To je příliš, dva mlynáři na jednom mlýně.
(německé přísloví)

Dolní mlýn, Patzakův mlýn; Bresselmühle

Dolní mlýn, Patzakův mlýn; Bresselmühle
12
Komárov
544 01
Trutnov
Komárov u Dvora Králové
50° 27' 27.5'', 15° 49' 14.8''
Mlýn s vodním kolem
Mlýn byl přestavěn v r. 1762 ze staršího mlýna.
Hartský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dříve Bresselmühle, později Patzakův mlýn. Mlýn dostal za služby od krále rytíř Bressel (Brýsl) z Litiče. Mlýn byl v roce 1762 přestavěn.

V roce 1922 se stal mlynářem a majitelem Franz Patzak.

V roce 1933 je v seznamu (Almanachu) živností a firem na Královédvorsku uvedena majitelka mlýna, pily a pekárny č. p. 2 (původní číslo) Anna Patzak, a to až do roku 1945.

Po roce 1945 mlýn vlastnil pan Červený.

Vyprávění potomka mlynáře, Václava Červeného III.:

V létě roku 1945 (na národní výzvu o osídlování pohraničí po II. světové válce), zažádal příslušné úřady o přidělení opuštěného mlýna pan Václav Červený I. (můj děda ze strany otce), nar. 28. 9. 1904 v Jaroměří, zemř. 30. 6. 1977 v Komárově, vyučený jako mlynářský tovaryš - za války zaměstnán jako mládek ve mlýně Dvůr Králové n.L. - Verdek. Celý komplex: Mlýn, pekárna a pila včetně okolních pozemků, pole, louky, les, rybníky atd., byl v majetku paní Anny Patzak, která musela vše opustit a jako Němka spadala do odsunu z pohraničí v prvním sledu. Po jejím odchodu projevili o mlýn zájem bratři Sokolíkové. Byli to ale zřejmě jen "zlatokopové", kteří tu pobyli pouze několik týdnů. Údajně vše prohledali, co mělo pro ně nějakou cenu tak odvezli a aniž by vůbec zažádali o přiděleni, tak zase zmizeli. Bezprostředně po jejich odchodu přišel děda s plnou hlavou ideálů. Po pár měsících zkoušek a drobných úprav děda mlýn spustil na stávajícím zařízení. Místní sedláci jezdili s pšenicí k semletí, ale protože jejich finanční možnosti se rovnaly téměř nule a hotovosti nikdo z nich neoplýval, tak v drtivé většině bylo mleti a šrotování na dluh. Systém: Děkuju ti Václave a srovnáme to příště, nemohl zákonitě fungovat dlouho. Tento stav vedl dědu k rozhodnuti, že se mlýn odstaví a po dobu kompletní rekonstrukce bude v celoroční činnosti pouze pila. Předpokládal, že se po dobu odstávky taky trochu zlepší finanční možnosti zákazníků. Zařízení pily bylo v solidním stavu a strojový park měl dostatečně pokrýt tehdejší poptávku po řezivu a trámech na opravy opuštěných a zchátralých usedlosti v okolí, kam se čas od času nastěhovali nově příchozí osídlovatelé. Následovalo období, kdy bylo potřeba namalovat a schválit nějaké plány, vyměnit rozmístění strojů a skloubit veškeré návaznosti. Po vyhotoveni seznamů, přišlo na každodenní shánění všeho potřebného. Veškerá povoleni, dohody o dodání a montáži mlynářského zařízení, dohody o stavebních změnách a úpravách, objednávky řemeslníků na stavbu turbín, betonování vstupních šachet turbín v hrázi rybníka, oprava hráze, vyčištěni rybníka a náhonu, elektromontéry na rozvody atd. atd. Je až nepředstavitelné, že tohle všechno musel děda s tátou obstarat a všechny návštěvy u dodavatelů absolvovat vlakem nebo na kole. Na žně v létě 1947 byl mlýn plně připraven. Rekonstrukce byla provedena vskutku v téměř rekordním čase jednoho roku a několik měsíců. V přízemí byly namontovány 3 válcové stolice, šrotovník, váha a pytlovačky. V patře u vikýře nad vchodem do mlýnice byly nad jednotlivými stolicemi násypky pro obili a po levé straně (při pohledu z průčelí) vertikální válcové zásobníky. V podkroví (na straně k potoku) byla třídička, v hantýrce mlynářů - pláncichtr, což byla v podstatě soustava za sebou jdoucích kmitacích sít o různé hrubosti pláten na třídění zrnitosti mouky (od hladké až po krupici). Z tohoto nejvyššího místa mlýnice byla mouka šupnami sypána do zásobníků v patře a odtud dále do pytlovaček v přízemí. Plevy jako odpad ze šrotovníku a otruby byly sypány do sklepa, do prostor chlévů. Mezi pilou a mlýnem byly v suterénu, cca 3 m pod úrovní hladiny vody v rybníku namontovány dvě Francisovy turbiny s možností spřažení. Znamenalo to, že mohl fungovat jak katr na pile, tak i současně mlýn, každý na jednu turbínu, ale samozřejmě s omezeným výkonem. Pokud bylo potřeba rychle a hodně řezat, nebo rychle a hodně mlít, tak se turbíny spřáhly (skuplovaly) a znásobením síly se vytvořil požadovaný výkon. Pekárna plnila svůj účel jen zřídka. Pekl se pouze chleba a jen jednou v týdnu. Její zařízení si nepamatuju. Vím jen, že dole vpravo byla poměrně velká pec, kterou někdy okolo roku 1960 můj otec zboural, místnost přepažil a vytvořil obývací pokoj. Současně vybudoval pod schody do patra WC. Původní suchý záchod byl až v kůlně za garáží. Dodnes mám před očima to nádherné a řemeslně perfektně zpracované zařízení. Hladkost a slícovanost veškerých bukových prken a latěk kryjících zásobníky, světle žlutou barvu vynášecích dopravníků a celkové bandáže strojů. Lesklou černou barvu v kombinaci s temně bordovou na ocelových a litinových částech stolic, řemenic a soukolí transmise. Vycíděné skleničky odkapávacích maznic na třecích ložiskách hřídelů atd...

Zdroj: Václav Červený III., Milan Šorm

Dnes vlastní mlýn pan Milan Šorm, který zde provozuje svou živnost (zámečnictví a nožířství). Ve mlýně je možné se ubytovat.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Patzak

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        K mlýnu patřil rybník, louky, pole.
        • náhrobky, pamětní desky
          • existující obyčejné složení
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • pila
          • pekárna
          • výroba elektrické energie
          Mlýn vyráběl v noci proud a dodával ho do veřejné sítě. Majitelka mlýna nechala zabudovat 3 turbíny, první poháněla mlýn, druhá pilu, třetí vyráběla proud. Turbíny se nedochovaly.
          • vantroky
          • rybník
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde bylo kolo na svrchní vodu, průtok 0,1 m3/s, spád 5 m, výkon 4,5 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde bylo kolo na svrchní vodu, průtok 0,1 m3/s, spád 5 m, výkon 4,5 k.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 - Francisova turbína s průtokem 0.1 m3/s, spádem 7,9 m a výkonem 8 k.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet:
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            4.11.2012 16:32 uživatelem Radomír Roup

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.8.2017 11:45