Non intret molam qui vult vitare farinam.
(latinské přísloví)

Valáškův, Prokopův, Dolní mlýn

Valáškův, Prokopův, Dolní mlýn
136
Hluboká
Žamberk
564 01
Ústí nad Orlicí
Žamberk
50° 5' 19.5'', 16° 27' 48.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýnská budova je dvoupatrová, postavená z lomového kamene a cihel na půdorysu písmene U. K objektu patří dnes také budovy, jež byly postaveny po zavření mlýna. Na budově jsou dochovány zbytky klasicistní omítky.
Mlýn se nachází cca 150m od náměstí, v Hluboké ulici, po pravé straně
Divoká Orlice
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn na místě uváděn již v pol. 17. stol. - mlýn z kamene se dvojím složením a třemi stoupami nechala vystavět vrchnost. Byla do něho pojata i starší panská olejna. Od počátku byli mlynáři Bulíčkové, až do r. 1734, kdy jej Daniel Bulíšek prodal švagrovi, Janu Novotnému. Novotný mlýn roku 1758 postoupil svému synovi Jozefu za 800 zl, ten roku 1780 svému zeti Josefu Kopeckému za 500 zl. Za 2 500 zl. mlýn roku 1794 kupuje Jan Vilímek, za tutéž cenu roku 1797 Antonín Merkons. Merkons mlýn prodal svému zeti Františku Sokolovi za cenu 4 000 zl., ten roku 1825 Filipu Gablerovi z Dolní Moravy u Králíků za cenu 3 000 zl. Od něho mlýn koupil roku 1828 František Blažek z Horní Dobrouče za cenu 3 000 zl., dále mlýn koupil Ignác Schmidt z Trutnova roku 1838 za cenu 5 200 zl. O rok později jej postoupil svému synovi Ignáci za 7 600 zl. Ignác Schmidt ml. jej roku 1852 prodal Josefu Saxlovi ze cenu 16 000 zl, ten o rok později Josefu Vašíčkovi za 16 425 zl. V roce 1862 koupil mlynář Vašíček pozemky po vyhořelé koželužně a jirchárně a připojil je ke svému pozemku. Současná mlýnská budova pochází z poloviny 19. století. K 10. 3. 1948 byla na mlýn uvalena národní správa.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bulíšek
  • Novotný
  • Kopecký
  • Vilímek
  • Merkons
  • Sokol
  • Gabler
  • Blažek
  • Schmidt
  • Saxl
  • Vašíček

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Václav Valášek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice bez obytné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      vícepodlažní
          • zcela bez technologie aj.
          V čistírně byly k roku 1940 tyto stroje: tarár s magnetem Prokop, dva triéry Neubich Smíchov 2 000 x 500 mm, vykulovač od F. Hladký 2 000 x 500, loupačka vlastní výroby (patent č. 66931) 850 x 550 mm, kartáčka, prachový hranolový vysévač vlastní výroby a aspirace.
          Na mletí zde byla čtyřválcová stolice 100 x 220 x 220 mm Prokop, čtyřválcová 700 x 300 x 300 mm Prokop s hladkým a porcelánovým válcem, čtyřválcová žitná stolice 700 x 300 x 300 mm Prokop, dvouválcová stolice 450 x 300 x 300 mm Prokopec Vinohrady k mačkání žita, dvoudílný detacheur Prokop o průměru 350 mm, okružní šrotovník a cyklón s aspirací. Krom zmíněné náhrady vysévacího stroje Kohout za Prokopa byly k vysévání používány ještě: dvouskříňový rovinný vysévač Svatoň 1 600 x 400 mm, 2 x 12 sít a druhý 1 600 x 550 mm, 2 x 12 sít, dvouskříňový rovinný Prokop 1 600 x 1 000 mm, 2 x 12 sít a dvoudílná reforma Prokop o průměru 330 mm a druhá Svatoň o průměru 450 mm.
          Jako pomocné stroje jsou zde míchačky Fantl 3 500 mm na 60 q a ležatá 2 000 mm na 100 q.
          Pro zpracování ječmene byly používány tři brusky (dvě po sedmi a jedna po šesti kamenech), válcový vysévač čtyřdílný 3 000 x 600 mm, řezací stroj Luther Brunšvik, pařící zařízení – pařák válcový 4 000 x 300 mm, třídící žejbro celoželezné 4 000 x 900 mm na třídění krup.
          Pro zpracování ovsa se požívaly tytéž stroje a navíc ještě stroj na řezání zrn napříč a mačkadlo. Proso, používané k výrobě jáhel, se zpracovávalo na dvojité jahelce vlastní výroby, rotujícím kameni o průměru 850 mm s gumovými statory, třídícím žejbru 2 000 x 600 mm.
          Jako pomocné zařízení je zde aspirace, výtahy a násypné koše.
          Žádná položka není vyplněna
          1721 - od kamene vystavený s dvojím složením a třemi stoupami
          mlýn měl jahelku, krupárnu, vločkárnu a elektrárnu
          Zaniklý
          • stoupa
          • krupník
          • jahelka
          • výroba elektrické energie
            Voda na mlýn byla vedena náhonem ze zámeckého rybníka.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis2. pol. 19. stol. - kolo na spodní vodu
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis2. pol. 19. stol. - kolo na spodní vodu
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
            PopisR. 1905 byla povolena výměna starší(!) turbíny za novou Francisovu.
            K r. 1939 je uvedena Francisova turbína s ležatou hřídelí, konstruovaná na spád 3, 18 m, 2 150 l/s, 210 obr/min. o výkonu 65 – 70 KS. Uložena byla v betonové kašně, kam vtékala voda stavidlem o šířce 250 cm. Síla toku se během roku pohybovala mezi 56 – 83 KS.
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceKašpárek, Plzeň
            PopisK r. 1939 je ve mlýně pro pohon transmise motor fy Kašpárek Plzeň, z roku 1925, o 30 KW. Pro pohon horní transmise a vysévače zde byl stejný motor o 8, 75 KW.
            (vzhledem k nepřístupnosti budovy nelze vyloučit, že některý z motorů mohl na místě zůstat)
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceKašpárek, Plzeň
            PopisK r. 1939 je ve mlýně pro pohon transmise motor fy Kašpárek Plzeň, z roku 1925, o 30 KW. Pro pohon horní transmise a vysévače zde byl stejný motor o 8, 75 KW.
            (vzhledem k nepřístupnosti budovy nelze vyloučit, že některý z motorů mohl na místě zůstat)
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceČKD
            PopisKolbenův motor z roku 1937 o 2, 2 KW poháněl míchačku, stejný motor byl i pro pohon kartáčky.
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceFrantišek Křižík, Praha
            PopisMotor Křižík z roku 1935 o 7, 4 KW poháněl brusku.
            Typnaftový motor
            StavNezjištěn
            VýrobceŠtýrsko - Hradecká vozovna
            Popis Posledním motorem byl Dieslův motor fy Štýrsko – Hradecká vozovna, z roku 1913 o 100 KS, ze kterého bylo možno energii dodávat i do sítě.
            Historické technologické prvky
            Žádná položka není vyplněna

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            23.10.2012 23:00 uživatelem Hana Klimešová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 30.12.2017 19:29
            Radomír Roup 24.6.2018 18:41