Jaká tři stvoření jsou nejbujnější? Syn vdovy u dobytka,
pes mlynáře u masa, hříbě staré klisny u stáda.
To jsou tři nejodvážnější na světě.
(skotské přísloví)

Podměstský mlýn

Podměstský mlýn
4
Kabáty
254 01
Praha-západ
Jílové u Prahy
49° 53' 0.2'', 14° 29' 44.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Podměstský mlýn Kabáty č.p. 4 jehož původ je datován kolem roku 1620. Za první republiky obýval mlýn bankéř Rudolf Schmaus (*1876, +24. 12. 1966), který se v ČNB zabýval padělanými penězi a kterému je zde věnována malá expozice. V současnosti je mlýn zrekonstruován a slouží jako Školicí středisko ACCON.
1,5 km z náměstí kolem kostela po hlavní silnici
Jílovský potok
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Roku 1620 děje se zmínka o tomto mlýnu, že patří Janu Křížovi. Od Kříže koupila jej městská obec, která potřebovala jej k mletí sladu do svého ne dlouho před tím koupeného pivovaru. Ale dlouho si ho obec nenechala. Dle zápisu v knize radní ze dne 9. února 1637 Jiřík Mlynář písemně žádal, aby mu ten obecní mlýnec prodán byl. A skutečně jak v knize kontraktů z r. 1636 na listu 24. jest zapsáno, prodala obec města Jílového hor zlatých téhož roku mlýn Jiříku Mlynáři za 100 kop míš. Zápis tento jest též v knize purkrechtní a z něho patrno, že mlýnec prodán „z nevyhnutelné potřeby obci nastávající, nemajíce odkud věřitelů svých spokojiti.“ Mlýn byl u cesty k Přívozu po pravé straně a prodán k dědičnému užívání panu Jiříku Mlynáři se vším k němu příslušenstvím a s tím vším právem jakož ho sami v držení a užívání vešli, se dvěma nádržkami, jedna nahoře pod mlýnem Podhrazským na obci udělaná jsoucí, druhá pak u mlýna; při něm zahrádka se stoky svobodnými, aby mohl, kdyby se mu vidělo „sobě z ní vodu pouštěti a po obci až do druhé nádržky vésti, beze vší vymyšlené překážky.“ Na důl obecní držel mlýn ¼ kuksu.

Roku 1649 koupil mlýn od Jiříka Mlynáře za 150 kop míš, Jan Peyml.*) „Roku 1692 po smrti mlynáře Jana Peymla, přešel mlýn jeho kšaftem na syna Jakuba Peymla, s oběma nádržkami, jednou pod pustým mlýnem Podhrazským a druhou při mlýně“. Při tom podotknuto, že mlýn pro mletí sladu potřebuje opravu.**) „Roku 1723 mlýn pod městem ležící, od starodávna Peymlovský, puštěn dle ujednání od matky a ostatních dítek se vším příslušenstvím i s tou pod městem k témuž mlýnu patřící nádržkou, s přikoupeným chobotem od Majdalény Mikušové, Františku Peymlovi.***) Ještě v makuláři z r. 1736 čteme jméno majitele Františka Peymla. Dle těchto záznamů drželi Peymlové tento mlýn přes 90 let. Dle repartic z let 1775, až 1793 byl majitelem jeho Tomáš Příbrský. Mlýn dostal toho času číslo městské 119. Roku 1803 náležel mlynáři Janu Šefelínovi a roku 1805 jeho synu Františku. Dle katastru z r. 1841 byl majitelem mlýna Podměstského mlynář Josef Půst. (nebo podle Indikační skici Hakl?)

*) Kniha kontraktů z 1636 l. 61. a kniha purkrechtní na str. 97.

**) L. 244 knihy kontraktů.

***) L. 87 v knize z r. 1718.

-1840 Jiří Hakl

1840- Jan Hakl 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Dále následoval Kopřiva, po něm Procházka a Josef Horych, za kterého vyhořel. Od Horycha koupil jej Jos. Rozkot a jeho manželka, dříve Dlouhá. Ta po smrti svého muže pustila ho své dceři a zeti Karlu Zítovi, kteří jej až posud drží. Roku 1905 (28. října - RR) jim mlýn vyhořel, jen chlév a stodola byly zachráněny. Zíta mlýn zrušil a vystavěl dům s byty k nájmu.

Nádržka pod mlýnem Podhrazským a chobot od Majd. Mikušové již dříve byly od mlýna odprodány.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1922 zakoupil někdejší mlýn Rudolf Schmaus. Významnou měrou se podílel na vzniku prvních československých papírových platidel. Byl to úředník pražské filiálky Rakousko-uherské banky, později Bankovního úřadu ministerstva financí a nakonec Národní banky Československé. Od roku 1929 zde žil se svou schovankou Annou Růžičkovou.

1930 Rudolf Schmous, elektrárna

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Peyml
  • Kříž
  • Příbrský
  • Šefelín
  • Hakl
  • Kopřiva
  • Procházka
  • Horych
  • Rozkot
  • Zíta
  • Schmous

Historie mlýna také obsahuje:

-1840 Jiří Hakl

1840- Jan Hakl 

1905 - Zita (RR)

1922-1930 Rudolf Schmous

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      jednopatrový
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • výroba elektrické energie
          1930 pouze elektrárna
          • rybník
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 elektrárna: 1 turbína Francis, hltnost 0,06 m3/s, spád 7,5 m, výkon 4,5 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMoravec Jaroslav
          NázevPan úředník Rudolf Schmaus (k 50. výročí úmrtí)
          Rok vydání2017
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/prispevky/moravec_20170106.html
          Datum citace internetového zdroje7.1.2017
          AutorMoravec Jaroslav
          NázevPan úředník Rudolf Schmaus (k 50. výročí úmrtí)
          Rok vydání2017
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/prispevky/moravec_20170106.html
          Datum citace internetového zdroje7.1.2017
          AutorLeopold Čihák
          NázevPaměti král. hor. města Jílového, díl II. - Místopis a historie jednotlivých domů
          Rok vydání1913
          Místo vydáníJílové
          Další upřesněnís. 177-178
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 15

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          1.7.2015 01:53 uživatelem Drahomír Mejzr

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 29.9.2018 21:25
          Radomír Roup (Radomír Roup) 16.6.2018 20:49
          doxa (Jan Škoda) 17.2.2024 23:22