Kupecké věrování a ženský pláč
na korec se neměří.
(české přísloví)

Pekelský mlýn; Höllmühle, Hellmühl

Pekelský mlýn; Höllmühle, Hellmühl
40
Kundratice
348 06
Tachov
Kundratice u Přimdy
49° 40' 55.4'', 12° 43' 28.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál pod hrází rybníka zvaného Peklo, který sloužil jako zásobárna vody pro jeho pohon. Zatímco mlýn stál na území obce Kundratice, rybník nad mlýnem spadal pod obec Velké Dvorce.
samota, severně od obce Kundratice
Úhlavka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zprávy o mlýnu se objevují už v roce 1608. Tehdy byly ve vsi Kundratice uváděny 2 mlýny, z nichž jeden byl určitě Pekelský. Mlýn patřil k menším a jednoduše vybaveným provozům.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1623 spadal mlýn Höllmühl pod strážskou farnost a údaje k němu jsou zaneseny ve strážské matrice. V roce 1705 se objevuje v matrikách obce Přimda. V tereziánském katastru z roku 1714 je popsán jako mlýn o jednom složení, nad mlýnem je uváděn také rybník Höhl Teucht.

Na mapách stabilního katastru z roku 1838 je mlýn vyobrazen jako nevelká dřevěná stavba s jedním kolem. Jako mlynář je zde uváděn Johann Seckel.

Vodní kniha z let 1855 – 1874 zde uvádí mlynáře Georga Säckla (patrně člen stejného rodu, jehož příjmení se dříve psalo Seckel).

V roce 1897 držel mlýn mlynář Josef Wag.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Josef Wag prodal mlýn po 1. světové válce majitelům velkodvorského statku Kolowratům. Ti jej před rokem 1921 pronajali Georgu Pittnerovi, který byl patrně synem mlynáře Pittnera z Tisové, a jeho manželce Kathi. Georg Pittner měl jako zaměstnání uvedeno mlynář a pekař. Na mlýně žila také Georgova dcera Margaretha.

V roce 1924 mlýn zcela vyhořel a již nebyl obnoven, zbylo pouze dispoziční právo, na základě kterého je Georg Pittner uveden i na seznamu vodních děl z roku 1930. Mlýn v tak v té době již nebyl několik roků v provozu.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Zápisy osidlovacích komisí z období po roce 1945 se o zničeném mlýnu nezmiňují. Na leteckém snímku z roku 1947 jsou patrné již jen zbytky mlýnských budov.

Na leteckém snímku z roku 1958 je místo, kde mlýn stával, zcela pusté a beze stop po mlýnu.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Seckel
  • Säckl
  • Wag
  • Pittner

Historie mlýna také obsahuje:

1838 Johann Seckel

1855 - 1874 Georg Säckl

1897 - 1919 Josef Wag

před 1921 Georg Pittner – nájemce, majitel Kolowrat

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Dřevěná obdélná stavba, vpravo mlýnice, vlevo byt mlynáře. V pravém úhlu za lednicí byl hospodářský objekt se stodolou a stájemi.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pekárna
            1921 - mlynář Georg Pittner uváděn také jako pekař
            • rybník
            Mlýn stál pod hrází rybníka. Odtokový kanál probíhal pod hospodářskou budovou mlýna.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 2 vodní kola, shodný spád 3,3 m i výkon 2,28 HP každé
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 2 vodní kola, shodný spád 3,3 m i výkon 2,28 HP každé
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 14
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 14
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesnění141 - 142
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            13.11.2019 17:21 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2019 20:52