Barochův mlýn

1418 Václav, mlynář pod Záhorčicemi učinil trh s Petrouškem z Kasejovic o louku, která ležela mezi jeho a slatinovým mlýnem a pronajal mu ji za stálý plat po 2 groších

První písemná zpráva o existenci mlýna je z r. 1542, kdy v majetkovém přiznání Václava Zmrzlíka ze Svojšína k obnoveným deskám zemským je zmiňován i Hlaváčův mlýn. (není ale jasné, zda je totožný s Barochovským)

Mlýn má jméno podle rodiny Barochů, která ho provozovala v letech 1663 - 1748.

1622 Tomáš Baroch, zvaný Drnochod

1622-1628 Vavřinec Drnochod, též Baroch

Nejstarší známý mlynář se ovšem jmenoval Vavřinec Drnoch a je připomínán k roku 1628.

1643-1646 Tomáš Baroch, zv. Drnochod

1643-1653 Martin Staněček

1650 Bartoloměj Mitis Pokorný

1652 odvádí vrchnosti při sv. Jiří  a sv. Havlu po 1 kopě a 8 slepicích

1653 mlýn emfyteuticky zakoupen za 100 kop

1653-1660 Matěj Žák, mlynář

1654 drží 24 strychů orné půdy

1660 odvádí vrchnosti o sv. Jiří  a sv. Havlu 1 zl. 10 kr. ouroku

1661 Blažej Baroch, mlynář a Ludmila

1663-1704 Tomáš Baroch

1691 mlýn o 1 složení, mlynář platí 3 zl. 30 kr. činže

1700 Václav Drnochod, mlynář a Anna

1706-1710 Vavřinec Baroch, mlynář

1701-1730 Jan Drnochod, mlynář

1728 Tomáš Baroch, mlynář a Anna

1731 Václav Baroch (RŠ)

-1732 Vojtěch Baroch

1731-1748 Tomáš Malata, jinak Baroch

1751-1796  Josef Lukáš, mlynář a Veronika roz. Netušilová

1797-1802 syn František Lukáš, mlynář  a Barbora roz. Rodová z Mirošova

1800 Vavřinec Jícha, mlynář

1805-1806 František Nedbal

1811 Tomáš Jícha, mlynář

1811-1823 Josef Kubeš

1819 Jakub Kubeš, mlynář

1830 Jan Fořtel, mlynář

1831 Jan Morperger, mlynář

1845 František Bouše  (1815-1878), mlynář s manž. Barborou (*1822)

1875-1906 syn Jan Bouše - Baroch (*18.1.1850)

25.11.1873 se oženil s Barborou Valchovou z Hajan (1851-14.11.1894)

2.11.1895 se podruhé oženil s Annou Drnkovou z hospody ze Zahorčic (*20.7.1871, +10.1.1936)

Budoucí mlynář František Bouše narukoval s 11. píseckým plukem na srbskou frontu, 12.12.1914 se u Stepajoviče nechal dobrovolně zajmout, zpočátku byl zaměstnán jako dělník u srbského mlynáře, po ústupu Srbů v roce 1915 se po nesmírně obtížné anabázi dostal do albánské Valony, kde byl naloděn a převezen do Itálie na ostrov Asinaru, odkud se 1916 dostal do francouzského Toulonu a byl internován v zajateckém táboře v Kaprianu, poté sloužil jako železniční zřízenec v Marseille. 1917 vstoupil do francouzských legií, nejprve k 7. rotě 21. pluku, poté byl převelen k 11. rotě 22. dragounského pluku, s nímž se účastnil všech bojů, za což dostal tři vojenská vyznamenání.

20.10.1919 František Bouše se oženil s Marií roz. Nepodalovou (*6.7.1899)

28.11.1924 zemřel Jan Bouše, mlýn převzal syn František Bouše - Baroch (*1.3.1890, + 15.3.1967)

1930 elektrárna a mlýn, František Bouše

leden 1942 mlynářský tovaryš Jaroslav Bouše (syn Františka Bouše) zatčen gestapem, vězněn v Klatovech, na Pankráci a v Dortmundu, navrátil se až v květnu 1945

mlýn uzavřen

4.5.1945 František Bouše zvolen do Národního výboru v Záhorčicích

říjen 1945 mlýn obnovil provoz

1950 mlýn převzal syn František Bouše ml. (*4.4.1922)

červen 1951 mlýn definitivně uzavřen, František Bouše vstoupil do JZD

1954 František Bouše zvolen do MNV Zahorčice

14.6.1964 zvolen do MNV Lnáře

13.7.1968 se oženil s Libuší Matulovou, roz. Šulcovou (*7.6.1922)

15.3.1967 zemřel František Bouše-Baroch (legionář)

1967 František Bouše prodal mlýn rodině Brettových z Prahy, z prodeje však nakonec sešlo

1972 do mlýna dovedena elektřina ze sítě (do té doby měl vlastní dynamo) 

mlýn odkázal nevlastní dceři Marii, provd. za Petra Otřísala, absolventa UMPRUM, obor design, který vyučoval na keramické škole v Bechyni

manželé Otřísalovi se na mlýn přestěhovali, vyráběli zde uměleckou keramiku

1982 Frant. Bouše zemřel

Dne 13. srpna 2002 byl mlýn postižen povodní, voda mlýn zatopila. Současní majitelé Otřísalovi mlýn 15 let renovovali do současného stavu. Mlýn je trvale obydlen.

mlýn převeden na dceru Karin