Mlýn nejde, když vítr a voda jsou pryč.
(německé přísloví)

mlýn Bukačov

mlýn Bukačov
247
Bukačov
Kouřim
281 61
Kolín
Kouřim
49° 59' 48.3'', 14° 59' 8.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Místo, kde mlýn stojí, má tisíciletou tradici. Lidé si zdejší kraj vybrali k životu již ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. S využíváním řeky pro pohon mlýna se začalo již na počátku 15. století, možná i dřív. Nejspíš tu tehdy stál celodřevěný mlýn s jedním či dvěma vodními koly na spodní vodu. Není ani vyloučeno, že se nacházel na místě dnešního a náhon tedy vznikl již v 15. století.
Výrovka
16707 / 2-3446
nepřístupný

Obecná historie:

Místo, kde mlýn stojí, má velice dlouhou historii. Návrší označované jako hradiště Kouřim III, jihovýchodně od mlýna, existovalo již ve třetím tisíciletí před Kristem, kdy zde vznikla opevněná osada řivnáčského typu. Někdy po roce 1039, když se do Čech dostaly ostatky svatého Vojtěcha, nebo ve 12. století, vznikl kostelík svatého Vojtěcha. Raně gotická či románská stavba podélného jednolodního kostelíka se dostala dokonce do majetku mlynářského rodu Bukačů. Stalo se tak v roce 1677 nebo 1680. Pozemek na návrší patří k mlýnu dodnes. Kostelík zanikl přibližně po roce 1790 a některé jeho kamenné články můžeme dodnes nalézt zazděné v opěrné zdi v areálu mlýna. První písemná zmínka o sledovaném mlýně pochází podle literatury z roku 1404, kdy se mlýn v Bílé knize práv a svobod označuje jako Prostřední. V 16. století se už nazýval Vojtěšský - snad podle blízkého kostelíka svatého Vojtěcha či podle mlynáře Vojtěcha, zmiňovaného v roce 1516. Kolem roku 1600 vznikla veduta města Kouřim, kterou vytvořil Jan Willenberg. Zcela vlevo na ní stojí kostel svatého Vojtěcha a pod ním nalezneme vyobrazení mlýna. Zůstává otázkou, do jaké míry Willenberg své veduty stylizoval. Po několika dalších rodech získal objekt mlynář Bukač. Když tento v roce 1689 zemřel, nedohodli se potomci na rozdělení majetku a dlouho se o mlýn soudili. Ve sporu zvítězil až roku 1724 J. Veselý, který si vzal jednu z Bukačových dcer a mlýn pronajímal. Již v roce 1755 jej však prodal rodině Šmejkalově, která zde hospodařila téměř sto let. Na Indikační skice z roku 1841 se už uvádí jako majitelka „Pleskot Františka“. Jedním z dalších majitelů se stala rodina Miškových, jež mlýn na konci 19. století přivedla ke krachu. Budovu pak koupil Augustin Beyšovec a jeho rod se zde držel až do druhé poloviny 20. století. Mlelo se až do roku 1962 a následně stát mlýn zakonzervoval a držel jako rezervu. Po vdově posledního mlynáře zdědily objekt dvě dcery žijící v Praze, které jej poté prodaly současnému majiteli. Areál dnes slouží drobnému zemědělci. Ten postupně mlýn adaptuje na trvalé bydlení, o němž do budoucna uvažuje.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o sledovaném mlýně pochází podle literatury z roku 1404, kdy se mlýn v Bílé knize práv a svobod označuje jako Prostřední.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bukač
  • Veselý
  • Šmejkal
  • Miška
  • Pleskot
  • Bejšovec

