Tak pracují stroje, řekl mlynář, který měl jeden stroj,
byl to jeho domácí, který mu nepatřil.
(německé přísloví)

mlýn v Březovém

mlýn v Březovém
15
Březové
784 01
Olomouc
Litovel
49° 40' 55.4'', 17° 7' 14.8''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Nacházel se odedávna na tzv. Mlýnském potoku (dnes Malá voda), vyvedeném z Moravy za obcí Řimice. Za švédských válek mlýn zřejmě nebyl v provozu. První doklad o velikosti mlýna je z r. 1655. Tehdy měl mlýn šest složení, z toho 4 mouční a 2 na proso. Od r. 1903 se uvažovalo zřídit z mlýna na elektrárnu. Také došlo k její výstavbě a vlastnické právo na objekt získalo v r. 1906 "Hospodářské družstvo rolnické elektrárny".
Malá voda
nepřístupný

Obecná historie:

Nacházel se odedávna na tzv. Mlýnském potoku (dnes Malá voda), vyvedeném z Moravy za obcí Řimice.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka je z r. 1492, kdy ves Březové i s mlýnem koupil od Pertulta z Tvorkova Čeněk, Jan a další bratři z Lompnice, a obratem totéž zboží prodali Markétě z Vranova a Lompnice.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Poté byl mlýn v majetku Václava Hukvice z Biskupic, který prodal mj. 16.3.1547 ves Březové i s mlýnem městu Olomouci. Mlýn zřejmě nebyl v příliš dobrém stavu, protože k r. 1547 jsou zaznamenány v městských knihách značné výdaje na jeho opravu, jež si vyžádala celkem 57 kop grošů.

Příjmy z mlýna značně kolísaly a činily v r. 1551  60 zl., v letech 1552-1570  70-77 zl., v letech 1573-1579  100 zl., v r. 1583  135 zl. a v letech 1585-1592  140 zl.

Ze jmen mlynářů se objevuje v 16. století jen mlynářka Magdalena r. 1557 a Mořic r. 1589, jenž zde působil až do r. 1621. 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Za švédských válek mlýn zřejmě nebyl v provozu. V r. 1650 zde působil Jakub Mazal. Po něm mlýn převzal r. 1672 Václav Busch (Bönisch). Nájem z mlýna zůstal ve výši 140 zl. až do r. 1607, od tohoto roku až do r. 1642 činil 200 zl., v r. 1630-1631  22 zl. V letech 1650-1656 dostávalo město ročně 150 zl., v letech 1658-1668  130 zl., mírný pokles na 97 zl., zřejmě v souvislosti s opravou mlýna, nastal v letech 1671-1673 a od r. 1676 do r. 1683 se výše nájemného pohybovala mezi 120-130 zl. V r. 1690 se zvýšila na 210 zl. a r. 1695 dosáhla 230 zl. První doklad o velikosti mlýna je z r. 1655. Tehdy měl mlýn šest složení, z toho 4 mouční a 2 na proso. Již v r. 1661 se však zmenšil jejich počet na pět - 4 mouční a 1 na proso a tento stav zůstal do r. 1826, kdy bylo vybudováno další šesté složení a mlýn měl tedy 5 moučních a jedno kašní složení. Příslušenství mlýna tvořil olejový lis, jenž se používal ještě v r. 1841. V letech 1686-1826 pracovala u mlýna také pila. V r. 1677 byla ve mlýně veměněna kola, hřídele a pod. v ceně 8 zl. 42 gr.

V 18. století se ve mlýně postupně vystřídali Kašpar Earl (1703), v témže roce Martin Horák, r. 1712 Blažej Kožený, v letech 1717-1741 Jan Přerovský. Po jeho smrti se vdova provdala za Antonína Müllera, jenž vedl mlýn do r. 1744. Dalším mlynářem se stal r. 1745 Jan Určický. V letech 1755-1764 zde byl mlynářem Josef Daržílek, pak Antonín Hofmann (1764-1770), Jiří Theimer (1770-1773), Jakub Hanáček z Velké Bystřice (1773-1775), Jan Schreüer ze Sobáčova (1775-1789), Alžběta Schreüerová (1789-1801).

