Z mlynářského desatera
5. Nenecháš mlýnské stroje jíti na prázdno.
6. Zachováš ve mlýně ve všem a všude čistotu.

Prostřední mlýn; Käsmühle

Prostřední mlýn; Käsmühle
74
Stráž
34802
Tachov
Stráž u Tachova
49° 40' 13.3'', 12° 46' 22.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stál přímo v městečku Stráž, při jeho severním okraji. Jméno Käsmühle získal mlýn podle mlynáře Käsmana, jméno Prostřední podle své polohy mezi Horním a Dolním mlýnem.
severní okraj obce
Úhlavka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1638 – na mlýně hospodařil mlynář Johann Kessmann.

V berní rule z roku 1654 je uvedeno: „Jan Käsman, mlynarž prži tom mlegn z dwoumi kolmi“.

V tereziánském katastru je v roce 1721 zaznamenán mlynář Johann Tunkel.

1806 Josef Losleben s manželkou Annou, v dubnu 1806 se jim na mlýně čp. 74 narodil syn Michale, Anton, v dubnu 1810 dcera Thekla Katharina.

1824 – mlynář Josef Losleben s manželkou Elisabethou, rouzenou Artschlaghovou ze Stráže. V srpnu 1824 se jim na mlýně narodila dcera Anna Katharina, v listopadu1825 následoval syn Josef, budoucí mlynář.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Loslebenové drželi mlýn až do konce 19. století. Dle sčítání 1869 zde byl Josef Losleben (narozen 1825) s manželkou Katharinou (1843), která byla jeho druhou manželkou. Na mlýně s nimi bydleli jejich 2 synové a 4 Josefovi synové z prvního manželství. Mlýn měl tehdy 2 vodní kola.

Sčítání obyvatel 1880 – mlynářem zde byl Josefův nejstarší syn z 1. manželství Karl Josef. Na mlýně s ním žil jeho mladší bratr, který zde měl soustružnu dřeva, a další bratr Johann, který pracoval jako mlynářský pomocník. V hospodářství byly chovány 2 krávy a 2 prasata.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Sčítání obyvatel 1921 – Karl Hüttl s manželkou Theresií a pěti dětmi. Karel Hüttl je uváděn také v soupise vodních děl z roku 1930.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Hüttlovi vlastnili mlýn až do roku 1945, kdy byli odsunuti do Německa. V roce 1947 přišel na mlýn osídlenec kovář Bohumil Kučera z Horažďovic s manželkou.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dochovala se obytná budova čp. 74, která je obydlená a zachovalá, a stodola při severovýchodní straně dvora. Mlýnice zanikla. Současní majitelé čp. 74 sem přišli v době, kdy mlýnice byla již zbořena.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kessmann
  • Käsman
  • Tunkel
  • Losleben
  • Hüttl

Historie mlýna také obsahuje:

1638 Johann Kessmann

1654 Jan Käsman

1721 Johann Tunkel

1806 Josef Losleben

1824 Josef Losleben

1869 Josef Losleben

1880 Karl Josef Losleben

1921 – 1945 Karl Hüttl

1947 Bohumil Kučera – osídlenec, kovář

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2019
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      zděná
      jednopatrový
      Obytná část mlýna – zděná patrová budova. Na ni navazovala na severu mlýnice se spalného matriálu s lednicí při severní zdi. Usedlost doplňovala stodola při severovýchodní straně dvora.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • dřevoobráběcí dílna
          Rok 1880 - mladší bratr mlynáře měl při mlýně soustružnictví dřeva
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 2,8 m, výkon 3 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 2,8 m, výkon 3 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 14
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 14
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 154 - 155
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik západních Čech
            Rok vydání
            Místo vydáníStátní archiv v Plzni
            Další upřesněníDigitalizované matriky, Stráž – římskokatolická fara
            Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/straz?order=title&sort=desc
            Datum citace internetového zdroje20. 11. 2019

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            20.11.2019 14:39 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 22.11.2019 16:34