Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1566 Registra křížovnická: mlynář Jan Pavlův dostal mlýn po otci svém
1610 Urbář křížovnický: Václav Říha, mlynář má 1 lán polí, úroku platí 20 gr. míšeňských o sv. Jiří a 25 gr. o sv. Havlu, krom toho z kopaniny 15 gr. a ze 4 strychů paseky 20 gr. Tři županovičtí mlynáři dávají o lovu každý po jednom pecnu chleba a po jednom věrtelu tluče.
1654 Berní rula: Václav Fortelka má mlýn o jednom kole, k mlýnu náleží 12 strychů polí, na jaře osívá čtyři, na zimu dva. Chová da potahy a jednu svini, krávu neměl, ač mohl držet dvě.
1718 Tereziánský katastr: Pavel Fortelka má mlýn o jednom složení na nestálé vodě, 14 strychů polí na špatné půdě, chová dva voly, dvě krávy, dvě jalovice, dvě ovce a dvě svině.
1839 - Josef Dolejš
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 - Jan Tuček
Před rokem 1938 nájemce Vincenc a Emilie Strnadovi (tato roz. Tučková)
Okolo 1940 - nájemce Jan Schramhauser a po něm František Kužel.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Fortelka
- Dolejš
- Tuček
- Strnad
- Schramhauser
- Kužel
- Pavlův
- Říha
Historie mlýna také obsahuje:
před 1566 Pavel
1566 Jan Pavlův
1610 Václav Říha
1654 Václav Fortelka
1718 Pavel Fortelka
1839 - Josef Dolejš
1930 - Jan Tuček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
