Boží mlýn často stojí.
(německé přísloví)

Kasanický, Plešingerův, Šebkův mlýn

Kasanický, Plešingerův, Šebkův mlýn
10
Kasanice
285 22
Kutná Hora
Kasanice
49° 48' 23.8'', 15° 3' 56.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Mlýn doložený již k roku 1516, 1948 znárodněn, avšak zařízení zachováno jako rezerva pro případ války. Po složitém období v 90. letech se znovu podařilo mlýn spustit a dnes zásobuje široké okolí moukou. Poděkování patří rodině Šebkové a Plešingerové, že se jim podařilo mlýnské kolo dát znovu do pohybu, stali se tak průkopníky podnikání v oboru malých mlýnů.
500 m pod mlýnem leží velká samostatná pila.
800 m západně od kapličky v Kasanicích
Losinský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1516 1. zmínka o mlýnu

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

R. 1884 byl mlýn nabízen v dražbě za odhadní cenu 3166 zl. Majitelka Vlčková. (RR)

1930 majitel Josef Plešinger

-1948 Antonín Plešinger

1990 Věra Šebková roz. Plešingerová a Jaroslav Šebek

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mletí obilí v údolí mezi obcemi Kasanice a Petrovice II na Kutnohorsku má hluboké tradice. „Tady byl mlýn opravdu už někdy v roce 1516,“ osvětluje Věra Šebková. Její dědeček v Petrovickém údolí „mlynářoval“ už někdy v první polovině minulého století. Pokračovatele našel ve svém synovi: Antonín Plešinger vládl mlýnu až do neblahého roku 1948, po němž byly oba mlýny na Petrovickém potoku znárodněny. A to jaksepatří: v konkurenčním mlýně rodiny Mirovských bylo celé vnitřní zařízení zničeno, Plešingerovi dopadli trochu lépe. Jejich mlýn se stal součástí národního podniku Středočeské mlýny a pekárny, kde ovšem sloužil jen jako rezerva pro případ krize, čímž se tehdy mínil válečný konflikt mezi Východem a Západem. „Mlýnice s výjimkou strojního zařízení se tak zachovala a díky tomu mohl otec začít podnikat hned v roce 1990,“ vzpomíná Věra Šebková na porevoluční dobu. Obnovení provozu ovšem předcházela unikátní restituce.

„Znárodnili nám tehdy všechno včetně domu, kde rodiče mohli zůstat jen jako podnájemníci,“ říká mlynářka Šebková. V Plešingerově mlýně se ale komunistický režim choval - vzhledem k všeobecné praxi - skutečně zvláštním způsobem. Jak již bylo řečeno, znárodňovací akt mlýn přežil takřka bez úhony, a nový majitel dokonce tomu původnímu dovolil objekty udržovat v pořádku, uklízet, větrat. Po dlouholetém úsilí se rodině podařil téměř zázrak: v roce 1978 jim byl vrácen rodinný dům i s malým pozemkem.

O pár let později ovšem přišla další krize. Středočeští pekaři usoudili, že mlýn už nepotřebují, nicméně kovové součásti mlýnského stroje by mohli prodat do šrotu. „Přijeli a chtěli stroje rozbíjet a shazovat z pater do přízemí. Nakonec nám dovolili všechno rozebrat a vynést normálním způsobem, takže zbytek zařízení se zachoval,“ vzpomíná s neveselým úsměvem Věra Šebková.

Poté se ale socialistický stát opět „zapomněl“ a v roce 1982 celý objekt, který představuje mlýnici, obytný dům a dvě hospodářská stavení, Antonínu Plešingerovi vrátil, byť bez náhrady škod. Tedy restituce takřka o desetiletí dříve, než k nim v českých zemích skutečně došlo. Nepochopitelná benevolence husákovského režimu připravila rodině Plešingerových podmínky pro start do lepších časů.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V NOVÝCH ČASECH Mlynáři Plešingerovi se datum sametové revoluce krylo s odchodem do důchodu -do roku 1989 rozvážel pečivo po kutnohorském regionu. Ihned po listopadu se rozhodl s pomocí manželky, dcery a jejího manžela mlýn opět přivést k životu. „Zpočátku byly největším problémem investice. Museli jsme koupit alespoň jednu mlýnskou stolici, což představovalo tehdy dosti závratnou částku čtvrtmilionu korun,“ říká Jaroslav Šebek. Mlýn ale přes tyto potíže začal opět pracovat. „Snadná nebyla ani jednání s úřady, scházela tam jak ochota, tak zkušenosti. Za zmínku stojí i to, že tehdy jsme nemohli nakoupit ani potřebné stroje bez toho, abychom se stali členy Asociace průmyslových mlýnů,“ líčí boje s porevolučními byrokratickými praktikami Šebek. Jestliže v počátečním období bylo hlavní starostí mlýn opět uvést do provozu, brzy poté začal boj o zákazníka. „Věděli jsme, že maloobchodní prodej nás neuživí, jakkoli i dnes si u nás můžete koupit kilo či dvě mouky. Potřebovali jsme získat hlavně pekárny a těstárny,“ líčí obchodní politiku kasanického mlýna Šebek. Počátkem devadesátých let byl prostor pro malé mlýny na trhu poměrně slušný, protože ty velké jednak exportovaly, jednak se soustřeďovaly na opravdu významné odběratele. „Postupně jsme vybudovali odběratelskou síť, která sahá až do Prahy. Hodně samozřejmě prodáváme tady, v kutnohorském regionu,“ dodává Věra Šebková.

