavní síně je vysoká.

        Kritéria vyplněna podle dobových fotografií.\n

        Podrobnosti stavby vodárny a věže zahájené v roce 1588


        Karel Mělnický vedl o stavbě vodárenské věže ručně psaná registra (později jsou vodohospodářskou veřejností nepřesně nazývána „stavební deník“) za účelem zaznamenání příjmů a vydání. Záznamy neuvádějí souvislý popis stavby, ani její přesné dispozice, konkrétní konstrukční provedení a úplný rozsah. Ve vztahu k cenám a mzdám jsou však v některých případech zaznamenány podrobněji i technické údaje, spotřeba i původ materiálu, použité stroje i nástroje a informace o některých vnitřních konstrukcích. Excerpcí jednotlivých záznamů, jejich analýzou a roztříděním bylo možné sestavit obraz o této výjimečné a náročné stavbě.


        Mimo vodní věže stavěli Novoměstští tři mlýny, dále nožířskou i kovářskou brusírnu a krupník. Posledně jmenované objekty přiléhaly ke mlýnům.


        Rudolf Dušek ve svém rukopisu uvádí, že celá stavba byla zahájena 8. srpna 1588. „Aby se neopakovala katastrofa minulých let, kdy věž vodní se sesula, zakládány jednotlivé budovy a zvláště pak věž vodní velmi důkladně. Nejdříve pro věž, představenou před řadou mlýnů, zřídili beranici jímku a hned začali vbíjeti dubové jehly a zřizovati rošt pro základ. Podobně také pro ostatní stavby. Již samotné zřízení jímky pro základ věže vyžadovalo obzvláštních zkušeností a odbornosti. Na holce vbíjené do dna skládány stěny z dubí, před nimiž bylo vbíjeno husté dubové kolí, zajištěné přes ně položenými dvěma půboji a přitaženými k nim šrouby. Mezi stěny vmetán kámen s pískem a jílem přivážený z náklí... Zvlášť bylo obtížné vyčerpávání vody z jímky a udržování hladiny na nízkém stavu, uvážíme-li, jak primitivními čerpadly se pracovalo.“


        V roce 1589 začala stavba již 2. ledna. Až do 4. února, díky velkým mrazům, probíhaly pouze přípravné práce. Beranici vytahovali vory ze zamrzlé Vltavy, skalníci v hloubětínském lomu připravovali kámen, formani ho přiváželi na staveniště, kde ho kameníci opracovávali. Sekerníci stavěli jeřáb a zedníci bourali a čistili staré zdivo na blízkém Hrádku. Mlynářští tovaryši připravovali dřevěné vybavení mlýna.


        V týdnu mezi 6. a 11. únorem mrazy asi polevily, protože zedníci zdili na vodní věži. Od 15. února do 11. března zdění ustalo a opět byly prováděny pouze činnosti, kterým mráz nevadil. Od 13. března se stavělo naplno. Beranici zakládali další stavby, zedníci zdili vodní věž a přední mlýn, tesaři připravovali a stavěli lešení, nádeníci hasili vápno, vyváželi písek z Vltavy, míchali maltu a s ostatním materiálem vše přidávali na lešení. Dne 20. března bylo všem přidáno na platu, protože se prodloužily dny. Pracovalo se totiž „od slunka do slunka“. Koncem dubna byl opět všem zvýšen plat a beranici dostávali navíc 3 gr. míšeňské denně na pivo na každý beran.


        Na počátku července přišla povodeň. V záznamu k 6. červenci je uvedeno, že nádeníci odklízeli písek a vápno před velkou vodou, beranici zpevňovali srub proti vodě a při velké vodě „dříví hájili“ a následně stavbu dlouho opravovali. Na přelomu července a srpna stavba pokračovala, v polovině září došlo k sestavování vodního čerpacího stroje ve věži a z neznámého důvodu byla 16. října stavba vodní věže pozastavena. Dne 16. prosince ukončil Karel Mělnický fiskální rok a předal radním Nového Města pražského vyúčtování. Stavba však drobnými pracemi pokračovala až do 23. prosince.


