Sbírá popel a rozsype mouku.
(německé rčení)

Fialův, Kmentův, Horní mlýn

Fialův, Kmentův, Horní mlýn
14
Jersín
588 25
Jihlava
Jersín
49° 25' 21.3'', 15° 49' 41.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Rozsáhlý areál vodního mlýna pod hrází rybníka na konci obce obklopený hospodářskými budovami.
na SZ okraji obce pod rybníkem Horní Jára
Balinka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl vystavěn na řece Balince krátce před rokem 1585. Podle zápisu v urbáři panství Černá náležel mlýn k jersínské zákupní rychtě a rychtář Jan Kříž z něj v roce 1585 platil vrchnosti svatojiřský a svatováclavský úrok ve výši  9 a ½ groše. Prvním písemně doloženým mlynářem usedlým na tomto mlýně byl v roce 1585 půlláník Tomeš, který ze mlýna odváděl vrchnosti 7 grošů, 2 slepice a 6 vajec vždy o svatém Jiří a o svatém Václavu, přičemž stejné dávky odváděl i ze svého půllánu. Mlýn v té době zřejmě prosperoval, neboť podle dochovaného záznamu zakoupil Tomešův syn Jan, v roce 1600, pozůstalou rychtu v nedalekém Arnolci, a to za částku 700 zlatých.

zdroj: http://www.soupispamatek.com/okres_velkemezirici/foto/jersin/jersin.htm

Dne 1.října 1772 prodala hraběnka Antonie Collalto mlýn se všemi k němu náležejícími polnostmi, za částku 200 zlatých rýnských, rudoleckému poddanému Thomasi Kmentovi. Mlýn byl v té době opatřen jedním chodem na mouku a výrobnou krup, a patřily k němu polnosti a louky o celkové výměře 20 a ¾ měřice, tj. 3,98 ha. Tyto se nacházely v tratích pojmenovaných "V kopaninách", "V hádkách" a "Na utopených", a dále zelná zahrada, o výměře ¼ měřice, v trati zvané "V drážkách", přičemž tato půda byla osvobozena od povinnosti platby desátku. Mlynáři Kmentovi, ale i dalším nabyvatelům mlýna, však byla uložena věčná povinnost každoročně platit roční nájem 45 zlatých do důchodu panství v Černé. Platba měla být prováděna vždy čtvrtletně předem a to ve výši 11 zlatých a 15 krejcarů.

Dne 1.ledna 1800 se stal novým vlastníkem mlýna, po smrti mlynáře Kmenta, jeho syn Thomas Kment ml.  Nový mlynář však byl, dle poslední otcovy vůle sepsané dne 7.října 1797, povinen vyplatit dědické podíly své matce a sourozencům, a to v následující výši: matce 100 zlatých, bratrovi Franzovi 100 zlatých, bratrovi Antonovi 200 zlatých a sestře Rosálii rovněž 200 zlatých. Navíc byl povinen platit roční nájem 45 zlatých do důchodu panství v Černé a to ve čtvrtletních splátkách ve výši 11 zlatých a 15 krejcarů vždy předem. Zdá se, že tyto závazky nebyl Thomas Kment ml. schopen splatit a tak, po čtyřech letech hospodaření, svůj mlýn prodal.

Dne 2.dubna 1804 mlýn odkoupil Mathias Kremláček, movitý mlynářský mistr z Meziříčka, za částku 4600 zlatých. Kupní cenu složil v hotovosti a navíc se zavázal splatit i na mlýně váznoucí dědické podíly předchozího vlastníka, a to 200 zlatých pro jeho sestru Rosálii Kmentovou, provdanou Svobodovou, a 200 zlatých pro bratra Antona Kmenta.

zdroj: http://www.soupispamatek.com/okres_velkemezirici/foto/jersin/jersin.htm

1825 od černického panství koupil mlýn Jiří Fiala (*1799)n z mlýna v Polné, 1825 se oženil s Klárou v Polné. Po její smrti si vzal Rozalii (*1814 v Řehořově).

1855 převzal Jan (*1826) syn z I. manželství, oženil se s Josefou Nevalkovou (*1820) z Meziříčka

1869 Jan Fiala s manželkou Josefou a 3 dětmi

převzal syn František (1859-1941), oženil se s Marií (1859 ve Vídni v Rakousku-1929)

1910 ve mlýně 5  zaměstnanců

převzal syn Jindřich (1895-1971), vyučený mlynář, s manželkou Karolínou

1930 Jindřich Fiala

1935-1936 mlýn přestavěn a modernizován

u mlýna 14 ha polností

15.3.1944 Jindřich Fiala zatčen  gestapem na udání za černé mletí, vězněn do konce války

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýn sloužil svému účelu i po znárodnění až do roku 1963, ovšem pila byla zrušena již v roce 1959. Důvodem jejího zavření byla zastaralost pily. K přestavbě a přesunutí pily na výhodnější místo, kterou plánoval poslední mlynář, již nedošlo. V současné době připomínají budovu pily pouze zbytky kamenného zdiva.

