Dobrá mouka má také otruby.
(švédské přísloví)

Nový mlýn; Neumühle, Kleine Achatzmühle

Nový mlýn; Neumühle, Kleine Achatzmühle
114
Hošťka
348 06
Tachov
Hošťka
49° 42' 0.4'', 12° 35' 9.2''
Mlýniště bez mlýna
Nový mlýn byl založen v 1 pol. 19 st. mlynářem z nedalekého Achácovského mlýna. Stál vpravo od silnice z Hošťky na Žebráky asi 300 m od odbočky na Nové Domky.
samota, asi 530 m severozápadně od sochy sv. J. Nepomuckého na okraji obce Hošťka
bezejmenný vodní tok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn vystavěl majitel nedalekého Achácovskému mlýna Adalbert Magerl pro svého syna Johanna (narozen 1803), protože rodový Achácovský mlýn zdědil syn Georg (narozen 1806). Mlýn byl vystavěn po roce 1800, na mapě I. vojenského mapování není ještě zaznamenán, na mapě stabilního katastru z roku 1838 je zakreslen jako obdélná budova ze spalného materiálu.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Sčítání obyvatel v roce 1869 zde evidovalo mlynáře Johanna Magerla (1803) s dcerou Kateřinou (1849) a synem Michaelem (1854), který se u otce učil mlynářskému řemeslu. V hospodářství mlýna byly chovány 3 krávy.

Při sčítání obyvatel 1880 zde hospodařil syn Johannova bratra Georga z Achácovského mlýna Georg Magerl (narozen 1850) a manželkou Helenou (1849) a dětmi Johannem (1875), Josefem (1880),

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1921 byl majitelem mlýna mlynář a rolník Josef Magerl (nerozen 1890) a manželkou Margarethou (1893).  S nimi zde žily jejich 3 děti Marie (1913), Erna (1914) a Josef (1919).  Josef Magerl je uváděn také v soupise vodních děl z roku 1930.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1945 byla rodina mlynáře odsunuta do Německa. Při odsunu zde byli evidováni mlynář Josef Magerl (1890), a jeho děti Rainer Magerl (1926) a Aloisie Magerlová (1940). Po odchodu Magerlových na mlýn patrně nepřišel žádný osídlenec. V roce 1948 zaslal Václav Kubát z Hošťky dopis osídlovacímu úřadu v Plané, že by měl o mlýn Nový zájem, budovu by opravil a využíval a u rybníka by zřídil drůbežárnu. Není známo, zda Kubát mlýn dostal. Patrně nikoli, protože mlýn byl zbořen.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1994 koupil parcelu s pozůstatky mlýna rybníkem František Kalianko a od roku 2010 zde začal provádět úpravy. Pod hrází částečně vykopal a očistil zbytky, prostor pod hrází upravil a postavil zde dřevěnou chatu. V době, kdy tu ještě chata nestála, zřídil na hrázi rybníka lavičku. Jednou zde zastihl sedět starší paní, která mu sdělila, že  se na mlýně narodila a odešla odtud jako malé děvčátko.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Magerl

Historie mlýna také obsahuje:

po roce 1800 Adalbert Magerl – zakladatel

před 1869 Johann Magerl

1880 Georg Magerl

1921 – 1945 Josef Magerl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    12 2019
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        Obdélníková budova ze spalného materiálu.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • rybník
            Mlýn stál pod hrází rybníka. Potok měl dříve německý název Hofäckerbach.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 3,6 m, výkon 2,4 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 3,6 m, výkon 2,4 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 354 - 355
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            11.12.2019 15:38 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna