Císařský, Panský mlýn

Mlýn pocházející snad již z počátku 16. století se stal v roce 1560 jako součást města Pardubic majetkem České královské komory. Díky tomu se mu začalo říkat Císařský.

----------------------------------------------------------------------------------------------

V historických pramenech se uvádí, že Císařský mlýn v Pardubicích byl postaven roku 1501 nebo 1507. Půlkruhovité ostění ale nese vytesaný staročeskýnápis:

"Mlejn tento vystavěl vejvoda Vilím z Pernštejna 1515, rozdělil syn jeho Vojtěch 1531, císař Rudolf II. přestavěl 1596 a mlynář Antonín Bubeník zase spojil i opravil 1811."

Na druhém pískovcovém ostění je latinský nápis

RUDOLPHUS II. DEI GRATIA ELECT. ROMANORUM IMPERATOR VNGARIAE BOHEMIAE REX ANNO - 1596

jehož překlad zní takto:

"Rudolf II. z Boží milosti volený římský císař, uherský (a) český král. R. 1596."

Tento nápis byl původně osazen ve mlýnici Císařského mlýna a na zeď do ulice Pod sklípky byl přenesen až roku 1910.
Mlynář byl dosazován vrchností, za to odváděl úrok zpočátku 250 kop míšeňských, navíc měl povinnost vykrmit pro vrchnost určitý počet vepřů. V polovině 18. stol. se roční úrok ustálil na 296 zl. 30 kr.

1531 obec získal směnou dům čp. 13

V roce 1531 postoupil Vojtěch z Pernštejna městu Pardubice jedno sladové kolo z panského mlýna. Na základě tohoto kroku nechali městští konšelé probourat zeď sousedního objektu a v takto získaném obecním mlýně čp. 13 postavili mlýnské kolo s kamenem a později i dvě kroupové stoupy.( RR).

Mlynář se zavazoval udržovat budovu, mlýnské zařízení, pivovar i panský vodovod v domě. Pro zimní ohřívání potrubí dostával do mlýna 10 sáhů dříví. Zámeckému pivovaru musel navíc semlít veškerý slad, za to obdržel z každé várky 1 vědro piva po zaplacení 2 zl. 20 kr. tácu ze sudu.

V městském archivu je záznam o obecním mlýně z roku 1636:

"Mlejn obecní, v němž se předešle náchlební mlynář choval a každého roku větší náklad než zisku z něho přicházelo, na něj od obce činěn byl, z bedlivého uvážení toho roku pronajat jest v sumě 45 kop míš."

V roce 1759 se nakonec město mlýna zřeklo a převedlo jej do soukromých rukou.
Od 1. ledna 1759 zakoupil Císařský mlýn za 2200 zl. (1000 zl. hotově na místě, 700  zl. doplatit na sv. Jiří, zbytek splácet v ročních splátkách 60 zl.) Karel Palm.  Tehdy měl mlýn tři složení a čtyři stoupy.

srpen 1759 (po půl roce) mlýn odkoupil Antonín Ditrich

2. října 1764 Jiří Bubeník

po jeho smtrti se 13.6.1786 ujal mlýna Václav Jaňura, ketrý zde hospodařil až do plnoletosti Antonína Bubeníka

1811 Antonín Bubeník spojil mlýn Císařský s mlýnem obecním, který přikoupil

Od roku 1764 se Císařský mlýn stal majetkem mlynářského rodu Bubeníků. Antonín Bubeník roku 1811 přikou­pil ještě sousední mlýn čp. 13 a od té doby osud obou mlýnů splývá. (RR)

Josef Bubeník, rovněž starosta města

1854 přikoupil dům čp. 12

1862 Václav Bubeník, rovněž po určitý čas starosta Pardubic

V majetku mlynářského rodu Bubeníků zůstal Císařský mlýn až do roku 1880. (RR)

1880-1910 Josef Odkolek, poslední mlynář

Roku 1910 Císařský mlýn koupilo město Pardubice a ještě v témže roce v souvislosti s regulací řeky Chrudimky a na ní napojené Městské strouhy mlýnský provoz zrušila.

Chátrající Císařský mlýn byl na přelomu 60. a 70. let 20. století téměř celý demolován.