Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 vlastnil mlýn Josef Běhoun.
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Běhoun
Historie mlýna také obsahuje:
1911 - Marie Běhounová (RR)
1939 - Josefa Běhounová (RR)
Zmínka o majitelích Běhounova mlýna v Jincích v knize Svět houslí od Františka Skokana. Jedná se o údaj o zakoupení dětských houslí pro mladého houslistu a pozdějšího virtuóza Josefa Slavíka. Na s. 189 se píše:
"V českém denním tisku se v červnu 1944 objevila kurzívka "Památné housle". Pojednávala o tříčtvrtečních Steinerových houslích, které otec Slavíkův, když byl ještě mladým učitelem, koupil svému nadanému prvorozenému synu Josefovi za 100 zlatých od původního majitele, mlynáře Josefa Běhouna z Jinců v Brdech. [...] Staré malé "Steinerky" prodal Slavíkův otec mladému Běhounovi, synovi mlynáře Josefa, s výdělkem 10 zlatých. Mladý mlynář Alois Běhoun dal nástroj do bezvadného pořádku a od r. 1854 se tyto housle dědily v Běhounově rodě."
(Mgr. Monika Jägerová)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
