Historie
Obecná historie:
Podleský mlýn byl v minulosti často uváděn jako Podvochozský. Od bývalého Podhorského mlýnu dojdeme proti proudu potoka k obnovené kapličce, do malebného údolí, až k Podleskému mlýnu, který zde stál zřejmě již počátkem 16. století. Mlýn s usedlostí patřil, a patří, starému mlynářskému rodu Fialů. Ti se usadili již ve fungujícím mlýně v roce 1650. Podleský mlýn můžeme zcela určitě zařadit k nejstarším mlýnům na Polensku. Dostupné prameny uvádějí v roce 1586 mlynáře Petra Džbánka, kterému patřil i Zápekelský dvůr. Kopec nad mlýnem se nazýval Hora Beranovská a býval tu obecní les. Mlýn byl zván „Pod lesem“ a také „Pánovým mlýnem“, určitě proto, že kdysi patříval majitelům hradu. Rod Fialů na mlýně, a s ním související zemědělské usedlosti, hospodařil 300 let. Po „vítězném únoru“ byl poslednímu majiteli Otto Fialovi mlýn, hospodářství i pozemky znárodněny. V roce 1950 bylo mletí trvale zastaveno, pole převzal Státní statek Polná. Počátkem 90. let 20. století byl majetek vrácen původním vlastníkům – rodu Fialů, kteří zdevastovanou usedlost zrekonstruovali a kromě bydliště zde našli uplatnění v úspěšném chovu skotu. Dobře udržované budovy mlýna dnes tedy slouží jiným účelům.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
od 1650 rod Fialů
V roce 1838 vlastnil mlýn Ludvík Fiala. (RŠ)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Otto Fiala.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po roce 1989 vrácen v restituci a zrekonstruován.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Fiala
Historie mlýna také obsahuje:
1838 - Ludvík Fiala. (RŠ)
1930 - Otto Fiala
1939 - Otto Fiala (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
K Podleskému mlýnu se vztahuje hezká pověst O stříbrné piksle (v publikaci Milady Kislingerové Polenské pověsti a povídačky, nakl. Linda Polná 2000). Po generace předávaný a mnohokrát upravovaný příběh je o mlynáři z Podlesa, který prý byl v době rekatolizace tajným Pikartem. Mnoho mlýnů, nejen v pohádkách, má svá tajemství, historicky nedoložená tvrzení. Na pověst o stříbrné piksle mlynáře z Podlesa vzpomíná Břetislav Rérych: „Sem za mlýn utíkali z Čech pronásledovaní prý Čeští bratří, kdežto na Moravě nalézali ochrany. Předchůdce nynějších mlynářů Fialů byl prý také tajný Pikart. Že byl zámožný a moudrý, zvali ho i na zámek k slavnostem, pokavad jeden zrádný mleč neuhlídal, jak pan otec, když vše usne, vyndává ze skrýše Kralickou bibli a v noci s celou rodinou čítá a uvažuje nad ní. A jak ho šikovně usvědčili! Tenkrát měli ve zvyku, že když pro něco poslali, dali s sebou věc, prsten, pikslu, aby domácí uvěřili. A tak na hostině vytáhli mlynáři z kapsy tajně stříbrnou pikslu, poslali s ní člověka do mlýna, aby mlynářka hned po něm poslala tu „Bibli“. Ona chudák poslechla a mlynář byl v nemilosti propuštěn a na ráno obeslán na zámek. Nepřišel. Do rána opustili vše a zmizeli z mlýna.“ (Polná, průvodce po městě a okolí, str. 69).
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
