Horní mlýn; Obermühle

Nejstarší zmínky o mlýně ve vsi Třískolupy jsou v tereziánském katastru k roku 1757, kde je uváděn mlynář na mlýně o jednom kole na nestálé vodě. Jednalo se o mlýn nazývaný později Horní.

Na začátku 70. let 18. století dostal mlýn č. 27. V té době na něm hospodařil mlynář Johannes (Joannis) Zapf. V matrice obce je k roku 1862 záznam o smrti Barbory, staré 35 roků, manželky Joannies Zapfa, mlynáře v Třískolupech (Trissgloben). Jeho druhou manželkou se stala Ida, rozená Rauch.

Mlýn převzal Michl Zapf s manželkou Annou, rozenou Hüttl, původem z Rozvadova. Tento pár je zde uváděn od konce 80. let 19. st., když se jim na mlýně v prosince 1788 narodil syn Johannes.

Na začátku 19. století došlo k přečíslování, mlýn dostal čp. 41.

Na mapách stabilního katastru z roku 1838 je mlýnská usedlost zakreslená jako soubor budov ze spalného materiálu postavených kolem dvora.

Sčítání obyvatel v roce 1869 zde zaznamenalo mlynáře Antona Hüttla (narozen 1843) s manželkou Theresií (1842), rozenou Brenner, původem ze Stráže, a se synem Josefem (1862). Ve mlýně sloužila děvečka Marie Wilschková, v hospodářství mlynář choval 2 krávy.

Dle vodní knihy držel mlýn v roce 1874 Anton Achterling. Za něj byl v roce 1877 u mlýna zasazen vodní cejch, který určoval výšku vodu na přítoku z vodní nádrže. Cejch měl podobu mosazné tabulky s iniciálami a letopočtem A.A. 1877. Usedlost se tehdy skládala z provozní, obytné a hospodářské části.

Podle sčítání z roku 1800 hospodařil na mlýně mlynář Anton Achterling (narozen 1838) s manželkou Margarethou (1837), původem z Dubce. Na mlýně s nimi žily jejich tři dcery Marie Anna (1865), Katharina (1868), a Maria (1872), a dále ovdovělý otec Josef. Na druhém bytě mlýna byl zapsán Antonův bratr Josef Achterling (1849), jeho manželka Katharina (1847) a synové Josef (1875), Adalbert (1877) a Wenzel (1880), v té době se však Josefova rodina zdržovala ve Velkých Dvorech. Na mlýně vypomáhal čeledín Josef Voith. U mlýna bylo poměrně velké hospodářsví, které obsahovalo 6 jalovic, 2 krávy, 4 voli a 5 prasat. Mlýn změnil číslo popisné na 3, když si na něj majitel převedl své původní číslo popisné.

Sčítací operátor v roce 1921 evidoval na Horním mlýně čp. 3 Antona Spörla (psáno také Sperl, narozen 1886), který byl povoláním rolník. Není jisté, zda mlýn tehdy pracoval nebo zda ho majitel provozoval pouze pro potřeby vlastního hospodářství. Antona Spörla uvádí také Seznam vodních provozů z roku 1930.

Za války vlastnili mlýn Anton a Margaretha Spörlovi. Dle vyhlášky z 23. 8. 1945 šel do odsunu Anton Spörl.

Na mlýn přišel osídlenec Vasil Popovič, původem z Ukrajiny. Ten však odešel již v říjnu 1946, kdy vrátil přídělový dekret na mlýn.

Byly zbořeny všechny budovy usedlosti kromě vlastní mlýnské budovy (viz ikonografie, letecký snímek z roku 1950).

Dochovala se patrová budova mlýna, která má dnes čp. 1 a je v katastru nemovitostí vedena jako zemědělská stavba v soukromém vlastnictví. Ostatní budovy usedlosti před rokem 1950. Dochoval se také vyschlý rybník a náhon.