Ve mlýně je nejlepší to, že pytle nemohou mluvit.
(německé přísloví)

Mlýn v Modlibohově

Mlýn v Modlibohově
7
Český Dub - Modlibohov
463 43
Liberec
Modlibohov
50° 41' 5.6'', 14° 58' 51.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí uprostřed obce na pravé straně vedlejší silnici z Českého Dubu do Světlé pod Ještědem. Je to největší budova v obci, má dvě patra a podkroví, byla postavena v roce 1927. Původní roubená budova mlýna pravděpodobně z 16. století se nedochovala. Ve mlýně býval hostinec.
Obec se dříve nazývala Modlitbov.
střed obce
Ještědka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn čp. 7 v Modlibohově je zmiňován poprvé v roce 1545 v zápise, kdy "Lukeš, mlynářův syn z Bohumilče...jest koupil od Valenty z Modlibohova Taichaře statek za 30 kop míšeňských a má zavdati 3 kopy míšeňských po vánocích nejprv příštích a vod těch vánoc vždy přes rok má po 3 kopách plátce býti at. A při tom zápisu byli sú osoby tyto: purkmistr Jíra Kašparů, Jan Švec, Lukáš Švec, Kuchař Jan, Jiřík soukeník, rychtář Jan Klimšuov". Z dalšího zápisu s datem 26. října 1545 vyplývá, že se jednalo o mlýn. K této koupi došlo v březnu; téhož roku v říjnu " ten pátek před sv. Šimonišem Judu s povol. uroz.p.p.Ad. z Vartemberka a na Zvířeticích, hejtmana kraje boleslavského, kdež jest koupil Bartel mlejn vod Lukše v Modlibohově za 95 kop míš. A zavdal jest Bartel 15 kop míš. a při každých vánocích má plátce býti po 5 kopách míš.  až do té sumy vyplacení. Stalo se za purk. Jíry Kašparova a konšelem Hubáčkem Martinem, za rychtáře Jana Klimše."

Dle dalších zápisů musel mlýn vlastnit také Petr Bulíř, od kterého jej koupila vrchnost (Jan z Opersdorfu). 15. června 1573 koupil mlýn od vrchnosti Jiřík Bulíř, bratr předchozího zdejšího mlynáře Petra Bulíře. Dle Urbáře českodubského panství z roku 1590 platil mlynář Jíra Vondrákův (jinak Bulíř)  úroku o sv. Jiří a sv. Havlu po 30 groších, měl povinnost 2 dny roboty o žních,  2 dny stříhání ovcí a dával jednu slepici.

V r. 1606 pak jej od svého otce koupil Václav Bulíř i s lukami, rolemi atd. za 150 kop grošů. (EN). Hned při zápisu složil 50 kop a dál splácel po 10 kopách každý rok.

Další listinou související s rodinou mlynáře je zhostní listina z 1631. Tehdy se dcera mlynáře z Modlibohova Anna Bulířová provdala za  Kryštofa Rychtera z Českého Dubu a žádala vrchnost o propuštění z poddanství, aby se mohla přestěhovat za manželem do Českého Dubu. Majitelem starodubského dvora, pod který mlýn v Modlibohově spadal, byl tehdy  Gillo de Hungaria. Na přímluvu radních jí bylo vyhověno dne 26. ledna 1631.

V Berní rule z roku 1654 je jmenován mlynář Kryštof Rychter včetně výčtu držených polí a dobytka – 15 strachů rolí, 4 krávy a 3 jalovice. Znovu je zde uváděn kolem roku 1670. V mlynářském řemesle zde pokračoval pravděpodobně jeho syn, také Kryštof, psal se však Richter. Je uváděn v tereziánském katastru z roku 1717. Se svojí ženou Veronikou měl 3 syny,  Václava (1709), Jana (1712) a Franze (1714).  Živnost převzal syn Václav a jeho manželka Marie. V období 1731 až 1756 se jim na mlýně narodilo celkem 11 dětí, mezi nimi budoucí mlynář Ignác, narozený kolem roku 1747.  Václav Richter zemřel 14. května 1759 ve věku 50 let. Vdova Marie se v listopadu 1759 znovu provdala, a to za Josefa Tylleho a společně dál ve mlýně hospodařili.

16. října 1777 koupil od otčíma Jana Tyla, mlynáře, jeho nevlastní syn Ignác Richter mlýn za 500 kop. Prodávající si vymínil ročně 7 korců žita, 1 korec pšenice, 2 věrtele hrachu, 2 věrtele pšenice. Již 7 let před převzetím mlýna, 4. listopadu 1770, se Ignác Richter oženil s Kateřinou Benešovou z Hodek, svatba se konala ve Světlé pod Ještědem. V letech 1772 až  1791 se jim postupně narodilo 5 dětí, synové Josef, Václav, Ignác, dcery Anna a Kateřina. Ignác Richter vlastnil mlýn do jara 1797, kdy se ho rozhodl prodal.

