Dva mlýny nemají mlít najednou, druhý musí mlčet.
(německé přísloví)

Krukanický mlýn; Donnamühle, Tannenmühle

Krukanický mlýn; Donnamühle, Tannenmühle
6
Krukanice
330 36
Plzeň-sever
Krukanice
49° 50' 4.3'', 13° 4' 12.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn původem z poloviny 15. století stál na samotě v údolí Křelovického potoka, nazývaného dříve Donnamühlbach, asi 2 km jihozápadně od zámku Krukanice.
samota, jihozápadně od obce Krukanice
Křelovický potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl založen roku 1458 jako součást vsi Krukanice, která byla již ve 13. století zbožím premonstrátského kláštera v Teplé.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V 2. pol. 18. století hospodařil v Donnamühle mlynář Christian Schneider (narozen roku 1730) s manželkou Catharinou. V roce 1766 je v matrice obce zápis o křtu jejich dcery Cathariny. Zemřel 9. 3. 1784 ve věku 54 let.

Mlýn po něm převzal jeho syn Franz Schneider s manželkou Marií Annou. Postupně se jim na mlýně narodily děti Katharina (1799), Marie Anna (/1801), Adam (1806). Mlýn měl v 18. století čp. 36.

V roce 1839 je ve stabilním katastru uváděn Nikolaus Schreivogl, mlýn je zakreslen již pod novým čp. 6.  Mlynář zde byl patrně jako nájemce, obec Krukanice včetně mlýna patřila premonstrátskému klášteru v Teplé. Za manželku měl Katharinu, rozenou Ulrich z Řešína. Mlýn předal svému synu Josefovi.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V 70. letech 19. století hospodařil na mlýně Josef Schreivogel s manželkou Theresií, rozenou Maier z Pernarce. Na mlýně se jim postupně narodily děti Anna (1874), Anton (1876), Josef (1877), Margareta (1880).  Anton zemřel ještě v dětském věku, mlýn po otci převzal později mladší syn Josef.  Na začátku 20. století byl mlynářem v Donnamühle stále Josef Schreivogel st. s manželkou Theresii, V matrice obce je k 13. 5. 1902 zápis o sňatku jejich dcery Anny Veroniky s Josefem Franzem Schmidtem, mlynářem v Neumühle v Dobré vodě čp. 21.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1920 se provozoval mlýn již syn předchozího, také Josef Schreivogel.  Ten se oženil ve věku 43 let s Franziskou Brandl z Vidžína. Při zápisu o sňatku v roce 1920 je uváděn jako mlynář v Donnamühle čp. 6.

V roce 1930 provozoval mlýn stále Josef Schreivogel.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Po válce byla rodina mlynáře Schreivogela odsunuta do Německa. Mlýn zůstal opuštěný. Mlynářská živnost zde byla zrušena v roce 1946.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na leteckém snímku z roku 1956 má budova mlýna ještě střechu, z ostatních budov usedlost jsou vidět již jen zbytky obvodových zdí. V následujících letech zanikla i mlýnská budova, patrně byla rozebrána a požita jako stavební materiál.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schneider
  • Schreivogel

Historie mlýna také obsahuje:

? - 1784 Christian Schneider

1784 - ? Franz Schneider

1839 - Nikolaus Schreivogel

kolem 1870  až zač. 20 st. - Josef Schreivogel

před rokem 1920 – 1945 - Josef Schreivogel, ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2019
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • odtokový kanál
            • lednice
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – jedno vodní kolo na vrchní vodu, spád 4,5 m, výkon 3,08 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – jedno vodní kolo na vrchní vodu, spád 4,5 m, výkon 3,08 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníPlzeň, str. 48
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníPlzeň, str. 48
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, David Švandrlík
            NázevHamelika, Historie Mariánských Lázní a okolí
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníKláštěrní zboží Krukanice
            Odkazhttps://www.hamelika.cz/?cz_klasterni-zbozi-krukanice-(1838),432
            Datum citace internetového zdroje21. 6. 2019
            AutorInternet
            NázevPernarec, oficiální stránky obce
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníHistorie obce
            Odkazhttp://www.pernarec.cz/o-obci/historie/
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik Pernarec
            Rok vydání
            Místo vydánífara Pernarec, Obecní úřad Pernarec
            Další upřesněnídigitalizované matriky
            Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/pernarec?language=de
            Datum citace internetového zdroje21. 6. 2019

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            21.6.2019 11:27 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.7.2019 21:24