Dolejší mlýn ve východní části obce na levém břehu potoka Botiče (dnešní čp. 16.) je snad poprvé zmíněn roku 1434, neboť z té doby pochází zápis, že Jíra, mlynář z Hostivaře, „ ježto slove páté kolo...u Linharta Zčástníka, také...má míti dědičně břehu k stavění mlýnu pěti loket zdéli a pěti loket všíř“. Z této doby se na fasádě zachovala i tabulka s nápisem o jistém mlynáři Jírovi z Hostivaře.
Jisté je, že mlýn- první nebo druhý- vznikl, když se roku 1541 stal pánem na hostivařské tvrzi i vsi Jan Koutský z Kostelce. Je uveden v pozemkové knize již v roce 1567. Zároveň je tu jmenován mlynář Matěj, "který se přiženil ke Kateřině, manželce své do mlýnu, za kterýžto Šimonovi mlynáři doplatil". Jeho chalupa ležela „nade mlýnem“, pravděpodobně tedy patřila k mlýnu. V roce 1589 však od něho byla oddělena.
Roku 1654 patřilo k mlýnu 21 strychů pole. O čtvrtstoletí později Jan Kristián Krtička prodával „ již vše vjedno spojené“, dvůr, chalupu i mlýn, Kateřině Maiderlové z Mansberka, rozené Borové (Boberové) z Binnen. Roku 1699 Jan Daniel Krocín z Drahobejle prodal Bernardu Stanislavovi svobodnému pánu Englovi z Englsplusu „dvůr se vším stavením, ovčínem, vinopalnou, flusárnou a jedním mlýnem“, a ten jej zas přenechal Johanně Marii Josefě Dubské.
V roce 1713 se o mlynáři Matěji Szovském píše jako o prvním pachtýři s dědičným právem.
Mlýn čp. 16 měl na severní straně náhon, vedoucí přes ulici od Hořejšího mlýna. Podél náhonu stálo obytné stavení a k němu kolmo přiléhala mlýnice- dnes je zde šrotárna. Obytná část je tvořena dvěma spojenými patrovými budovami. Východní je původním mlýnským obytným stavením, jehož trojdílná dispozice s vchodem ve středním poli byla přeměněna, původní vchod byl změněn na okno. Zachovala se klenutá mlýnská prostora s dvěma plackovými klenbami. Klasicistní tvářnost si uchovalo jižní vstupní průčelí. Pilastry s pásem mezi přízemím a patrem je děleno do šesti polí, v jednotlivých polích bylo po dvou oknech. Na západě má původní obytné stavení štít s klasicistními dveřmi. V západním dílu jsou dvě místnosti se stlačenou valenou klenbou s párem styčných pětibokých lunet. Východní část mlýnského stavení byla pravděpodobně v roce 1883 přestavěna a bylo přistavěno patro. V areálu se dále dochovala sýpka s cihelnými větracími průduchy, datovaná ve štítu k roku 1904.
V nedávné minulosti zde sídlil státní statek. Roku 2002 měl být mlýn přestavěn na obytný komplex, ale stavba se nakonec neuskutečnila. V současné době objekt prochází rekonstrukcí.
Zdroj: http://www.hostivar.cz/
1893-1904 nájemci Antonín a Josef Rubešovi (předtím na Hořejším mlýně)
1901 Karel Krečmer oo Marie Švehlová
od 1904 nájemce Josef Pustina s manž. Annou
Hospodářský typ mlýna
Námezdní