Dostati se mezi mlýnská kola – velké nebezpečí.
(Štorchův snář)

Hořejší mlýn

Hořejší mlýn
52
Ke Mlýnu
Rataje nad Sázavou
285 07
Kutná Hora
Rataje nad Sázavou
49° 50' 24.3'', 14° 57' 46.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn je zmiňován již ve 14.století. Na počátku 20.stol. při mlýně postavena pila. Mlelo se tu do 50. let dvacátého století. Po roce 1990 tu byla znovu zprovozněna pila. Dnes mlýn stále obýván, mlýnice však opouštěná a zpustlá.
Na jižním okraji obce
Živý potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Hořejší mlýn v Ratajích patří k nejstarším ze zdejších mlýnů. Jeho vznik je možno hledat až ve 14. století. Dosvědčuje to zmínka v tzv. Liber erectionis, že byl zbaven poplatnosti ke kostelu, tedy i k pražskému biskupství. 

V 18. století patřily Rataje včetně mlýna hraběti Kinskému z Vchynic a Tetova. Mlýn byl až do poloviny 18. století obsazován námezdními nebo nájemními mlynáři, ale poté jej Kinští prodali za 285 kop grošů vídeňských do osobního vlastnictví Jiříku Kousalíkovi.

24. června 1713 Václav Norbert hrabě Kinský ze Vchynic a Tetova prodal poddanému Jiříku Kousalíkovi za trhovou cenu 150 kop míšeňských mlýn s jedním složením a jednou stoupou. Kousalík položil hned při zápisu 15 kop míš. a zbytek při ročních soudech po 5 kopách, až trhová cena zaplacena bude. Platu bude odváděti 15 zlatých rýnských, polovic o sv. Janě a polovic o Vánocích. Ostatní povinnosti stejné jako u mlýna v Nespeřicích.

Kousalík patrně mlýn nesplatil, vrchnost mlýn znovu převzala a 1717 prodala ratajskému poddanému Jiřímu Stehlíkovi, mlynáři v Nespeřicích za 285 kop míš., týž položil při zápise 42 kopy a zavázal se platiti ročně po 50 kopách až do splacení trhové ceny.

Dlouhá léta tu hospodařil rod Stehlíkových, poslední z nich byl František Stehlík. Za těchto mlynářů byla na začátku 20. století při mlýně postavena pila. V té době zdejší lopatník tvořila vlastně dvě kola vedle sebe, odborně řečeno trojkružník /podle tří okruží, které drží kolo, zde dvoukolo, pohromadě/.

Po Františku Stehlíkovi byl posledním mlynářem na Hořejším mlýně pan Klofáč, který zde mlel až do 50. let.

1930 majitel Jaroslav Stehlík

Po roce 1990 tu byla znovu zprovozněna pila, majitel Pícha

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kousalík
  • Stehlík
  • Klofáč
  • Pícha

Historie mlýna také obsahuje:

-1713 hrabě Václav Norbert Kinský

1713-1717 Jiří Kousalík

1717- Jiří Stehlík

1930 František Stehlík

1939 - Jan Klofáč (RR)

-1950 Klofáč

2000 František Pícha

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        • náhrobky, pamětní desky
            Žádná položka není vyplněna
            1713: 1 složení a 1 stoupa
            Dochovaný
            • pila
            Zaniklý
            • stoupa
            1713: 1 stoupa
            2000 pila obnovena
            • rybník
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popisdvě kola vedle sebe, tzv. trojkružník (tři okruží drží dvojkolo pohromadě)
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popisdvě kola vedle sebe, tzv. trojkružník (tři okruží drží dvojkolo pohromadě)
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Výrobce
            Popis1930 1 turbína Francis, dvojitá, hltnost 0,2 m3/s, spád 7,4 m, výkon 14,8 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 182-183
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 182-183
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 03 (Čáslav), s. 26
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Ostatní

            Vytvořeno

            10.2.2017 22:14 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 22.7.2023 21:48
            Radomír Roup (Radomír Roup) 19.6.2018 15:38
            doxa (Jan Škoda) 11.6.2018 09:18