        V roce 1590 ožila stavba až 8. ledna. Beranici vbíjeli kůly pro další stavební srub, kameníci připravovali štuk a kavřinec pro věž, skalníci, sekerníci i nádeníci chystali potřebný stavební materiál na dobu, kdy bude možné pokračovat ve zdění. Na začátku února beranici dodělávali základ další šlejfírny i některých dalších staveb. Po 19. únoru se naplno rozběhly zednické práce na vodní věži a šlejfírně, která měla mít tři vodní kola.


        Ve věži byla zahájena montáž dřevěné nosné konstrukce (hranice) pro vodní nádrž. Začátek června byl velmi deštivý. Dovídáme se totiž, že mlynářští tovaryši dělali „v suchu" dubové stupně na točitém schodišti ve věži. Celý červenec byl ve znamení budování vodní věže, šlejfíren a krupníku. Stavební a technologické práce na zadním mlýně, vodní věži, prostředním „pekařském“ mlýně a krupníku pokračovaly až do konce roku. 22. prosince byla stavba přerušena a Karlem Mělnickým hned po novém roce vyúčtována.


        Stavební rok 1591 začal 7. ledna. Tesaři zvyšovali na věži jeřáb a nádeníci vrtali vodovodní roury. V polovině února přišla povodeň, ale následná poškození byla za měsíc zažehnána. V dubnu osazovali zedníci štuky na věži, postavili komín v kovářské šlejfírně a pokračovali ve zdění vodní věže. V květnu intenzivně pokračovaly zdicí práce na vodní věži. Beraník také splavil jedlové kmeny z Výtoně pro věžní krov.


        Celý červen a červenec zaplnila stavba vodní věže. Sklenář také zasklil okna v krupníku. Významnou událostí bylo „výběrové řízení“, při kterém byl tesařský mistr Michal schválen ostatními mistry pro stavbu krovu vodní věže. Ten ihned „počal tesati lesů“. Trámová konstrukce krovu byla vyráběna a sestavována na volném místě pod věží. Zedníci dostavěli věžní zdi, na nichž byl na počátku srpna železnými klamry spojen kavřinec.


        Na počátku září tesaři vytáhli krov na věž, krokve stahovali cáhlovským železem a ke spodním trámům upínali novohuťskými klamry. Zatímco tesaři osazovali makovici, zedníci rozebírali lešení a spouštěli ho z věže dolů. Tesař také šaloval „špic krovu"a přibil „škorni"na hrot pod makovici. Zedníci a tesaři upravovali na věži římsy a nárožníky a tesaři šalovali krov, stavěli vikýře apod. Jejich práce skončila na sklonku listopadu. Mezitím zedníci dláždili pichový sklep a podlahy ve věži. Beranici také rozebírali „hradbu proti vodě" vytahovali kůly a zaplavovali stavební jámu. Také vbíjeli kůly a dělali jochy, na které se „mají roury klásti“. Mlynářští tovaryši dlabali čepy do hnací hřídele a počali sestavovat čerpací stroj. V půlce listopadu byla hřídel usazena a začepována. Na konci měsíce musel být vylámán nový otvor do věže, protože původní otvor pro hřídel byl udělán příliš nízko.


        Začátek prosince zastihl tesaře při dokončování nosné hranice, na které mlynářští tovaryši připravovali osazení vodní nádrže. Ti také dokončovali čerpací stroj. Na konci měsíce vtáhli beranici za pomoci mlynářských tovaryšů do věže zbylá vodárenská zařízení. Po ročním vyúčtování stavební činnosti rezignoval Karel Mělnický na vedení stavby.


        V následujícím období stavba pokračovala i bez původního stavitele. Jakékoliv záznamy chybějí, ale muselo být seřízeno a spuštěno vodárenské zařízení, dostavěn prostřední mlýn a dělány další nezbytné dokončovací práce na ostatních objektech.


        Karel Mělnický se vrací na stavbu až na počátku srpna 1593, jak dosvědčují zápisy dodatečně přivázané k záznamům z roku 1591. Vodárna již musela být v provozu a je zřejmé, že prováděl různé přestavby a budování blíže neidentifikovaného mlýna. Téměř dvouletá mezera ve výkazech neumožňuje ani přibližnou identifikaci objektů a díky ní se vlastně rozpadá chronologie výstavby.


