Horní mlýn

8. 3. 1686 Karel Julius Sedlnický, svob. pán z Choltic, dědičný pán na Linhartovách, Opavici, Malé Radimi, Násilé, Klemštejně, Horních Krásných Loučkách, Dobešově a Dobroslavicích, cís. skutečný komorník a podplukovník, knížete Opavského a Krnovského rada a zemský hejtman knížectví Opavského, uděluje Eliáši Schmidtovi, mlynáři, který koupil od něho dědičně Horní mlýn v Linhartovách o dvou složeních, privilegium na dům, dvůr, obě zahrady, pole a louky, blíže vymezené, stanoví usedlosti v Linhartovách a obce, povinné v tomto mlýně mleti, Malé Krásné Loučky a Dobešov, dobu mletí, právo obchodovati s obilím, moukou a kaší, též chléb a pečivo péci a prodávati. Ročně má ze mlýna činžovati 24 tolarů slezských, 30 šeflů žitné mouky vršené opavské míry a 2 čtvrtě pšeničné mouky a z polí 2 tolary 18 grošů. Je povinen vrchnosti mleti obilí na mouku a ostruhy, slad za bečku stolního piva. Povinen též ročně chovat honicího psa vrchnosti.
Zdroj: http://vademecum.archives.cz

Mlýn vyhořel začátkem 20. stol.

1905 Úřední potvrzení o nucené dražbě mlýna v Linhartovech č. 19.

1921 Plán na zřízení obytného domu pro pracující ve vyhořelém Horním mlýně.
Mletí však zřejmě pokračovalo, v Seznamu vodních děl je k r. 1930 zapsán majitel Rudolf Wenzelides, šrotovník. Wenzelides vlastnil i Dolní mlýn, v té době to byla elektrárna.