V 60. letech 19. století provozoval mlýn mlynář Gottfried Bock s manželkou Katharinou rozenou Kasseckert, v září 1860 se jim zde narodil nejstarší syn Johann. Sčítání obyvatel 1869 zde byl stále Gottfried Bock (narozen 1838), u něj evidována živnost mlynář, manželka Katharina (1843), synové Johann (1860), Georg (1863) a Josef (1868) s dcera Magdalena (1865). S nimi zde žila jedna služka. V hospodářství mlýna byly 2 krávy, 2 telata a 3 prasata.
Ve vodní knize z roku 1874 byl mlýn označen jako objekt N 79.
Dle sčítání obyvatel z roku 1880 zde stále jako mlynář byl uváděn Gottfried Bock s manželkou Katharinou, mlynářské řemeslo bylo uvedeno také u mladšího syna Georga, u staršího syna Johanna byla zapsána profese ekonom. Kromě Josefa a Magdaleny přibyly další děti, a to Anna (1871), Michael (1874) a Margaretha (1878).
Koncem 19. století je zde jako mlynářský mistr uváděn Gottfriedův syn Josef Bock (narozen 1868), který se oženil s Annou Krausovou z Pavlova Studence čp. 5. V únoru 1899 se jim na mlýně narodil syn Rudolf, v červnu 1901 syn Karl a v červnu 1905 další syn Josef.
V Josefem zde žil i jeho bratr Georg Bock. V roce 1906 je v matrice uváděn společně s manželkou Marií, rozenou Zwerenz, při narození jejich syna Josefa. U Georga Bocka byla zapsána živnost soustružník knoflíků.
Rok 1913 – dle zápisu ve vodní knize přešel provoz na tachovské Windischgrätze.