        Stavební činnost je vyúčtována k 13. listopadu 1593. Je nutné předpokládat, že pokračovala ještě v roce 1594, protože nebyl dostavěn „neznámý“ mlýn.


        R. 1599 byl při přestavbě věže smrtelně zraněn hmotami nakupenými na lešení, jež se prolomilo, její stavitel Karel Mělnický, který za zásluhy o stavitelství povýšen předtím roku 1590 do stavu vladyckého s přídomkem „z Karlsperka“. (MK)


         

            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1855 celkem 23 mlecích složení, 2 přistrkací složení
            248-II. 5 složení
            249-II. 5 složení
            250-II. 4 složení, 2 přistrkávací
            251-II. 4 složení
            252-II. 2 složení
            253-II. 3 složení
            254-II. 2 složení
            255-II. 2 složení
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            • jiné
            1855 2 střídavé pily (v čp. 255-II.), 1 stoupa a 2 vodní tlakostroje (v čp. 252-II.)
            • jez
            1855 celkem 11 vodních žlabů
            vlastní žlab mají:
            251-II. 2 žlaby
            253-II. 1 žlab
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1855 celkem 29 vodních kol
            více než 1 kolo mají:
            251-II. 4 kola
            252-II. 2 kola
            253-II. 3 kola
            255-II. 2 kola
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorInternet
            NázevVýstavní síň Mánes
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.mycentrope.com/cs/home/2742/prazske-pamatky-vystavni-sin-manes
            Datum citace internetového zdroje4.11.2012
            AutorInternet
            NázevVýstavní síň Mánes
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.mycentrope.com/cs/home/2742/prazske-pamatky-vystavni-sin-manes
            Datum citace internetového zdroje4.11.2012
            AutorInternet
            NázevŠítkovská věž
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://mista.unas.cz/index.php?clanek=35
            Datum citace internetového zdroje2.11.2012
            AutorInternet
            NázevŠitkovská vodárenská věž
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%ADtkovsk%C3%A1_vod%C3%A1rensk%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE
            Datum citace internetového zdroje2.11.2012
            AutorInternet
            NázevPražské Novoměstké mlýny - staré fotografie
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%BD+ml%C3%BDn+star%C3%A9+foto&hl=cs&prmd=imvns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=T7CTUI-5GcjGswad44HQBA&ved=0CCgQsAQ&biw=1024&bih=571#hl=cs&tbm=isch&
            Datum citace internetového zdroje2.11.2012
            Autor
            Název
            Rok vydání1882
            Místo vydáníSamosprávný obzor
            Další upřesněníčíslo 3, str. 78
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            Název
            Rok vydání1934
            Místo vydáníNárodní politika
            Další upřesnění9. listopadu, str. 1
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevVodárenská věž na Masarykově nábřeží
            Rok vydání2015
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.vodarenskeveze.cz
            Datum citace internetového zdroje27. 12. 2016
            AutorMichal Flegl
            NázevStaropražský mlynářský rod Strašpitlů
            Rok vydání2008
            Místo vydáníRodopisná revue
            Další upřesnění
            Odkazhttp://rodopisna-revue-online.tode.cz/cl…/flegl-straspit.pdf
            Datum citace internetového zdroje27. 12. 2016
            Autor
            NázevPovodeň v Praze
            Rok vydání1890
            Místo vydáníNárodní listy
            Další upřesnění4. září
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách III.
            Rok vydání2001
            Místo vydání
            Další upřesněnístr. 52-55
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autorkol.
            NázevPamátný spis o udržování vltavských jezů v příčině vyvazení emfiteutických mlýnů Pražských
            Rok vydání1855
            Místo vydáníPraha
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorA, Novotný, V,V, Štech a kol.
            NázevZmizelá Praha
            Rok vydání1945
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníObrazová příloha č. 34
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Ostatní

            Vytvořeno

            28.9.2012 21:14 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.10.2017 18:11
            doxa (Jan Škoda) 23.4.2019 15:27
            Tekla 17.1.2017 13:28