Točí se mu v hlavě mlýnské kolo.
(německé rčení)

Koubkův mlýn; Kaupkamühle, Kaiserliche Pocher

Koubkův mlýn; Kaupkamühle, Kaiserliche Pocher
289
Na Příkopech
Stříbro
349 01
Tachov
Stříbro
49° 45' 2.8'', 13° 0' 24.8''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál pod stříbrskými městskými hradbami blízko místa, kde dodnes stojí tzv. Koubkova branka vestavěná do vnější městské hradby. Byl nejznámějším stříbrským mlýnem. Nedochovaly se po něm žádné stopy, dnes se na jeho místě nachází areál čističky odpadních vod.
východní okraj města
Mže
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Zdeněk Jiskra k tomuto mlýnu vztahuje údaj z roku 1362, kdy je ve stříbře uváděn mlynář Jakub, snad prapředek mlynářů Koubků. V letech 1415 a 1416 je ve Stříbře také popisována „brána u mlýna“ (porta circa molendinum), která je považována za později Koubkovu branku.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Stříbrský historik Georg Schmidt se domnívá, že Koubkova branka byla do vnější městské hradby vestavěna (nebo obnovena) v roce 1574 na žádost a za finanční podpory tehdejšího mlynáře Koubka. Stejný informaci podává informační tabule č. 7 „Koubkova branka“ naučné stezky „Historie hornictví na Stříbrsku“ umístěna ve Stříbře vedle Koubkovy branky. Účelem branky mělo být, aby mlynář mohl pohodlně vozit ze svého mlýna mouku do města.

1577- 1578 držel mlýn cechmistr cechu mlynářského Ondřej Koubek, po něm v roce 1602 Jan Koubek. Mlýn měl v emfyteutickém nájmu, obci města Stříbro platil ročně 147 zlatých a 7 ½ krejcaru. Dále měl povinnost šrotovat slad pro dominikální a pro měšťanský pivovar.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1651 držel mlýn další příslušník roku Koubků, opět Jan s manželkou Markétou. Je uveden i v berní ruce z roku 1655.

V tereziánském katastru z roku 1714 je rovněž uváděn Kubka Mühl se 2 vodními koly.

V 2. polovině 18. století došlo k nárůstu těžby olověných rud v údolí Mže. Představitelé těžařstev se domluvili a dne 7. října 1785 koupili společně na základě smlouvy Koubkův mlýn za 300 zlatých. S povolením obce města Stříbra byl pak mlýn v roce 1796 přebudován na stoupu - drtírnu olověné rudy.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na konci 19. století byl Koubkův mlýn nazýván Císařskou drtírnou. Na začátku 20. století zde pracovala kovárna. V roce 1909 koupil zpustlý provoz mlynář Heizmann ze sousedního Panského mlýna a zbořil jej na stavební materiál. Jeho motivem byla možná obava z případné konkurence, která by chtěla mlýn opravit.

Události
  • Zánik budovy mlýna

V roce 1928 byl odstraněn jez nazývaný Císařský, který v minulosti sloužil k zadržování vody pro Koubkův mlýn.

Na místě bývalého mlýna stojí dnes čistička odpadních vod.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Koubek

Historie mlýna také obsahuje:

1362 mlynář Jakub

1577 Ondřej Koubek

1602 Jan Koubek

1651 Jan Koubek, ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2019
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        přízemní
        Dle dobové fotografie zděná přízemní budova s přístavkem na jihovýchodní straně
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • stoupa
            • kovoobráběcí dílna
            od 1796 - drtírna olověné rudy
            zač. 20. st. - kovárna
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorZdeněk Procházka
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl I – Mže
              Rok vydání2018
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 159 - 160
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl I – Mže
              Rok vydání2018
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 159 - 160
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorČeská speleologická společnost ve Stříbře
              NázevNaučná stezka Historie hornictví na Stříbrsku
              Rok vydání
              Místo vydáníStříbro
              Další upřesněníInformační tabule č. 7
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              23.5.2019 11:50 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 26.5.2019 13:58