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Augustin Beyšovec (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • klenba
      • krov
      • schodiště
      • existující umělecké složení
      Mlýnské zařízení se zdá kompletní jen zanedbané.
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • pila
      Dochovaný
      • pekárna
      • pohon zemědělských strojů
      Vedle pekárny, která užívala komín postavený kvůli parnímu stroji, byla při mlýně i pila po které se nic nedochovalo.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      Náhon je dodnes částečně funkční. Po opravení turbín jen bude stačit pouze pročistit a poopravit.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJ. M. Voith, St. Pölten
      PopisMlýn v předindustriální době poháněla dvě vodní kola doplněná kolem třetím, pro pohon pily. V roce 1918 nainstaloval mlynář Beyšovec dvě Francisovy turbíny. Obě od rakouské továrny J. M. Voith St. Pölten. Každá z těchto turbín má jinou konstrukci. V jižní části turbínového domku se umístila vertikální Francisova kašnová turbína se suchou savkou. Při spádu 4,1 metrů má hltnost až 550 litrů za vteřinu a výkon 22,8 HP. O několik metrů dále na sever stojí mohutná Francisova horizontální spirální turbína. Ta spotřebuje 275 litrů za vteřinu a vydá výkon 11,2 HP. Firma J. M. Voith Maschinenfabrik St. Pölten zde postavila velice důmyslný vodní motor mlýna. Lze se domnívat, že při nedostatku vody využíval mlynář buď Francisovu turbínu se suchou savkou (pro její vyšší účinnost), nebo turbínu spirální, která má mnohem menší hltnost. Obě turbíny se daly používat i zároveň. Ve mlýně nalezneme jedinečné řešení, kdy mají obě turbíny jednu hřídel. V případě potřeby šlo hřídel pomocí speciální spojky rozpojit, aby nepoužívaná turbína nebrzdila tu druhou. Stejná spojka se nachází i na jižním konci v podkolí umístěné hlavní transmise. Tato spojka umožňovala připojit a odpojit krátkou transmisi, kterou poháněl elektromotor.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJ. M. Voith, St. Pölten
      PopisMlýn v předindustriální době poháněla dvě vodní kola doplněná kolem třetím, pro pohon pily. V roce 1918 nainstaloval mlynář Beyšovec dvě Francisovy turbíny. Obě od rakouské továrny J. M. Voith St. Pölten. Každá z těchto turbín má jinou konstrukci. V jižní části turbínového domku se umístila vertikální Francisova kašnová turbína se suchou savkou. Při spádu 4,1 metrů má hltnost až 550 litrů za vteřinu a výkon 22,8 HP. O několik metrů dále na sever stojí mohutná Francisova horizontální spirální turbína. Ta spotřebuje 275 litrů za vteřinu a vydá výkon 11,2 HP. Firma J. M. Voith Maschinenfabrik St. Pölten zde postavila velice důmyslný vodní motor mlýna. Lze se domnívat, že při nedostatku vody využíval mlynář buď Francisovu turbínu se suchou savkou (pro její vyšší účinnost), nebo turbínu spirální, která má mnohem menší hltnost. Obě turbíny se daly používat i zároveň. Ve mlýně nalezneme jedinečné řešení, kdy mají obě turbíny jednu hřídel. V případě potřeby šlo hřídel pomocí speciální spojky rozpojit, aby nepoužívaná turbína nebrzdila tu druhou. Stejná spojka se nachází i na jižním konci v podkolí umístěné hlavní transmise. Tato spojka umožňovala připojit a odpojit krátkou transmisi, kterou poháněl elektromotor.
      Typnaftový motor
      StavDochovaný
      VýrobceKrálovopolská Strojírna, Brno (též Brünn Königsfelder Maschinenfabrik)
      PopisJako pomocný motor tu sloužil nedochovaný parní stroj, po němž zbyl pouze vysoký cihelný komín a pravděpodobně tlaková nádrž na vodu, umístěná nad pekařskou pecí. Z roku 1923 pochází vysokotlaký naftový motor soustavy Hindl o výkonu 30 HP. Pro mlýn jej vyrobila strojírna Brno Královopolská. Motor se nachází v jižní části strojovny nad turbínovou kašnou a pravděpodobně nestojí na svém původním místě. S ním souvisí i dodnes dochovaný plechový výfuk vyústěný nad střechu turbínového domku. Vedle motoru visí na zdi také původní nádrž na naftu.
      Typnaftový motor
      StavDochovaný
      VýrobceKrálovopolská Strojírna, Brno (též Brünn Königsfelder Maschinenfabrik)
      PopisJako pomocný motor tu sloužil nedochovaný parní stroj, po němž zbyl pouze vysoký cihelný komín a pravděpodobně tlaková nádrž na vodu, umístěná nad pekařskou pecí. Z roku 1923 pochází vysokotlaký naftový motor soustavy Hindl o výkonu 30 HP. Pro mlýn jej vyrobila strojírna Brno Královopolská. Motor se nachází v jižní části strojovny nad turbínovou kašnou a pravděpodobně nestojí na svém původním místě. S ním souvisí i dodnes dochovaný plechový výfuk vyústěný nad střechu turbínového domku. Vedle motoru visí na zdi také původní nádrž na naftu.
      Typparní stroj, lokomobila
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisVe mlýně byl i parní stroj (dochoval se komín a kotel)
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
      • francouzský kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v litinové skříni
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • jednoskříňový
        2
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorKuča Karel
          NázevMěsta a městečka v Čechách III
          Rok vydání1998
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 109 – 119
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorKuča Karel
          NázevMěsta a městečka v Čechách III
          Rok vydání1998
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 109 – 119
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorKlempera Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách II
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 204 – 206
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorPešta Jan
          NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 257
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka91
          Inventární číslo, signatura445
          Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka91
          Inventární číslo, signatura445
          Místo uloženíarchiv NPÚSČ
          Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury
          Název archiválieokres Kolín – Kouřim čp. 247
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          30.5.2012 19:18 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Radomír Roup 12.6.2018 18:53