Uživatel

Hledat

| Sign up

Když má člověk mouku, pytel se najde sám.
(německé přísloví)

Kořenský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Kořenský mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Kořensko

PSČ

373 02

Okres

České Budějovice

Katastrální území

Všemyslice

GPS

49° 14' 27.7'', 14° 23' 5.2''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Roku 1540 se stal majitelem Neznašova a Temelína Jindřich Kořenský z Terešova. Za své sídlo si zvolil Neznašov a vystavěl tady dvůr a tvrz. V době jeho vlády byl pod Neznašovem, na levém břehu Vltavy, asi r.1568 postaven mlýn nazývaný mlýnem Kořenským. Ve spisu z r.1657 se uvádí, že mlýn měl tři kola a čtyři stoupy. Mlýn střídal majitele a byla snaha instalovat i turbíny,ale k tomu nedošlo. Jedním z posledních majitelů byl Josef Prokop z Pardubice. Budovy mlýna byly zbourány před vzdutím přehrady Orlík.

Poloha vůči obci

Na sever od obce na břehu Vltavy

Vodní tok

Vltava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Mlýn dal patrně po roce 1540 postavit Zdeněk Kořenský z Terešova, majitel panství Neznašov

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

kol. 1750 Martin Šafek

mlynář měl za povinnost odvádět vrchnosti obilí, vykrmit 2 vepře (nebo zaplatit 20 zl.), pro vrchnost a deputátníky mlít bezplatně, na pile seřezat 30 tenkých klád zdarma a další za předem určenou cenu, šrotovat slad do pivovaru (každou várku za 30 kr.), z lososnic odvádět stanovený kontingent ryb za pevnou cenu, odebírat od vrchnosti maso, pivo a kořalku, robotou povinen 3 dny v roce. Naproti tomu byla vrchnost povinna opravovat jez a dodávat mlecí kameny, mlynář však byl povinen zaplatit formanovi 7 kr. a poskytnout mu stravu a obrok pro koně.

1784 mlýn těžce poškozen povodní

1787 Jan Žahour

1795 Jan Honsa

1800 Václav Markes (1762-1824) s manž. Alžbětou (1771-1847), přišli sem z Rejsíkova

Matěj Markes (1814-1847) s Aloisií, dc. Jáchyma Rybičky, mlynáře a obchodníka z Týna

1847 Matěj Markes zemřel po úderu blesku, vdova se provdala za kancelářského ze zámku Františka Skalického

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1852 Fr. Skalický v zastoupení sirotků po Matěji Markesovi vykoupil mlýn čp. 22 i sousední býv. hospodu čp. 21 (sloužila jako obydlí pilaře Františka Hály)

1859 František Markes (*1838) s Marií roz. Löfelmanovou

1881 dc. Josefina (*1864) se provdala za Václava Koubu (1847-1900), syna mlynáře z Forkova mlýna v Krašlovicích u Vodňan, který převzal zdejší mlýn

ve mlýně stárek, mládek a čeledín

1899 u Václacva Kouby propukla duševní choroba, 1900 zemřel

1899 převzal bratr Josefiny František Markes

ve mlýně 2 mládkové a služka

1908 mlýn koupil kníže Jan Schwarzenberg

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

1919 připravována přestavba mlýna na vodní elektrárnu (v případě regulace Vltavy měla být zřízena 35 m pod mlýnem), 1920 vydáno povolení, ale 1927 nebyla dokončena. Eletrárna nakonec zřízena z Nového mlýna pod Hladnou

1920 zřízen vodovod s kapacitou 10 hl/den

1928 mlýn včetně značného doplatku získal František Petr náhradou za svůj Nový mlýn pod Hladnou, kde Adolf Schwarzenberg hodlal zřídit elektrárnu

listopad 1928 zahájena přestavba a modernizace mlýna

Mlýn v r.1929 vyhořel.

březen 1930 Fr. Petr žádá o kolaudaci mlýna rekonstruovaného po požáru

1.7.1930 mlýn opět vyhořel, vše včetně zásob zničeno, zůstaly jen holé zdi (Fr. Petr byl tou dobou náčelníkem místního sboru dobrovolných hasičů)

Po druhém požáru byl na jeho místě postaven mlýn nový, moderně zařízený.

