Historie
Obecná historie:
První písemná zmínka o vsi je z roku 1115, kdy její část vlastnil Kladrubský klášter. Pracoval zde pivovar k němuž náležela chmelnice. Ve vsi bývala hospoda a mlýn s pilou. Ve vsi vzniklo panské sídlo, které bylo v 18. století přestavěno na barokní zámeček.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
V letech 1521-1524 prodal domažlický purkrabí Mikuláš z Branišova tvrz, dvůr poplužní s poplužím a celou ves Nahošice s mlýnem Václavu Henigárovi.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1651 tu mlynařil Hans Schmidthammer s manželkou Elisabetou.
V polovině 18. století za Ondřeje z Ottenthalu je ve vsi uváděn mlýn se dvěma koly a pilou.
1837 – uváděn je mlýn s pilou o 2 kolech na nestálé vodě.
Zcela zásadní přestavba starého mlýna proběhla v roce 1838, kdy byl původní mlýn zbořen a na jeho místě vyrostla novostavba. Na otisku stabilního katastru je zakreslen jako menší obdélníková, ještě spalná budova s 2 koly, na indikační skice již zakreslena změna: obdélníková spalná budova s jedním kolem, a větší nespalná budova ve tvaru písmene U, vlastníkem Franz Holub. Katastrální mapa evidenční 1838 také zakresluje stavební změny. Náhon ze Zubřiny ve směru od Milavčí doplňovala voda ze dvou rybníčků, za mlýnem se voda vracela zpět do Zubřiny. Na vstupním portálu mlýnské budovy je vyryt letopočet Anno 1838.
1913 – ve vsi uváděn 1 mlynář
První světová válka (1914–1918)
Jediné dochované sčítání obyvatel uvádí v roce 1921 mlynáře Jaroslava Pavlíka ( * 1890 Nahošice ), české národnosti, s manželkou, služebnou, učněm, výminkářkou a bratrem, hospodářství, mlýn a pila.
Seznam a mapa vodních děl Republiky československé 1930 – Zubřina – Nahošice 31- Jaroslav Pavlík – mlýn a pila – 3 kola na svrchní vodu – 0,434-3,7-13,7. Jaroslav Pavlík zde mlynařil až do konce 2. světové války.
V roce 1945 byl sepsán seznam vybavení mlýna: stroj na čištění krupice ( reforma ), moučné cylindry, 3 výtahy a třídící vysévače, kámen – šrotovník, loupačka a 2 válcové stolice na žito, francouzský kámen, porcelánová stolice, koukolník ( triér ), prašný cylindr, 3 decimální váhy atd. Mlýn měl tehdy 2 kola na svrchní vodu o průměru 3,30 m a šíře 92 cm, která poháněla 3 stolice a 1 šrotovník. Třetí kolo bylo určeno pro pohon pily. Na mlýn byl usazen nový národní správce, který se však obecnímu zastupitelstvu nelíbil. Po četných sporech byl mlýn přidělen mlynáři Josefu Chvalovi ze Strýčkovic.
V květnu 1946 se na mlýně sešla komise, které mlynář Chval přednesl své záměry a nechal shlédnout plány na přestavbu mlýna. V plánu bylo nahradit vodní kola Francisovou turbínou a mlýn celkově zrekonstruovat. Již následujícího roku proběhla kolaudace betonové komory pro osazení turbínou a roku 1948 dorazila i turbína. V únoru 1948 proběhl ale také komunistický převrat, který od základů změnil život milionům lidí v tehdejším Československu.
V 50. letech tak přišel o možnost mlít ve svém mlýně i Josef Chval. Novou turbínu dal odvézt do sběru, neboť byla jeho majetkem a teď ji nemohl využít. Soudruzi však byli jiného názoru a za úmyslné poškození mlýna, na němž chtěl již hospodařit proletariát, dostal údajně 6 měsíců natvrdo.
Od roku 1953 byla obec Nahošice příslušna pro mletí do mlýna Osvračín.
1957, 1962 – na leteckém snímku stojí budovy téměř ve stejném rozmístění jako v současnosti.
1966 - zrušení vodního oprávnění k mlýnu.
Kolem roku 1970 odchází mlynář Josef Chval do Holýšova a mlýn kupuje Miroslav Kropáček.
Mlýn byl do roku 2015 celoročně obýván a průběžně rekonstruován. V posledních letech proběhla další velká rekonstrukce a přestavba objektu. V prosinci 2019 nabízen k prodeji. Zachován je náhon se stavidlem, lednice, klenutý odtokový kanál. Ve sklepě domu je zachována část mlýnské hranice.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Schmidthammer
- Holub
- Pavlík
- Chval
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: