mlýn pod Tchořím vrchem, Tchoří mlýn; Iltismühle

V historickým pramenech se u tohoto mlýna údajně objevuje jméno mlynáře Martina Lebena k roku 1588. V matrikách se toto jméno nevyskytuje, pravděpodobně se však jedná o zkrácenou variantu příjmení mlynářského rodu Losleben, který byl v tomto kraji rozšířen.

Jméno mlýna Iltismühle se poprvé objevuje v matrice zemřelých k roku 1706 a v pozemkové knize od roku 1771.

Ke konci 18. století zde žil mlynářský rok Säcklů. V matrice obce Rozvadov je k roku 1784 uváděn mlynář Michl (Michael) Säckl s manželkou Evou, kdy se jim v červenci tohoto roku narodil syn Johann, v dubnu 1786 následovala dcera Anna Maria, v červenci 1788 syn Johann Caspar. Michlova první manželka Eva někdy mezi roky 1788-1791 zemřela, při narození další dcery Anny v lednu 1792 je v matričním zápise jako matka uváděna druhá manželka Katharina. Mlýn měl koncem 18. století čp. 70.

Mlynář Michl Säckl zemřel v roce 1806, jeho nástupcem se stal Franz Säckl, který se v roce 1801 oženil s Marií Degelmannovou, v listopadu téhož roku se jim na mlýně narodilo jejich první dítě, dcera Elisabeth. Za Franze Säckla dostal mlýn nové čp. 98, které je uvedeno v matrice při narození jeho dcery Marie Anny v dubnu 1811.

Dalším zdejším mlynářem v řadě Säcklů se stal  Josef Säckl, narozený roku 1814.

Rod Säcklů vystřídali Magerlové. Prvním byl Johann Magerl s manželkou Katharinou, který pocházel z obce Zirk - Polesí u Rozvadova. Dle zápisu v matrice se manželům na Iltismühle v dubnu 1845 narodila dcera Maxmiliana.

Mlýn po Johannovi převzal jeho syn Franz Magerl (narozen 1831), který se roku 1865 oženil s Annou Hummerovou. Franz Magerl byl také uveden jako majitel mlýna při sčítání obyvatel v roce 1869. Žil zde s manželkou Annou a dětmi Katharinou, Johannem a Ludmilou. V hospodářství mlýna byla 1 kráva s teletem. Franz Magerl se zapletl s padělateli peněz, mlýn mu byl zabaven a on zemřel ve vězení.

Mlýn koupil Josef Stöckl (narozen 1852), který byl při sčítání obyvatel v roce 1880 zapsán jako zdejší mlynář a majitel usedlosti čp. 98. S ním na mlýně žily manželka Katarina (1849) a dcery Margaretha a Anna. Po smrti první manželky Katariny se Josef v roce 1884 oženil s Theresií Fleischmannovou (narozena 1862 v Rozvadově).

Při sčítání obyvatel v roce 1921 již Josef Stöckl nežil, na mlýně byla zapsána vdova Theresie Stöcklová s 5 dětmi. Nejstarší syn Anton (1884) vedl hospodářství, nejstarší dcera Marie (1888) vypomáhala ve mlýně. Další děti pomáhaly v hospodářství mlýna.

V roce 1924 přešel mlýn na Karla Stöckla (1894), který se 10. 6. 1924 oženil Katharinou Degelmannovou (1895), původem z Rozvadova čp. 93. Karl Stöckl je také uváděn v soupise vodních děl z roku 1930. Před 2. světovou válkou převládala na tomto mlýně zemědělská výroba nad mlynářským řemeslem.

Stöcklovi byli na mlýně až do odsunu v roce 1945. Při odsunu zde byli evidováni mlynář Karl Stöckl, jeho manželka Katharina, syn Josef (1928) označení již také jako mlynář, a další dvě děti Anna a Anton.

Nejsou žádné zprávy o tom, že mlýn by byl po roce 1945 dosídlen. Na leteckém snímku z roku 1947 budova ještě zachovalá včetně střechy.

Neexistuje. Parcela č. 139 na katastrálním území obce Rozvadov, na které stál mlýn, je evidovaná jako zbořeniště a je v majetku Státního pozemkového úřadu, Husinecká 1024, Praha 3. Po nedaleké cestě, která byla příjezdovou cestou ke mlýnu, vede trasa rozvadovské naučné stezky "Vyhlídková".