Není lepšího drába, než je mlynářova košile,
která celé dni visí na zlodějovi.
(německé přísloví)

Válcový mlýn v Deštné, Töschnermühle

Válcový mlýn v Deštné, Töschnermühle
19
Deštná
472 01
Česká Lípa
Deštná u Dubé
50° 31' 21.0'', 14° 30' 59.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký chátrající mlýn stojí uprostřed obce u hlavní silnice Mělník - Dubá. U mlýna jsou viditelné zbytky lednice.
Uprostřed obce nedaleko kostela
Liběchovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1402 - obec patřila ke hradu Čáp

15. stol - panství Starý Bernštejn

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

2. polovina 16. stol - panství Doksy (patrně r.1592)

 

2. polovina 17. století - první doklad o existenci mlýna - panství Valdštejnů

1681 - 1683  - záznamy o mlýně v účtech velkostatku Doksy.

od 1711 - existence řada držitelů mlýna, dokská mlynářský mistr Georg Buntzmann, 2 mlecí složení, mleči ze Lhoty a Zátyní

1716 - mlýn převeden na Georga Buntzmanna, ml., ve mlýně žili bratři Wenzel a Anton

1724 - Wenzel Buntzmann

1741 - Elisabeth Butzmann, vdova, prodala mlýn Franzi Streitovi, vedle mlýna přistavěn malý objekt, patrně výměnek

1764 - mlýn odkoupil Franz Buntzmann od nevlastního otce Franze Streita

1796 - Anton Tschernatsch, manželka Magdalena, roz. Buntzmann

1819 - mlýn vyhořel

1820 - mlýn obnoven, mlynář Anton Tschernatsch. Mlýn postaven z pískovcových kvádrů (klasicismus), dochované ostění a portály

1843 - rozšíření budovy o kolmé křídlo (uvedeno ve stabilním katastru), majitel Josef Tschernatsch

Anton Krombholz

Ferdinand Laske z Veselí

před r. 1888. - přestavba starého českého složení na umělecké

poč. 20, stol - 1921- pachtýř  Wilhelm Bradatsch

1925 - zemřel majitel mlýna Ferdinand Laske

Vdova Amálie provd. Hellerová

1930 - Amálie Hellerová

1937 - Franz Mohr, modernizace vybavení mlýna, několik elektromotorů, litinové paleční kolo, pastorek se zdobně tvarovanými konzolemi, čistírny, rovinné vysévače, zvýšen mlýna o 3. patro z cihelného zdiva

Mlýn byl v provozu do skončení 2. světové války, byl zkofiskován. Konfiskát získal národní správce Bohuslav Dočkal a dál Josef Beneš.

Při roztřídění mlýnů v r. 1946 se mlýn dostal do kategorie B - "není nezbytně nutný pro námezdní mletí". Jeden rok bylo zkoumáno, zda je mlýn rentabilní pro obchodní mletí.Pohon srojů zajišťovalo vodní kolo, původní firma disponovala nákladním automobilem a traktorem. Byl používány 3 elektromotory.

Oba národní správci se snažili o zvýšení kontingentu na mletí i o modernizaci strojního zařízení. Veškeré žádostibyly zamítnuty a v souvislosti s nastupující politickou změnou. Přesto mlýn fungoval - šrotoval.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn fungoval až do r. 1970, šrotoval pro Státní statek Dubá. Stroje byly poháněny pouze elektromotory. Vodní kolo bylo vyřazeno a náhon zasypán.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Buntzmann
  • Streit
  • Tschernatsch
  • Krombholz
  • Laske
  • Bradatsch
  • Heller
  • Mohr

Historie mlýna také obsahuje:

2. polovina 17. století - panství Valdštejnů

1711 - Georg Buntzmann

1716 - Georg Buntzmann, ml.

1724 - Wenzel Buntzmann

1741 - Elisabeth Butzmann

Franz Streit

1764 - Franz Buntzmann

1796 - Anton Tschernatsch

1843 - Josef Tschernatsch

Anton Krombholz

Ferdinand Laske

1930 - Amálie Hellerová

1937 - Franz Mohr

1946 - národní správce Bohuslav Dočkal a Josef Beneš.

Státní statek Dubá

 

 

1819 - mlýn vyhořel

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    01 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Mlýn ze strany od silnice se jeví jako dvoupodlažní, z ostatních stran jako třípodlažní.
      Zdivo starší části mlýna je smíšené - pískovec, opuka, zlomky cihel, madší část mlýna je pouze z pálených cihel. Spodní část zdiva je z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů. Kolem oken a dveří je ostění s profilovanými lištami. V 2. podlaží na levé straně je klasicistní pískovcové ostění kolem okna. Dochované klasicistní portály.
      Mlýn má velký dvůr.
      Na rohu mlýna je dřevěná špatně čitelná
      cedule s nápisem Válcový mlýn.
      Tradiční rozdělení interiéru na 3 části - uprostřed síň, po stranách obytná část a mlýnice.

      Interiér - nápis na levém středním sloupu s datací - stav z r. 2014, (obr. str. 74 dole)
      \n

      1820 - mlýn po požáru obnoven, postaven z pískovcových kvádrů (klasicismus)


      do r. 1843 - přístavba kolmého křídla ke mlýnu


      před r. 1888 - přestavba starého českého složení na umělecké


      1937 - modernizace vybavení mlýna, několik elektromotorů, litinové paleční kolo, pastorek se zdobně tvarovanými konzolemi, čistírny, rovinné vysévače, zvýšen mlýna o 3. patro z cihelného zdiva

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        V r. 2014 byla mlýnice zařízena mlecím zařízením - klasicistní mlýnská hranice, paleční kolo (obr. na str. 74 nahoře), mlýnská hranice (obr. str. 80), transmise, řemenice, kapsový výtah, 2 válcové stolice firmy Andrae a Fellgner, jedna dvou a jedna čtyřválcová, roztěrač mouiky od firmy Landgraf a Sohn, Bad Frankenhausen, mačkadlo patrně od firmy Ed. Anton Wernstadt, otevřené zásobníky, kapsové výtahy a spádové trubky. V nejvyšším podlaží byla většina zařízení demontována, zachovala se oválná míchačka, hranolový vysévač s kovovým síty, kapsovým výtahem, transmisí a kovovými řemenicemi, násypky, sací filtr, šnekový dopravník - popis str. 74 - 76
        Žádná položka není vyplněna
        • náhon
        • odtokový kanál
        • lednice
        Voda byla vedena ke mlýnu náhonem dlouhým cca 650 m z horního toku říčky Liběchovky. Procházel dnešním parčíkem a naproti mlýnu se lomil a procházel pod silnicí.

        U mlýna je zachována pískovcovými kvádry vyzděná velká lednice.

        Odtokový kanál vede pod mostem z lednice, déůlka asi 1 km. Odtokový kanál je současně náhonem mlýna a pily č. 8 v Zakšíně.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, spád 3,4 m, výkon 6,4 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, spád 3,4 m, výkon 6,4 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesněníLitoměřice, str. 16
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesněníLitoměřice, str. 16
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMiroslav Kolka
        NázevTechnická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech na okolí
        Rok vydání2014
        Místo vydáníNárodní památkový ústav, Liberec
        Další upřesněnístr. 70 - 82
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        23.1.2016 23:37 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 24.1.2016 13:01