V 18. století mlýn pracoval bez větších problémů a výše nájmu se stále zvyšovala. V r. 1701 činila 260 zl., v letech 1717-1725  291 zl., pak dlouho kolísala mezi 370-389 zl., v letech 1735-1738 klesla na 190 zl., r. 1741 činila 381 zl., r. 1743  401 zl. a v letech 1744-1802  422 zl. Od r. 1816 se zřízením dalšího složení ještě zvýšila na 472 zl. V r. 1755 měl mlýn hodnotu 1000 zl., r. 1764  3200 zl., r. 1773  3000 zl., r. 1775  3500 zl. Důležitou součástí mlýna byla i pila, která majiteli přinášela slušný zisk. Za uřezání fošny 0,5-7 coulů široké se platilo 1 korunu, kopa desek stála 24 kr., kopa latěk 14 kr. apod. Tyto poplatky byly v r. 1795 zvýšeny v průměru o 2 kr.

V r. 1801 přenechala Alžběta Schreüerová mlýn svému prvorozenému synovi Antonínu Güntherovi. Po rozšíření mlýna v r. 1814 o jedno složení získala mlýn r. 1826 žena Antonína Günthera Josefa a mlýn měl hodnotu 10.000 zl. konv. měny. Měl čp. 15 a Josefa ho r. 1838 přenechala svému muži Antonínu Güntherovi v hodnotě 11.500 zl.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Antoní Günther mlýn vlastnil ještě v r.1866 a r. 1879 přešel do rukou Johanna Günthera. V r. 1891 mlýn koupili manželé Marie a Vincenc Nimmerfrohovi. Značně zadlužený mlýn v noci 1. října 1893 vyhořel a byl dán pod sekvestraci. V r. 1899 ho v exekuci koupil Antonín Tymich za 6807 zl. Od r. 1903 se uvažovalo zřídit z mlýna na elektrárnu. Také došlo k její výstavbě a vlastnické právo na objekt získalo v r. 1906 "Hospodářské družstvo rolnické elektrárny".

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

V r. 1944 se změnil název firmy na "Rolnická elektrárna na Březovém, zapsané společenstvo s ručením omezeným". V r. 1945 zde byla zavedena národní správa a v r. 1949 převzaly elektrárnu "Východomoravské elektrárny n.p. v Přerově".

Dne 19.7.1953 se staly majitelem "Olomoucké energetické rozvodné závody n.p. se sídlem v Přerově", od 30.11.1953 "Energotrust Ostrava n.p.", od 19.12.1955 je elektrárna ve správě "Energetických rozvodných závodů Přerov n.p." a od 3.12.1961 je zaznamenán převod operativní správy na "Severomoravské energetické závody n.p. Ostrava".

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mazal
  • Busch
  • Earl
  • Horák
  • Kožený
  • Přerovský
  • Müller
  • Určický
  • Daržílek
  • Hofmann
  • Theimer
  • Hanáček
  • Schreüer
  • Günther
  • Nimmerfroh
  • Tymich

Historie mlýna také obsahuje:

1857 - Anton Günther (RR)

1890 - Jan Günther (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    07 2013
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        • schodiště
        • vrata, brána
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • turbínový domek
          Žádná položka není vyplněna
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMiloslav Čermák
          NázevMlynářství v Olomouci a na jeho statcích (OAO 1981)
          Rok vydání1982
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiloslav Čermák
          NázevMlynářství v Olomouci a na jeho statcích (OAO 1981)
          Rok vydání1982
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          9.12.2017 12:50 uživatelem Čenda

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2017 21:19
          Radomír Roup 1.7.2018 12:24