Uživatel

Hledat

| Sign up

Když se mlynáři bouří, zavaž pytle.
(italské přísloví)

Smrčenský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Smrčenský mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Slavětín

PSČ

257 08

Okres

Benešov

Katastrální území

Slavětín u Načeradce

GPS

49° 34' 41.8'', 14° 56' 10.9''

Mapová značka

Mlýn s vodním kolem

Stručný popis

Krásný pohled na mlýn se naskytne při průjezdu po silnici vedoucí okolo mlýna. Písemné doklady, mimo matrik se nepodařilo dohledat. V matrikách najdeme zápis z roku 1694. Mlýn je uveden na všech mapách.

Poloha vůči obci

Severovýchodně od obce Slavětín.

Vodní tok

Martinický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

V matrice fary Načeradec nalezen zápis:

Ze Slavětínského mlýna dne 9. Apríla 1684 pokřtěno dítě Alžběta. Otec Martin Veselý, matka Dorota.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

poslední mlynář Petráněk

Události

Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Veselý
Holejšovský
Klinot
Mrázek
Tožík
Petráněk

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

Petráněk

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

Václav Klempera: Vodní mlýny v Čechách IX

Mlýn ve Smrčinách

U obce Slavětín, jižně od Načeradce na samých hranicích s jižními Čechami byl mlýn ve Smrčinách, kde posledním mlynářem byl Petráněk

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Ortofoto mapa (1946–59)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

PopisVyřazená mlecí stolice

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

PopisVyřazená mlecí stolice

Stopy po neexistující mlýnské technologii

U stěny mlýna jsou zbytky pravděpodobně poslední technologie - palečný kolo, válcová stolice. V lednici je maketa mlýnského kola.

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
vantroky
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Při pohledu na stávající tok vody na maketu mlýnského kola vidíme, jak šla voda i v dobách, kdy mlýn mlel. Voda se nadržovala v nádržce(rybníčku) nad mlýnem. Stavidlem byla vpouštěna do otevřené roury a pak do žlabu. Využitá voda odcházela zpět do potoka.