Kněžské děti a mlynářův dobytek prospívají,
to druhé vždy, to první skoro nikdy.
(pruské přísloví)

mlýn pod Tchořím vrchem, Tchoří mlýn; Iltismühle

mlýn pod Tchořím vrchem, Tchoří mlýn; Iltismühle
98
Rozvadov
348 06
Tachov
Rozvadov
49° 40' 47.8'', 12° 33' 54.0''
Mlýniště bez mlýna
Tchoří mlýn stál ve střední části asi 5 km dlouhého Tchořího potoka, který je pravostranným přítokem Kateřinského potoka, uprostřed pastvin mezi Rozvadovem a Tchořím vrchem, na hranici katastrálních území obcí Rozvadov a Hošťka.
samota pod Tchořím vrchem, asi 600 m severně od obce Rozvadov
Tchoří potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V historickým pramenech se u tohoto mlýna údajně objevuje jméno mlynáře Martina Lebena k roku 1588. V matrikách se toto jméno nevyskytuje, pravděpodobně se však jedná o zkrácenou variantu příjmení mlynářského rodu Losleben, který byl v tomto kraji rozšířen.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Jméno mlýna Iltismühle se poprvé objevuje v matrice zemřelých k roku 1706 a v pozemkové knize od roku 1771.

Ke konci 18. století zde žil mlynářský rok Säcklů. V matrice obce Rozvadov je k roku 1784 uváděn mlynář Michl (Michael) Säckl s manželkou Evou, kdy se jim v červenci tohoto roku narodil syn Johann, v dubnu 1786 následovala dcera Anna Maria, v červenci 1788 syn Johann Caspar. Michlova první manželka Eva někdy mezi roky 1788-1791 zemřela, při narození další dcery Anny v lednu 1792 je v matričním zápise jako matka uváděna druhá manželka Katharina. Mlýn měl koncem 18. století čp. 70.

Mlynář Michl Säckl zemřel v roce 1806, jeho nástupcem se stal Franz Säckl, který se v roce 1801 oženil s Marií Degelmannovou, v listopadu téhož roku se jim na mlýně narodilo jejich první dítě, dcera Elisabeth. Za Franze Säckla dostal mlýn nové čp. 98, které je uvedeno v matrice při narození jeho dcery Marie Anny v dubnu 1811.

Dalším zdejším mlynářem v řadě Säcklů se stal  Josef Säckl, narozený roku 1814.

Rod Säcklů vystřídali Magerlové. Prvním byl Johann Magerl s manželkou Katharinou, který pocházel z obce Zirk - Polesí u Rozvadova. Dle zápisu v matrice se manželům na Iltismühle v dubnu 1845 narodila dcera Maxmiliana.

Mlýn po Johannovi převzal jeho syn Franz Magerl (narozen 1831), který se roku 1865 oženil s Annou Hummerovou. Franz Magerl byl také uveden jako majitel mlýna při sčítání obyvatel v roce 1869. Žil zde s manželkou Annou a dětmi Katharinou, Johannem a Ludmilou. V hospodářství mlýna byla 1 kráva s teletem. Franz Magerl se zapletl s padělateli peněz, mlýn mu byl zabaven a on zemřel ve vězení.

Mlýn koupil Josef Stöckl (narozen 1852), který byl při sčítání obyvatel v roce 1880 zapsán jako zdejší mlynář a majitel usedlosti čp. 98. S ním na mlýně žily manželka Katarina (1849) a dcery Margaretha a Anna. Po smrti první manželky Katariny se Josef v roce 1884 oženil s Theresií Fleischmannovou (narozena 1862 v Rozvadově).

Při sčítání obyvatel v roce 1921 již Josef Stöckl nežil, na mlýně byla zapsána vdova Theresie Stöcklová s 5 dětmi. Nejstarší syn Anton (1884) vedl hospodářství, nejstarší dcera Marie (1888) vypomáhala ve mlýně. Další děti pomáhaly v hospodářství mlýna.

V roce 1924 přešel mlýn na Karla Stöckla (1894), který se 10. 6. 1924 oženil Katharinou Degelmannovou (1895), původem z Rozvadova čp. 93. Karl Stöckl je také uváděn v soupise vodních děl z roku 1930. Před 2. světovou válkou převládala na tomto mlýně zemědělská výroba nad mlynářským řemeslem.

Stöcklovi byli na mlýně až do odsunu v roce 1945. Při odsunu zde byli evidováni mlynář Karl Stöckl, jeho manželka Katharina, syn Josef (1928) označení již také jako mlynář, a další dvě děti Anna a Anton.

Nejsou žádné zprávy o tom, že mlýn by byl po roce 1945 dosídlen. Na leteckém snímku z roku 1947 budova ještě zachovalá včetně střechy.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Události
  • Zánik budovy mlýna

Neexistuje. Parcela č. 139 na katastrálním území obce Rozvadov, na které stál mlýn, je evidovaná jako zbořeniště a je v majetku Státního pozemkového úřadu, Husinecká 1024, Praha 3. Po nedaleké cestě, která byla příjezdovou cestou ke mlýnu, vede trasa rozvadovské naučné stezky "Vyhlídková".

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Losleben
  • Säckl
  • Magerl
  • Stöckl

Historie mlýna také obsahuje:

1588 Martin Leben (Losleben)

před 1784 – 1806 Michl Säckl

1806 – 1841 Franz Säckl

1841 Josef Säckl

1845 Johann Magerl

Franz Magerl

1880 Josef Stöckl

1921 Theresie Stöklová, vdova

1924 – 1945 Karl Stöckl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    01 2020
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        Budova mlýna měla dvě křídla, která byla postavena kolmo na sebe. Mlýnice byla vyzděná z tesaných kvádrů, nacházela se v místě styku obou křídel a měla nepravidelný půdorys. Na západní straně budovy byla lednice s vodním kolem. K jihu navazovaly na mlýnici obytné prostory, východní křídlo bylo hospodářském, jeho součástí byl sklep s valově sklenutým stropem o rozměrech 7 x 3 m. Usedlost tvořily ještě další hospodářské budovy.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Z rybníka tekla voda ke kolu propustí vyzděnou z tesaných kvádrů. Potok byl v roce 1930 nazýván Röhlingsbach.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,2 m, výkon 2,6 HP.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,2 m, výkon 2,6 HP.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 13
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 13
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
              Rok vydání2019
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 363 - 364
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorInternet, Porta Fontium
              NázevSbírka matrik západních Čech
              Rok vydání
              Místo vydáníStátní archiv v Plzni
              Další upřesněníDigitalizované matriky, Rozvadov - římskokatolická fara
              Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/rozvadov
              Datum citace internetového zdroje23. 1. 2020

              Žádná položka není vyplněna

              Historické mapy

              Vytvořeno

              23.1.2020 13:24 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 24.1.2020 19:55