Prodej (jde hlavně o pšeničnou mouku, o žitnou velký zájem není) se v posledních letech stabilizoval, ale konkurenční boj je stále tužší. „Velké mlýny dnes stojí i o malého zákazníka, to se hodně změnilo. Pochopitelně stlačují ceny dolů a my na to musíme reagovat,“ říká Šebek.

Pohromou v malém byla i Evropská unie - podle jejích norem musí být veškeré zařízení pouze z kovu či plastů. V Kasanicích je ale - kromě strojů - všechno ze dřeva. „Nakonec se udělala výjimka, ale všechny nové investice už musí odpovídat unijním standardům,“ vysvětluje Šebek.

Patnáct minulých let přes všechna úskalí kasanický mlýn evidentně přežil více než dobře. „Není to ale snadné,“ tvrdí Věra Šebková. Dnes v mlýně pracuje ona i její manžel, spolu s nimi rodiče a jeden zaměstnanec. Mele se dvanáct hodin denně pět dní v týdnu, někdy i sedm. Také mlynáři znají sezonnost - v rekreačních oblastech spotřeba mouky přes léto stoupá, ve městech naopak klesá. Výkyvy ale nejsou moc razantní, takže třeba dva týdny dovolené vcelku je v kasanickém mlýně pojem nepříliš frekventovaný.

A budoucnost? „Syn uvažoval o studiu na speciálním oboru mlynářství, ale nakonec jsme tenhle nápad zamítli. Zatím to jde docela dobře, ale nevím, jestli malé mlýny vydrží,“ uzavírá snad až příliš skepticky Věra Šebková. 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Plešinger
  • Šebek

Historie mlýna také obsahuje:

1884 - Vlčková (RR)

1930 Josef Plešinger

1939 - Josef Plešinger (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Obytná budova, mlýnice, stodola a další hospodářské budovy kolem nepravidelného polouzavřeného dvora. Obytná budova podstatněji přestavěna.
          • existující umělecké složení
          Mlýn mele mouku.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          Pila leží 500 m jižně od mlýna po proudu Losinského potoka. (Přímá cesta je však dnes majitelem sousední parcely přerušena a zatarasena a je nutno 2 km složitě obcházet.)
          • náhon
          • rybník
          Nad pilou býval větší rybník, 1890 však při povodni protržena hráz a již nebyl obnoven.
          Voda Losinského potoka vedena náhonem do nádržky se stavítkem, odtud pak krátkým náhonem ke kolu.
          Typturbína Bánki
          StavDochovaný
          Popis1 x Bankhiho turbina 5,5 kW
          Typturbína Bánki
          StavDochovaný
          Popis1 x Bankhiho turbina 5,5 kW
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,11 m3/s, spád 4,1 m, výkon 4 HP, prům 4 m, celková šířka 100 cm, hloubka korečků 22 cm, 48 lopatek, 8 ot./min.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
          • šnekový dopravník | Počet:
          • Autor
            NázevHistorie Kasanic
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.cestin.cz/index.php?id=Historie-obce-6&clanek=Historie-Kasanic-8
            Datum citace internetového zdroje29. 7. 2013
            Autor
            NázevHistorie Kasanic
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.cestin.cz/index.php?id=Historie-obce-6&clanek=Historie-Kasanic-8
            Datum citace internetového zdroje29. 7. 2013
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 03 (Čáslav), s. 26
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorPetr Bým
            NázevTři mlynářské generace
            Rok vydání2005
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníčasopis Euro
            Odkazhttps://www.euro.cz/byznys/tri-mlynarske-generace-876121
            Datum citace internetového zdroje03 2018
            AutorJosef Jirousek
            NázevVodní mlýny na Kutnohorsku
            Rok vydání2019
            Místo vydáníŽehušice
            Další upřesněnís. 116-118
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            29.7.2013 15:35 neznámým uživatelem

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 30.7.2013 20:50
            Radomír Roup 11.6.2018 14:46
            meisl (Zdeněk Meisl) 3.6.2020 10:37
            doxa (Jan Škoda) 28.3.2020 01:20