Dva tvrda kameni zřídka dobré mouky namelí.
(české přísloví)

Reinlův, Kumpolecký mlýn, mlýn Pod strání; Reinmühle

Reinlův, Kumpolecký mlýn, mlýn Pod strání; Reinmühle
07E
24
Kumpolec
34801
Tachov
Kumpolec
49° 47' 29.9'', 12° 42' 47.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Reinlův mlýn se nachází severozápadně od okraje obce Kumpolec, v údolí Sedlišťského potoka, asi 150 m pod hrází nádrže Kumpolec.
samota,asi 600 m severozápadně od vsi Kumpolec
Sedlišťský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zmínka od mlýnu je z roku 1533, kdy byl zaznamenán hraniční spor mezi Vilémem Kfelířem ze Zakšova a Linhartem Rendlem z Úšavy, majitelem blízké Lhotky, kvůli potoku,  rybníku, mlýnu, lesu, lukám a cestě v Kumpolci. V roce 1543 získal Kumpolec „s mlýništěm pustým“ Linhart Rendl z Úšavy.

V roce 1607 se objevují záznamy o mlýnu „genz slowe Royndlmyl“, takže mlýn byl patrně obnoven na starém mlýništi.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1649 je v urbáři panství Kočov uváděn Rindlmühl.

V červnu 1744 zemřel na mlýně mlynář Matheus Gerstner ve věku 39 roků. Jeho nástupcem se stal jeho syn Sebastian Gerstner s manželkou Katharinou. Manželům se postupně narodily dcery Katharina (1768), Magdalena (1776) a synové Petr a Andreas, kteří však zemřeli v dětském věku.

Od konce 80. let 18. st.  držel mlýn Sebastianův bratr Johann Gerstner (narozen 1838). Za něho byl v roce 1795 mlýn nově vystavěn. Johann nechal do nadpraží nového mlýna vytesat svůj monogram. Za manželku měl Margarethu, rozenou Putzer. Dle matrik se jim zde narodily děti Margaretha (1792), Katharina (1796), Thomas.

V roce 1800 zde byl evidován nájemce Josef Wenisch s manželkou Katharinou, kdy se jim zde narodil syn Johann Anton. V roce 1805 byl mlýn přečíslován, staré čp. 14 bylo změněno na čp. 24. Wenischové byly na mlýně asi do roku 1812, kdy je vystřídali Müllerové. Z tohoto rodu jsou známy 2 mlynáři, a to Andreas Müller s manželkou Magdalenou, rozenou Lorenz, a Franz Müller. Příslušník další generace, Franzův syn Josef, se v roce 1852 nenarodil již na mlýně, ale v obci Lhotka.

Po Müllerových získal mlýn Georg Träger, syn Andrease Trägera, mlynáře ve Starém Sedlišti.  Za manželku měl Katharinu, rozenou Schilling.  V roce 1847 se jim na Reinmühle narodila dcera Eva, v roce 1848 další dcera Josefa.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlynářka někdy před rokem 1850 zemřela, neboť v tomto roce se Georg Träger znovu oženil. Jeho druhou ženou se stala opět Katharina, rozená Kanzler z Tisové. Ještě v roce 1850 se jim narodila dcera Katharina a v roce 1852 syn Josef, dědic mlýna. Někdy po roce 1856 mlynář zemřel a vdovu Katharinu si vzal mlynář Andreas Polland, který po dobu nezletilosti dědice Josefa provozoval mlýn. Na mlýně žily i obě dcery z prvního manželství.

Za mlynáře Georga Trägera byla přestavěna mlýnice, do které bylo vloženo druhé složení, do lednice bylo přidáno druhé vodní kolo a k mlýnice byla přistavěna klenutá stáj.

V roce 1876 byl u mlýna osazen vodní cejch s iniciálami J. T. a vodní dílo bylo zapsáno do vodní knihy. Tehdy byl mlynářem již Josef Träger (narozen 1852).

Dle sčítání obyvatel v roce 1880 zde hospodařil Josef Träger s manželkou Marií (narozena 1850), s nimi zde žily jejich 4 děti – Johann, Josef, Josefa a Anna. Na mlýně byl zapsán také bývalý mlynář, Josefův otčím Andreas Polland a mlynářova sestra Josefa.

V roce 1900 držel mlýn stále Josef Träger, kterému mezitím přibyly 4 další děti.

