Historie
Obecná historie:
První písemná zmínka o městečku Mnichovice pochází z let 1135 – 1161, kdy je založili mniši ze Sázavského kláštera.[i] První informaci o mlýnu máme z roku 1656, kdy ho vrchnost prodala do soukromého vlastnictví. Koupil jej Václav Bína „od Jeho Milosti hraběcí s veškerými svršky...“.[ii] Roku 1715 prodal mlýn jeho syn Matěj Bína Matěji Janovskému z a 180 kop grošů českých.[iii] Mlýn měl jedno složení, jak uvádí i Tereziánský katastr, rustikál z roku 1748.[iv] Matěj Janovský přikoupil se souhlasem vrchnosti v roce 1720 několik polí, luk a o několik let později dokonce i panský mlýn podmnichovický, zvaný Dolní.[v] V roce 1735 strhla voda hráz rybníka Koloděje, a tak mohl mlynář mlít jen velmi omezeně. Do mlýna se roku 1748 přiženil Josef Schebl, který objekt využíval v pronájmu až do roku 1772, kdy jej postoupil Matěji Janovskému mladšímu. Mlýn měl tehdy dvě mlýnská složení.[vi]
V roce 1873 koupil objekt od Karla Davida Václav Zitta z Ládví, jenž pocházel ze mlýna v Modřanech. S mletím se definitivně skončilo v roce 1942, ale budovu vlastní rod Zittů dodnes. V roce 1996 ji prohlásili za nemovitou kulturní památku.
V roce 1930 byl majitelem mlýna Ladislav Zitta.
[i] Antonín Profous, heslo 5. Mnichovice, in: Místní jména v Čechách III, Praha 1951, s. 115.
[ii] Viz Josef Klempera, Vodní mlýny v Čechách III (pozn. 1), s. 233. Na historii Zittova mlýna si Josef Klempera dal zvlášť záležet. Lze předpokládat, že uvedené údaje jsou správné, ačkoliv zde opět nezmiňuje pramen, z něhož čerpal.
[iv] Aleš Chalupa et al., heslo Komorní Hrádek, panství, in: Tereziánský katastr I, Praha 1964, s. 55.
[v] Viz Josef Klempera, Vodní mlýny v Čechách III (pozn. 1), s. 236.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1720 - Jan Václav Oborský, tovaryš mlynářský (SOA Praha, Mnichovice 01c, sn. 25) (mGh)
1720 - Václav Bína (SOA Praha, Mnichovice 01c, sn. 288) (mGh)
1728 - Matěj Dubovský, mlynář ze Šustového mlejna (SOA Praha, Mnichovice 01c, sn. 60) (mGh)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
někdy před 1862 - Janovský (SOA Praha, Mnichovice 16, sn. 158 - index) (mGh)
1864 - Davidová Teresie, manželka Karla Dawida, stárkůgjcjho mlynářského a dozorce nad mlýnem v Růžkově; rodem Zelenová; po prv provdaná za mlynáře Janovského v Mnichovicjch č: 69 (SOA Praha, Mnichovice 16, sn. 158 - index) (mGh)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
4. prosince 1942 nuceně ukončen provoz
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Bína
- Janovský
- Schebl
- Oborský
- Dubovský
Historie mlýna také obsahuje:
1720 - Jan Václav Oborský,
1720 - Václav Bína
1728 - Matěj Dubovský
1862 Janovský
1930-1939 - Ladislav Zitta (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: