Ženy mají tolik špatných nálad jako
mlynářská zvířata nebo faunové.
(německé přísloví)

Bonětický mlýn; Gross-Wonetitz Mühle

Bonětický mlýn; Gross-Wonetitz Mühle
4
Bonětice
348 02
Tachov
Bonětice
49° 39' 56.1'', 12° 49' 31.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn poháněný vodou z Velkého Bonětického rybníka, dnes nazývaného Dlouhý, stál na jihozápadním okraji obce Bonětice. Po celou dobu existence byl mlýn vrchnostenský majetek, mlynáře zde byli v nájmu.
jihozápadní okraj obce
Úhlavka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Bonětický rybník, který sloužil k pohonu mlýna je v pramenech zmiňován již k roku 1547. Rybník i s mlýnem je uváděn od roku 1596, kdy obojí bylo v majetku borské vrchnosti.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 byl na mlýně usazen mlynář Christopf Pausewicz (stár 42 roků) a manželkou Margarethou (33 let) a dcerou Annou.

Tereziánský katastr zde v roce 1713 popisuje mlýn o dvou kolech se stoupou a pilou.

V roce 1721 je zde uváděn mlynář na vrchnostenském mlýně se třemi koly a pilou. 3 vodní kola a pilu měl mlýn také v roce 1838.

Na začátku 19. století provozoval mlýn mlynář Anton Szimk s manželkou Katharinou. V srpnu 1811 se jim na mlýně čp. 4 narodil syn Anton, v dubnu 1815 Johann, v červenci 1820 Johann Georg.  Mlýn po něm převzal jeho syn Josef Szimk s manželkou Annou Marií, rozenou Röhling, který je zde zmiňován od roku 1826 a v 30. letech 19. st. V září 1826 se mu zde narodil syn Konstantin, v prosinci 1827 další syn Sebastian, oba však zemřeli jako nemluvňata. V lednu 1830 následovala dcera Josefa, v lednu 1832 syn opět pojmenovaný Sebastian, 1834 dcera Anna Maria, 1836 syn Johann a 1837 dcera Elisabeth.

V roce 1840 je zde uváděn jiný mlynář, a to Anton Kraus s manželkou Magdalenou. V březnu 1840 se jim zde narodil syn Anton, který však zemřel již v dubnu 1840 jako desetidenní. Následovaly děti 1841 syn pojmenovaný opět Anton, 1843 Ludwig, 1844 Franziska, 1845 Josef a 1849 Martin. Kromě Josefa zemřely všechny ostatní potomci ještě v dětském věku.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V 50. letech zde byla rodina Glasauerových. Nejprve Anton Glasauer s manželkou Theresií a po něm Jacob Glasauer s manželkou Barbarou, kterým se v listopadu 1857 na Bonětickém mlýně narodila dcera Maria Eleonora.

Již v roce 1862 zde byl evidován Andreas Benedikt s manželkoua Katharinou, rozenou Diestler. V dubnu 1862 se jim zde narodila dcera Sofia, v březnu 1864 dcera Theresia, 1866 syn Andreas, 1868 syn Josef.

Sčítání obyvatel v roce 1869 – mlýn byl v majetku borských Löwensteinů, v nájmu zde byl mlynář Andreas Benedikt (narozen 1830) s manželkou Katharinou (1829), rozenou Diestler, oba původem z Pavlova Studence ze mlýna čp. 37 (na jiném místě je uvedeno u Kathariny mlýny v Paulusbrunnen čp. 7).. Na mlýně s nimi žilo jejich 9 dětí a 2 pomocníci. V hospodářství mlýna byli 3 vepři, 2 kobyly a 2 krávy.

Andreas Benedikt s Katharinou byli na mlýně v Boněticích ještě v roce 1873, kdy se jim zde v březnu narodil další syn Albert.

V roce 1876 byl u mlýna zasazen vodních cejch. Dle údaje ve vodní knize z roku 1876 měl mlýn stále 3 vodní kola a pilu.

Rodina Andrease Benedikta odešla ze mlýna někdy v 70. letech 19. st., po nich sem přišli Seidlovi. Sčítání obyvatel 1880 - na Bonětickém mlýn v tomto roce v nájmu mlynář Franz Seidl, žil zde s dalšími 4 příbuznými.

V roce 1908 je v matrice obce zápis o sňatku mlynáře Karla Waaga, původem z Boru čp. 278, věk 24 roků a 11 měsíců, s Mariannou Klucker z Bonětic čp. 1, věk 26 roků a 9 měsíců. V zápise je Karl Waag uveden jako mlynář v Boněticích čp. 4.

Rok 1921 nájemcem mlýna byl Karl Waag (1883) s manželkou Marianou, rozenou Kluckou, a dcerou, žila zde s nimi jedna děvečka. Marianna Waagová zemřela již v srpnu 1921 ve věku 40 roků. Karl Waag se v srpnu 1922 ve věku 39 roků podruhé oženil. Jeho druhou manželkou se stala sedmadvacetiletá Maria Schwenda, dcera hostinského z Bonětic čp. 27.

V soupise vodních děl z roku 1930 je uveden vrchnostenský majitel A. Löwenstein, provoz je evidován jako mlýn a pila, pohon byl zajištěn 2 vodními koly. Později byla instalována turbína.

V květnu 1945 se na mlýně ukryla jednotka SS, kterou zde ostřelovali přijíždějící Američané. Při přestřelce byl mlýn zapálen a vyhořel včetně pily, obytného stavení i stodoly.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pausewicz
  • Szimk
  • Kraus
  • Glasauer
  • Benedikt
  • Seidl
  • Waag

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Christopf Pausewicz

zač. 19. st. Anton Szimk

1827 Josef Szimk

1840 Anton Kraus

Anton Glasauer

1857 Jacob Glasauer

1869 Andreas Benedikt

1880 – Franz Seidl

1908 – 1945 Karl Waag

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        hrázděná+zděná
        jednopatrový
        Dle staré fotografie obytná část hrázděná jednopatrová budova s půdou pod sedlovou střechou, mlýnice zděná jednopatrová budova se střešní nástavbou.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu, spád 3 m, celkový výkon 9,5 HP
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu, spád 3 m, celkový výkon 9,5 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 14
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 14
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
              Rok vydání2019
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 156 - 158
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorInternet, Porta Fontium
              NázevSbírka matrik západních Čech
              Rok vydání
              Místo vydáníStátní archiv v Plzni
              Další upřesněníDigitalizované matriky, Staré Sedlo - římskokatolická fara
              Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/stare-sedlo-tc
              Datum citace internetového zdroje20. 11. 2019
              AutorInternet, Porta Fontium
              NázevCensus 1880 Bonětice
              Rok vydání
              Místo vydáníStátní archiv v Plzni
              Další upřesněníDigitalizovaný dokument
              Odkazhttp://www.portafontium.eu/iipimage/34907749
              Datum citace internetového zdroje20. 11. 2019

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              20.11.2019 17:25 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 22.11.2019 16:38