Mlynáři jsou zloději, když to není ten, je to jiný.
(francké přísloví)

Foglův mlýn, Vogelmühle

Foglův mlýn, Vogelmühle
80
Žebráky
348 06
Tachov
Žebráky
49° 42' 30.1'', 12° 34' 13.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn z 2. poloviny 19. století založený původně jako pila stál v údolí Kateřinského potoka, na levém břehu potoka na pozemku č. 103. Pojmenování dostal podle svého zakladatele.
samota, asi 1,6 km jihozápadně od obce Žebráky
Kateřinský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vodní dílo bylo založeno nejprve jako dřevěná pila. Na mapě stabilního katastru z roku 1838 je dokreslen jen drobný objekt katru bez obytného zázemí.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

Teprve v roce 1863 byl u pily postaven mlýn s obytnou budovou a hospodářskými stavbami. Zakladatelem byl Lorenz Vogel (Vogl) podle kterého se mlýn nazýval.  Již v roce 1870 ho prodal majiteli Brtného mlýna - Zeidelmühle Sebastianu Müllerovi z Pořejova.

Dle vodní knihy zničila vodní povodeň v roce 1871 pilu, ta však byla v roce 1873 obnovena.

Sčítání obyvatel 1880 – majitelem byl mlynář Josef Müller (narozen 1855) a s manželkou Annou (1856), synem Antonem (1878) a dcerou Barbarou (1877). V hospodářství mlýna chovali 2 koně, 2 krávy a 2 prasata.

V roce 1890 mlýn i pila vyhořely, byly opět obnoveny.

V roce 1890 vydražil mlýn Michael Puchtler, narozený v roce 1859 v obci Žebráky čp. 8 jako syn sedláka Johanna Georga Puchtlera. Na mlýn přišel s manželkou Marií, rozenou Güntner (narozena 1865), původem z obce Žebráky čp. 34, se kterou se oženil 21. 6. 1877.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Sčítání obyvatel 1921 – Michael Puchtler s manželkou Marií, nejstarší syn Georg pracoval jako čeledín, mladší syn Anton vypomáhal ve mlýně, s nimi zde dále žili dcery Margaretha a Marie a ještě další dva mladší synové.

Seznam vodních děl z roku 1930 uvádí jako majitele Michaela Puchtlera.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Michael Puchtler zemřel 14. 2. 1942, je žena Marie ho přežila o necelé 2 měsíce, zemřela 7. 4. 1942. Posledním majitelem mlýna se stal jejich syn Anton Puchtler. Dle německých pramenů mlel za války jako jediný z mlynářů v okolí načerno. Nebál se odplombovat zapečetěné mlecí stolice a zmírnit tak válečné hladovění. Puchtlerův mlýn byl zastaven až 4. dubna 1946. Podle soupisu odsunutých Němců odešel Anton Puchtler ze mlýna s manželkou Emilií a třemi dětmi. Po roce 1946 nebyl mlýn osídlen. Na leteckém snímku z roku 1947 mlýn ještě stojí.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Události
  • Zánik budovy mlýna

Z mlýna se dochovala hromada kamení se zbytky lednice, v terénu jsou stopy po náhonu.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vogel
  • Müller
  • Puchtler

Historie mlýna také obsahuje:

1863 – 1870 Lorenz Vogel

1870 Sebastian Müller

1880 – 1890 Josef Müller

1890 – 1942 Michael Puchtler

1942 – 1946 Anton Puchtler

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    01 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • náhon
            • odtokový kanál
            • lednice
            Voda vtékala z potoka do náhonu asi 90 m severozápadně nad mlýnem.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3 m, výkon 2,1 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3 m, výkon 2,1 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 340 - 341
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorLucie Galusková
            NázevArcheologický nedestruktivní výzkum vodních děl zaniklých po roce 1945
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/6462/1/Galusova.pdf
            Datum citace internetového zdroje24. 1. 2020
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik západních Čech
            Rok vydání
            Místo vydáníStátní archiv v Plzni
            Další upřesněníDigitalizované matriky, Pořejov - římskokatolická fara
            Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/porejov
            Datum citace internetového zdroje24. 1. 2020

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér

            Vytvořeno

            24.1.2020 09:31 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 24.1.2020 20:14
            doxa (Jan Škoda) 8.8.2023 12:02