 

23. března 1797 koupil Josef Burda, mlynář na panství vartemberském ve Starém Dubě, mlýn modlibohovský od Ignáce Richtera s právem péci chleba a s krupařstvím za 1 200 zlatých. V únoru toho roku se oženil s Barborou, dcerou mlynáře Daniela Kuchynky z Dolního Krnska na panství Brodeckém / svatební smlouva byla německá/. V roce 1798 se jim narodil syn Václav a již 28. června 1800 mlýn prodali za 5 600 zlatých.

28. června 1800 koupil mlýn od Josefa Burdy Jacob Ábel, vinopalník v Osečné, za 5600 zlatých. Dne 6. července téhož roku podepsal svatební smlouvu s Veronikou Tůmovou, dcerou mlynáře z Jinšovského (Jenišovského) mlýna v Osečné. Matka Veroniky byla Terezie, dcera kundratického mlynáře Františka Weisera. V květnu 1803 se jim narodil syn Karel, kterého však Ábel již nezažil . Zemřel 4 dubna 1803 na tuberkulózu ve věku 34 let. Dne 22. srpna 1803 si vdova Veronika vzala za manžela a spoludržitele Jana Frýdla, syna mlynáře z Horšovského Týna.

Roku 1820 koupil mlýn za 7 200 zlatých Vojtěch (Adalbert) Hruška, chasník mlýnský z Krouny. Poécházel z rodiny Antona Hrušky, mlynáře z Brniště. Za manželku měl Marii Pitterlichovou z Valtinova. V letech 1823 až 1838 se jim zde narodilo 9 dětí, 7 synů a 2 dcery.

Josef Řehák, rolník ze Senenic, koupil mlýn v Modlibohově za 7 450 zlatých v roce 1841. Tehdy bylo při mlýně polí 27 jiter a 1 200 sáhů. Josef Řehák jako majitel mlýna je ještě uváděn ve stabilním katastru v roce 1843. V roce 1842 byl na mlýně nájemce František Lang.

 

V roce 1848 je na mlýně uváděn nájemce Antonín Prokop s ženou Veronikou, v tomto roce se zde dle zápisu v matrice narodil syn Petr, v roce 1850 následovala dcera Kateřina.

10. listopadu 1849 převedl Josef Řehák nemovitost na svého nezletilého syna Josefa, kterého zastupoval kurátor Ferdinand Herbe. Cena byla stanovena na 5000 zlatých. Josef mlýn o jednom složení prodal již 15. února 1850 svému bratrovi Václavu Řehákovi za 6000 zlatých.

Počátkem 90. let 19. století je ve Vodní knize zapsán jako majitel Anton Weiser.

Dalším vlastníkem byl dle Vodní knihy od roku 1900 Josef Pluhař, krejčovský tovaryš, syn Václava Pluhaře ze Starého Dubu. Za manželku měl Annu, rozenou Slukovou, ze Starého Dubu, která po smrti manželka provozovala dál mlynářskou živnost. Jejich syn Josef se narodil v roce 1875 ještě ve Starém Dubu. V roce 1913 se oženil v Loukově s Annou Reslovou z Kobyl.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Josef Pluhař mladší převzal živnost od matky dne 9 dubna 1916 a vstoupil do Společenstva mlynářů.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1925 se Josef Pluhař rozhodl, že zbourá starý roubený mlýn a postaví blíže k silnici novou zděnou budovu, ve které bude místo také pro hostinec a bydlení. Vodní kolo plánoval nahradit novou turbínou. Stavbu nové mlýnské budovy a projektované Francisovy turbíny pro spád 6 m, průtočné množství vody 70 l/s a výkon při 75 % účinnost 4,5 HP povolily úřady 25. května 1925. Turbínu vyrobila v roce 1925 firma Karel Hořejší ze Slaného. Elektrickou energii pro osvětlení mělo zajistit dynamo.

V roce 1926 požádal Josef Pluhař Okresní politickou správu v Turnově o kolaudaci novostavby mlýna. Kolaudační komise se sešla v lednu 1927.

V roce 1930 je jako mlynář stále uváděn Josef Pluhař. V tomto roce proběhla revize vodního díla.

V mlýnské budově v přízemí se nacházela kuchyň, hospodský šenk / hospoda patřila ke mlýnu až do konce 2. světové války/, v prvním patře měli ložnici, dětský pokoj a parádní pokoj pro hosty. Ve druhém pastře byla šalanda a míchačka, která patřila do zařízení mlýnice. Pec stála ve sklepě, který se rozkládal pod celým mlýnem. (EN)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Josef Pluhař zemřel 10. října 1941, mlýn po něm převzal jeho syn, opět Josef. Němšecké úřady (Landrat v Liberci) mu udělily zvláštní povolení k provozování živnosti po dobu války. V roce 1947 získal živnostenský list od Okresního národního výboru v Turnově

Hostinec ve mlýně fungoval až do konce války.