1.10.1936 mlýn pronajat Hospodářskému družstvu v Týně n/Vlt.

prosinec 1936 mlynář Petr stíhán za dovoz obilí a rozvoz mouky nákladním automobilem bez koncese a poškozování obilního monopolu

1937 uložena pokuta 50 Kč (nebo 5 dnů vězení) za přetěžování zaměstnanců (220-328 hodin týdně namísto max. povolených 192)

mlýn byl zařízen na zpracování 1 vagonu žita a pšenice denně, mele se však max. 120 q týdně

1938 v exekuční dražbě mlýn zakoupila firma Prokop a syn z Pardubic, které mlynář Petr dlužil za stroje

1938 přistavěny garáže

1938 nájemce mlynář Šmalc, František Petr zde zůstal jako zaměstnanec

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

nájemce Bohumil Vondra

vedoucí mlýna Mikuláš Šmahl

listopad 1948 Josef Prokop uzavřel s nájemci manželi Vondrovými kupní smlouvu na mlýn s veškerým poříslušenstvím za 1.050.000 Kčs, Vondrovi složili zálohu 250.000 Kčs a 100.000 na hypoteční dluh Josefa Prokopa. Zbytek měl být ve 3 splátkách uhrazen do roku 1951 Živnostenské bance, která držela tento mlýn jako zástavu za dluhy Josefa Prokopa. ONV v Týně n/Vlt. však tuto smlouvu neschválilo, jelikož odmítla dát Vondrovým úvěr.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

do 1.1.1953 mlýn provozuje Hospodářské družstvo v Týně, poté Jihočeské mlýny n.p. České Budějovice

15.3.1958 připravována likvidace mlýna, oceněn na 158.000 Kčs za čp. 22 a 67.000 za čp. 24, peníze vyplaceny ing. Josefu Prokopovi a jeho sestře Marii Friedové roz. Prokopové, žijící v USA, manželé Vondrovi se svým nárokem odkázáni na občansko-právní řízení

1959 demontovány stroje, odhadnuty na 32.337 Kčs v nové měně (1948 230.000 ve staré měně)

mlýn včetně turbíny předán Ředitelství vodohospodářských staveb v Praze k demolici

1961 demolice mlýna, obyvatelé přestěhováni do náhradních domků v Týně n/V

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Šaffek
Žahor
Honsa
Markes
Kouba
Šafek
Žahour
Skalický
Petr
Šmalc
Vondra

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1750 Martin Šafek

1787 Jan Žahour

1795 Jan Honsa

1800-1824 Václav Markes

-1847 Matěj Markes

1847-1859 František Skalický

1859-1881 František Markes

1881-1899 Václav Kouba

1899-1908 František Markes

1908- Jan Schwarzenberg

-1928 Adolf Schwarzebverg

1928-1938 František Petr

1938-1948 Prokop a syn

nájemci:

1938- Šmalc

Bohumil Vondra

-1953 Hospodářské družstvo v Týně m/Vlt.

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Č. Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Týn n. Vlt.
Název toku: Vltava
Obec, čp. : Kořensko 22
Podnikatel: Fr. Markes
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 3 kola na spodní vodu
Normální výkon v ks: 20

Kronika obce Všemyslice
Jméno Kořensko přisouzené někdejšímu mlýnu na Vltavě pod soutokem Lužnice s Vltavou a jeho širšímu okolí je památkou na 130 let trvající vládu Kořenských z Terešova na neznašovském panství... Roku 1540 se stal majitelem Neznašova a Temelína Jindřich Kořenský z Terešova. Za své sídlo si zvolil Neznašov a vystavěl tady dvůr a tvrz. V době jeho vlády byl pod Neznašovem asi r.1568 postaven mlýn nazývaný mlýnem Kořenským...a naposled Kořensko. Po konfiskaci majetku Kořenských po Bílé Hoře se stal majitelem Neznašova r.1622 rod Sezamů z Vrtby a po nich r.1784 moravský rod Berchtoldů z Uherčic...
Mlýn na Kořensku se stal důležitým zařízením panství. Vedle zpracování obilí sloužil jako středisko rybolovu neznašovského panství pomocí losenic (slup)... Na Kořensku byl přívoz, který spojoval neznašovské panství s panskými pozemky na Novém Dvoře na pravém břehu Vltavy a plavecká hospoda.