Mlýn měl převzít syn Miroslav (1927-2002), vyučený mlynář a absolvent mlynářské školy v Pardubicích, nakonec se stal pouze správcem
1971 zemřel Jindřich Fiala, poslední mlynář (76 let)

1993 mlýn navrácen v restituci

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kment
  • Fiala
  • Kremláček
  • Kříž
  • Tomeš

Historie mlýna také obsahuje:

1585 Jan Kříž

1585 Tomeš

1772-1800 Tomáš Kment

1800-1804 Tomáš Kment ml.

1804 Matěj Kremláček

1825 Jiří Fiala

1855  Jan Fiala

František Fiala

1930 Jindřich Fiala

1939 - František Fiala (RR)

Miroslav Fiala

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • výuční list
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      vícepodlažní
      Starý mlýn byla jednoduchá přízemní stavba, stál na pravé a pila na levé satrně mlýnské strouhy.
      1935-36 mlýn přestavěn, budova rozšířena a nadstavena o 2 podlaží.
      • okno
        • existující torzo uměleckého složení
        Ve mlýně se nachází torzo uměleckého složení. Téměř všechny kovové části technologie však byly odstraněny. Mlýnice je čtyřpatrová o rozměrech cca 8x15 metrů.
        V mlýnici se nachází zbytky technologie, zejména kapsové dopravníky, spádové trubky, násypky, skladovací skříně, torza některých strojů (loupačka, odlučovače, reforma, rovinné vysévače). Je ale dochována část kamenného složení (násypný koš, lub, oba kameny, železí, jeřáb)
        Žádná položka není vyplněna
        1891:
        1 německé složení a 1 krupník se 4 stoupami
        1932:
        1 loupací stroj s čisticím zařízením
        2 válcové stolice
        vysévací a míchací zařízení
        1935-36:
        přízemí - strojovna a čisticí zařízení
        2. podlaží - mlecí stroje
        loupačka
        1 válcová stolice žitná od fy. Prokop Pardubice
        1 jednoduchá válcová stolice žitná od fy. Jeřábek Velké Meziříčí
        1 dvojitá válcová stolice pšeničná
        3. podlaží - zásobníky na rozemleté obilí a mouky s vysévacím zařízením a reformou
        4. podlaží (podstřeší) - malá transmise a hlavy kapsových výtahů
        Dochovaný
        • pila
        • výroba elektrické energie
        jednolistová a okružní pila
        1930 mlýn a pila
        • náhon
        • rybník
        • odtokový kanál
        Přítok z rybníka o délce 7,40 m, voda odtékala 27 dlouhou zaklenutou strouhou přes nádvoří do potoka Lysé.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        Popis Roku 1932 byla kola odstraněna a místo nich byly namontovány dvě Francisovy turbíny s horizontální hřídelí o výkonu 10 HP a 7 HP, napojeny na společnou transmisi.
        Turbíny poháněly veškeré vybavení mlýna včetně pily, která byla v té době vybavena rámovou a okružní pilou.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        Popis Roku 1932 byla kola odstraněna a místo nich byly namontovány dvě Francisovy turbíny s horizontální hřídelí o výkonu 10 HP a 7 HP, napojeny na společnou transmisi.
        Turbíny poháněly veškeré vybavení mlýna včetně pily, která byla v té době vybavena rámovou a okružní pilou.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisU mlýna byla v roce 1891 dvě kola na horní vodu, jedno o průměru 3,86 m a šířce 0,75 m a jedno o průměru 3,15 m a šířce 0,61m. Menší z těchto kol sloužilo pro pohon jednolisté pily, která zde stávala.
        1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,231 m3/s, spád 4,5 m, výkon 9 HP
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        PopisVe mlýně býval plynossací motor, výkon 18 HP
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        PopisVe mlýně býval plynossací motor, výkon 18 HP
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popisdynamo 3,5 V na osvětlení mlýna
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 2 páry hladkých válců v litinové skříni
        • průchodová
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33
        AutorVladimír Makovský
        NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku V.
        Rok vydání2006
        Místo vydáníVelké Meziříčí
        Další upřesněnís. 57-70

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        30.10.2016 19:17 uživatelem petrdivis

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 2.11.2016 21:09
        Radomír Roup 26.6.2018 10:19
        doxa (Jan Škoda) 1.3.2021 12:24