Mlýn fungoval do začátku 50. let.

Budova slouží k obytným účelům. Jedním z majitelů je potomek mlynářské rodiny Pluhařů.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Valenta
  • Lukeš
  • Bartel
  • Bulíř
  • Richter
  • Burda
  • Ábel
  • Frýdl
  • Hruška
  • Řehák
  • Pluhař

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Původní roubená budova mlýna z 16. století se nedochovala. Současná budova je z roku 1927. Je to velká a vysoká budova, má přízemí, 2 patra a podkroví.
      V přízemí se nacházela kuchyně a hospoda, v 1. patře byl mlynářské rodiny, ve 2. patře byla šalanda a míchačka ze zařízení mlýnice. Ve sklepě byla pec.
      K mlýnu patřil prostorný dvůr, chlév a stodola.
      V roce 1927 byla postavena nová (současná) budova mlýna, instalována turbína, ve mlýně zřízen hostinec.
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          Žádná položka není vyplněna
          V zápise z revize vodního díly z roku 1930 je uvedeno: jedna válcová stolice zdvojená, loupačka, šrotovník a příslušenství.
          Zápis do mlynářského rejstříku z května 1946: V čistírně byl aspiratér firmy Miag Drážďany 1150/500 mm, koukolník 1500/400 mm, periodická smirková loupačka firmy Leopold Kašpar Šternberg o rozměrech 2050/400 mm. Pro mletí pšenice a žita sloužila válcová stolice se dvěma páry rýhovaných válců 500/300/200 mm od firmy Prokop Pardubice. Ke šrotování a jako mačkadlo se používala dvouválcová rýhovaná stolice 400/300 mm neznámé výroby. Dále zde byly třídící hranolový vysévač 1800 x 700 mm potažený drátěným pletivem, moučný hranolový vysévač 3200 x 700 mm potažený hedvábím a krupičkový hranolový vysévač 2200 x 700 mm, jednoduchá reforma firmy Josefa Prokopa synové z Pardubic o šířce rámečků 37 cm a sací aspirace dvouhadicová od firmy Josef Prokop Pardubice.V roce 1948 přibyla nová válcová loupačka Prokop o délce válce 2000 mm na 30 q mouky. Kapacita mlýna činila 12 q za 24 hodin.
          Dochovaný
          • pekárna
          Zaniklý
          • krupník
          • hostinský provoz
          pečení chleba, krupník a hostinec
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          Nad mlýnem byl na Ještědce kamenný jez, u něj začínal na levém břehu náhon vpouštěcím stavidlem. Krátký odtok se vracel do potoka.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu spád 6 m a výkon 4,5 HP.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu spád 6 m a výkon 4,5 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisStrojní zařízení starého roubeného mlýna pohánělo vodní kolo na vrchní vodu o průměru 6m, šířka korečků byla 60 cm a hloubka 24 cm. Otáčelo se frekvencí 6 otáček za minutu, tj. obvodová rychlost 1,57 m za vteřinu, spotřebu vody mělo asi 75 litrů za vteřinu.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          VýrobceBratří Paříkové – Originál Slavia (Triumph), Napajedla
          PopisPři nedostatku vody sloužil jako náhradní zdroj naftový motor v suterénu o výkonu 7 HP, vyrobený v roce 1933 firmou Slavia Napajedla.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          VýrobceBratří Paříkové – Originál Slavia (Triumph), Napajedla
          PopisPři nedostatku vody sloužil jako náhradní zdroj naftový motor v suterénu o výkonu 7 HP, vyrobený v roce 1933 firmou Slavia Napajedla.
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          VýrobceŠkoda
          PopisV roce 1946 fungoval jako záložní zdroj elektrický motor o výkonu 14,3 HP od firmy Škoda.
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisDynamo na výrobu elektrické energie.
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníJičín, str. 39
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníJičín, str. 39
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VII
          Rok vydání2003
          Místo vydánínakladatelství Libri, Praha
          Další upřesněnístr. 113-115
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevGenealogie - rodokmen rodu Bulířů z Modlibohova
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://glaser.q.sweb.cz/souboryg/rodbulirmodliboh.htm
          Datum citace internetového zdroje9.9.2016
          AutorZdeněk Jodas
          NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
          Rok vydání2015
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 116-119
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Ostatní

          Vytvořeno

          9.9.2016 08:39 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 12.9.2016 21:20
          eva48 (Eva Nesnídalová) 12.9.2016 21:19