Václav Klempera: Vodní mlýny v Čechách V, Praha 2002, str.94

(Výpis)
Kořenský mlýn u Neznašova
Západně od Týna nad Vltavou leží ves Neznašov, v minulosti nazývaná též Nezdášov, blízko ní byl vodní mlýn Kořenský.
Neznašov je staré slavné sídlo Kořenských z Terešova (odtud jméno mlýna). Pro účast na stavovském povstání byl Kořenským statek odebrán a v r.1622 jej převzal Sezima z Vrtby. R.1757 přešel Neznašov do vlastnictví rodiny Schützů a v r.1785 jej získal hrabě Prosper Berchtold. V majetku jeho rodu zůstal až do 19. století.
Mlýn dal patrně po r.1540 postavit Kořenský z Terešova, týž který v Neznašově postavil tvrz a dvůr. Kdo na mlýně tehdy hospodařil se neuvádí, protože mlynáři tenkrát pracovali jako poddaní nebo námezdně, a takoví se do knih nezapisovali. Mlynáři dosazení na Kořenský mlýn Berchtoldy měli kromě práce ve mlýně ještě povinnost robotní, museli v době žní či sklizně sena několik dní pracovat pro vrchnost.
U Kořenského mlýna byla zřízena pila, olejna na tlačení oleje, ale i hospoda se šenkem piva z pivovaru v Neznašově. U mlýna byla též zařízení na chytání ryb (haltýře), hlavně lososů...
Z r.1657 pochází zápis o tom, že mlýn měl tři kola a čtyři stoupy. Ve své době – a ještě po r.1850 – byl nejdůležitějším mlýnem na panství...
V r.1784 mlýn značně poškodila povodeň vzniklá při jarním tání. Dne 19. července 1849 /matriční kniha č.11 Neznašov uvádí umrtí mlynáře Matěje Markese 16.7.1847/ na Kořenském mlýně zabil blesk mlynáře...
Mlýn v r.1929 a znovu v r.1930 vyhořel. Po druhém požáru byl na jeho místě postaven mlýn nový, moderně zařízený. Majitel o něj však přišel kvůli nezaplaceným dluhům. Poté měl mlýn v nájmu mlynář Šmalc a po něm mlynář Vondra. Za něj byl mlýn zrušen a asi do r.1957 byl používán jen jako pomocný sklad obilí.
Kořenský mlýn byl při výstavbě přehrady Orlík zbourán...

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Částečný výpisy z matrik fary Neznašov
Martin ?? mlynář z Kořenska a Anna, poddaní k Neznašovu
*20.2.1756 Matěj
Martin Šafek mlynář z Kořenska a Anna
*19.1.1765 Veronica
Jan Žahor mlynář a Marie
*9.7.1787 Jakub
Jan Honsa mlynář Kořenský a Mariana roz. Mašková
*20.5.1795 Kateřina
*14.9.1800 Eleonora
Václav Markes (*1762; +13.3.1824) mlynář z Kořenska a Alžběta roz. Hrubá (*1775; +17.4.1847)
*1797 Anna +23.12.1850
*12.9.1801 Marie
*8.10.1803 Josef
*11.1.1805 Eleonora
*27.9.1806 Josef
*12.9.1808 Františka
*6.10.1810 Alžběta
*22.2.1814 Matěj
Matěj Markes (*22.2.1814; +16.7.1847) mlynář a Aloisie roz. Rybičková
*23.10.1836 Antonín
*26.10.1838 František
*30.9.1840 Karel +5.2.1847
*3.10.1842 Matěj
*29.9.1844 Antonín
*21.11.1846 Marie
František Skalický kancelářský v Neznašově čp.1 a oo21.11.1848 Aloisie Markesová vdova
František Markes (*26.10.1838; +??) mlynář na Kořensku a Marie roz. Löfelmanová
*16.2.1863 František +
*7.2.1864 Josefa
*27.11.1865 Marie
*25.8.1867 František
*15.4.1869 Aloisie +12.5.1916
*29.6.1871 Anna +13.10.1871
*1.1.1876 Ludmila
Václav Kouba (*1847; +1888) mlynář, syn mlynáře z Farkovského mlýna u Krašlovic a oo11.1.1881 Josefa roz. Markesová (*7.2.1864; +??), dcera mlynáře
*25.10.1881 Karel
František Markes (*25.8.1867; +??) mlynář

Sčítání lidu pro Neznašov čp.22
Rok 1869
Markes Franz *1839, mlynář;
manželka Marie *1839;
dcera Josefa *1864;
dcera Narie *1865;
syn Franz *1867;
dcera Bohuslava *1868.
Rok 1880 – sčítací archy se nedochovaly.
Rok 1890 – sčítací archy se nedochovaly.
Rok 1900
Koubová Josefina roz. Markesová *10.2.1864, vdova, mlynářství/majitelka mlýna, polní hospodářství/majitelka pozemků;
dcera *27.4.1889;
sestra Ludmila *1.1.1876;
Charvát Josef stárek;
Benda Jan mládek.
Majetek – 5 kusů hovězího dobytka, 2 kozy, 25 slepis, 7 kachen.
Rok 1910 – sčítací archy se nedochovaly.
Rok 1921
Markes František *15.9.1867, mlynářství/nájemce mlýna, mlýn J.Schwarzenberka;
manželka Marie *24.12.1877;
syn František *16.12.1907;
dcera Marie *17.3.1911;
syn Vojtěch *11.4.1913;
syn Václav *6.9.1915;
dcera Jiřina *15.3.1918;
dcera Zdeňka *16.3.1920.