V roce 1912 se uskutečnila přestavba mlýnské budovy. Do té doby obdélníková budova dostala nové křídlo na východní straně.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 provozoval mlýn Wenzl (Václav) Träger.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Wenzl Träger zde hospodařil až do roku 1945, kdy byl i s rodinou odsunut do Německa.

O mlýn neprojevil nikdo zájem, zůstal opuštěný a počítalo se s tím, že bude vyřazen z provozu. Usedlost byla rozdělena na část mlýnskou a část obytnou s hospodářským zázemím. V roce 1946 získal usedlost na vlastní žádost družstevní lihovar v obci Lhotka včetně živého i mrtvého inventáře, avšak patrně bez mlýna. V roce 1947 se lihovar nemovitost vzdal, a to ve prospěch Svazu bojovníků za svobodu se sídlem v Plzni, který zde chtěl zřídit rekreační středisko pro své členy. Avšak již v březnu dochází k další změně, Svaz o nemovitost nemá dále zájem a žádá o vyúčtování. V dubnu 1949 převedl Národní pozemkový fond opuštěnou nemovitost na Státní statky v Tachově.

Není známo, co se stalo s vybavením mlýna.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Nemovitost má ev. č. 7 a v katastru nemovitostí je evidována jako stavba pro rodinnou rekreaci. Je však opuštěná a chátrá. Z mlýnice se dochovalo zdivo do prvního patra, obytná část má porušenou střechu, rozvitá okna a vylomené dveře.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Gerstner
  • Wenisch
  • Müller
  • Träger

Historie mlýna také obsahuje:

? – 1744 Matheus Gerstner

1744 Sebastian Gerstner

konec 80. let 18. st. –Johann Gerstner

1800 - asi 1812 Josef Wenisch

po roce 1812 Andreas Müller

Franz Müller

1847 Georg Träger

před 1876 Josef Träger

1930 – 1945 Wenzl Träger

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2019
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      roubená
      Budova mlýna měla v levé části mlýnice, pravá část byla obytná, obě části byly stavebně propojené. Mlýnice měla rozměry 8 x 6 m a měla 3 pracovní podlaží, jedno betonové a 2 prkenná. Obytná část byla přízemní s podkrovím pod sedlovou střechou. Obytná část byla v roce 1912 rozšířena o přístavbu. Dvorek obklopovaly hospodářské budovy.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vrata, brána
      • topeniště, kamna, pec
      • dveře
      • schodiště
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      1876 – 2 jednoduchá složení
      Soupis z roku 1947 – jednopárová stolice se dvěma rýhovanými válci firmy Union České Budějovice, loupačka s větrákem, válcový šrotovník firmy Franz Stille Münster s násypným košem, lubem a zvedákem kamenů, 2 šrotovací kameny o průměru 85 cm, rovinný vysévač, dřevěný filtr, 2 dřevěné hranolové vysévače, transmise, výtahy, Francisova turbína, dynamo 4,8 kW firmy Alois Duda Praha.
      • náhon
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      Nad mlýnem byla na náhonu akumulační nádrž.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1876 – 2 kola na vrchní vodu, průměr 3,18 m, šířka 45 cm
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1876 – 2 kola na vrchní vodu, průměr 3,18 m, šířka 45 cm
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930 – 1 Francisova turbína, spád 3,5 m, výkon 7 HP
      Typdynamo
      StavZaniklý
      VýrobceAlois Duda, Praha Vinohrady
      Popisdynamo 4,8 kW firmy Alois Duda Praha
      Typdynamo
      StavZaniklý
      VýrobceAlois Duda, Praha Vinohrady
      Popisdynamo 4,8 kW firmy Alois Duda Praha
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníCheb, str. 34
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníCheb, str. 34
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
      NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
      Rok vydání2019
      Místo vydáníDomažlice
      Další upřesněnístr. 122 - 127
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorInternet, Porta Fontium
      NázevSbírka matrik západních Čech
      Rok vydání
      Místo vydáníStátní archiv v Plzni
      Další upřesněníDigitalizované matriky, Tisová – římskokatolická fara
      Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/tisova?language=de
      Datum citace internetového zdroje18. 11. 2019

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Vytvořeno

      18.11.2019 11:00 uživatelem cestovatelka

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 22.11.2019 17:01