mlýn Korečník

První zmínky o mlýnu pocházejí z r. 1714, kdy opat kláštera v Plasích Eugenius Tyttl vykoupil tento mlýn od rodiny Valentů a místo peněz jej dal jednomu z bratrů, Dominiku Valentovi, k užívání. Mlýn stojí na potoce a pro provoz je využívána akumulační nádržka v těsné blízkosti mlýna, odkud je voda vedena vantroky na vodní kolo.

Valenta Jiří   Korečnický mlýn  (MC)
Valenta Dominik, Korečnický mlýn, (*1693) (MC)
Žaloudek Josef, Korečnický mlýn; zač.19.stol.(MC)

Žaloudek Josef, Korečnický mlýn; (*cca 1804); (MC)

V r. 1839 je na indikační skice jako majitel čp. 17 uveden Josef Žaloudek.

Koncem 19. stol. byl majitelem mlýna Matěj Fencl, rolník z Kostelce u Nadryb.

V roce 1903 za jeho syna, Bohumila Fencla, se mlýn přestavoval. Na mlýně pak žil Bohumilův bratr Rudolf Fencl /nar. 1867/ se svou manželkou Josefou.

Když v roce 1926 Bohumil Fencl zemřel ve věku 59 let, mlýn koupil dr. Kožíšek, který celý objekt přestavěl a opatřil mlýn novými stroji; ještě v roce 1930 se tu však nemlelo. Ve mlýně se začalo mlít teprve až v prosinci roku 1932, kdy byl jeho novým nájemcem Slovák Jan Poláček. V listopadu 1934 pronajal Kožíšek svoje hospodářství p. Henzlovi a mlýn pak převzal do nájmu pan Suchý.

1930 Jindřich Václav Kožíšek

V roce 1938 Kožíšek mlýn i s hospodářstvím a rozsáhlými pozemky prodal ing. Schubertovi, řediteli podniku Konstruktiva, dříve Škodovy závody Plzeň, za 520 000 Kč. Schubert měl dost finančních prostředků a chtěl z Korečníku vybudovat výstavní mlýn s hospodářstvím.

Během války se v objektu hodně stavělo. Mlýn byl přestavěn na pohon spirální Francisovou turbínou a jako záložní zdroj pro případ nedostatku vody sloužil elektromotor. V budově byla trafostanice s přívodem 3x22 kV. Mlýn měl tři válcové stolice a turbína dávala výkon asi 10 HP. Spád zde byl asi 8 metrů. Změn však doznaly hlavně hospodářské budovy.

Po znárodnění 1. února 1952 připadl mlýn i hospodářský dvůr s budovami a polnostmi JZD Všenice. Velkou stodolu družstvo demontovalo. Mlýn byl zastaven, turbína byla dána mimo provoz. Jen obytné stavení vedle mlýna bylo obydleno.

Objekt nešťastnou náhodou kolem roku 1970 vyhořel. Ostatní budovy mlýna dále chátraly, poškozeny byly i střechy a celý objekt byl v demoličním stavu. Tehdejší vlastník - Svaz družstevních rolníků - měl záměr vybudovat z areálu autocamping. Financoval přivedení vysokého napětí, zřízení trafostanice a vrt na pitnou vodu. Pro nedostatek peněz se však nepokračovalo.   

Po roce 1991 byl objekt vrácen rodině Schubertových, jež provedla sanační práce na střechách budov. Poté / zřejmě další vlastník/ kolem roku 2015 zahájil přestavbu budovy ke zcela jinému účelu /penzion?/. Čp. 66 je vedeno v katastru nemovitostí v současné době jako zemědělská stavba, přestavbu se zřejmě nepodařilo dokončit. 

Vlastníkem Korečnického mlýna je od r. 2018 rodina Kratschmerova. (RŠ)