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

01 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Jako obytné pův. sloužilo sousední čp. 20
1939 nové obytné stavení přestavěno ze stájí a chlévů, 3 pokoje, kuchyně, předsíň, spíž, koupelna, WC, vlastní vodovod a elektřina
u mlýn studna 5 m hluboká
Hospodářské budovy - chlév, kolna a garáž

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

1657 měl mlýn 3 kola a 4 stoupy
Podle protokolu ze dne 30.12. 1880 byly na mlýně celkem 3 pracovní žlaby – 2 mlýnské a jeden pilní. V levém mlýnském žlabu byla 2 vodní kola na spodní vodu za sebou zavěšená o průměrech 4,5 a 4,7 m. Ve druhém žlabu rovněž 2 vodní kola na spodní vodu za sebou o průměrech 4,4 a 5 m. Ve žlabu pro pilu bylo jedno kolo na spodní vodu o průměru 3,94 m.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1657 měl mlýn 3 kola a 4 stoupy
Dne 25.7.1919 byla zjištěny 3 žlaby, první dva k pohonu mlýna, třetí sloužíval pro pohon pily. Pila vzala za své při velké vodě v r.1888 a nebyla obnovena.
Nynější mlýnské zařízení se skládá.
podlaha – 2 české kameny průměr 30“, 1 francouzský kámen průměr 38“, 1 stolice dvouválcová žitná 500mm/250mm, 1 stolice dvouválcová žitná 500mm/220mm, 1 čistící stroj na krupici;
půda – 2 sortiery, 1 trier a příslušné výtahy.
Při spádu 1,4 m dávala vodní kola dohromady 95 HP.
1930 po požáru kompletní zařízení od firmy Prokop Pardubice (do roku 1938 nebylo splaceno)
1959 likvidace zařízení, 2 čtyřválcové stolice odvezl Krajský výkupní podnik v Českých Budějovicích

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pekárna
výroba elektrické energie
olejna
hostinský provoz

Dochovaný

jiné

Doplňkové a další provozy – popis

Mlýn na Kořensku byl důležitým zařízením panství. Vedle zpracování obilí sloužil jako středisko rybolovu neznašovského panství pomocí losenic (slup). Na Kořensku byl přívoz, který spojoval neznašovské panství s panskými pozemky na Novém Dvoře na pravém břehu Vltavy a plavecká hospoda. Při mlýně měla být i olejna.
Třetí vodní kolo sloužilo pro pohon pily. Pila vzala za své při velké vodě v r.1888 a nebyla obnovena.
před 1888 pila rámová a cirkulárka
1919 připravována přestavba mlýna na vodní elektrárnu (v případě regulace Vltavy měla být zřízena 35 m pod mlýnem), 1920 vydáno povolení, ale 1927 nebyla dokončena. Eletrárna nakonec zřízena z Nového mlýna pod Hladnou
elektřina pro vlastní osvětlení
1930 po požáru zřízena pekárna a instalována kruhová pila

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

1919 Schwarzenberská lesní inspekce v Hluboké n/V žádá o zvýšení jezu o 300 mm kvůli instalaci turbín. Přiváděcí náhon měl být rozšířen a odpadní stoka prodloužena o 100 m a od řečiště oddělena novou hrází.
na jaře 1947 zjištěno, že vorová propusť je ve šparném stavu, majiteli Prokopovi nařízeno provést opravu do konce června, po odvolání do listopadu 1948

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1888: v jednom žlabu za sebou 2 kola o prům. 4,5 a 4,7 m, v druhém žlabu 2 kola o prům. 4,5 a 5 m, 5. kolo pro pilu prům. 3,94, bylo ale poškozené a od 1888 nebylo v provozu
1908: 3 kola na spodní vodu
1930: 3 kola na spodní vodu, hltnost 3,8 m3/s, spád 1,15 m, výkon 20 HP
2 vodní kola na spodní vodu za sebou o průměrech 4,4 a 5 m. Ve žlabu pro pilu bylo jedno kolo na spodní vodu o průměru 3,94 m.

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Popis1919 Schwarzenberská lesní inspekce žádá o výměnu mlýnských kol za 3 Francisovy turbíny s vertikální hřídelí, každá s max. hltností 11,2 m3/s, a spádem 1,7 m, celk. výkon 193 HP (nerealizováno)
1930 turbína instalována po požáru