Historie
Obecná historie:
Teklův, poté Valnohův mlýn, také Mlýnek a dnes Bar u Mlejna
K dnešnímu industriálnímu koloritu města určitě patří budovy bývalého mlýna na rohu Boleslavské třídy a ulice Velké Valy. Mlýn na Velkých Valech je již čtvrtým mlýnem na dnešním katastru města Nymburka. Po Komárně (dříve Komorním), Baště a Velkém městském mlýnu je suverénně nejmladším. Ani nepamatuje přítomnost Boženy Němcové, jež bydlela přes ulici. Nedivme se, byl totiž postaven až v roce 1855.
Tehdy Josef Mlejnek zakoupil pozemky v sousedství zbourané Boleslavské brány a postavil mlýn na Velkých Valech. Za dva roky rozšířil hospodářské zázemí mlýna ještě o konírnu, kolny i sýpku. V roce 1884 přibyl k mlýnu parní stroj a komín. Neznámo přesně kdy, se stal majitelem mlýna Antonín Tekl (1851-1906). V roce 1895 je již však majitelem válcového mlýna jeho bratr Josef Tekl (1856-1915). Ten rozšiřuje výrobu o korkové izolace na parní roury a chladící přístroje. Dále vyráběl korkové zátky pro pivovary, lékárny i obchody. Firma Josefa Tekla dodávala také dřevo-kamenné podlahy značky Euböolith. Otakar Rykr si v roce 1947 vybavuje Antonína Tekla jako dobrosrdečného pána, který kouřil po celý den viržinky a byl stále oblečen v mlynářském s placatou čepicí na hlavě. Po práci šel na procházku na Ostrov a pravidelně zakončil v hostinci Na knížecí, kde sedával mlčky „u svého stolu“.
V roce 1920 mlýn vyhořel a po požáru zůstalo stát pouze obvodové zdivo. Josef Tekl už před rokem 1914 přenesl továrnu na výrobu korku a izolačních korkových cihel za město, do prostoru mezi železničními tratěmi ve směru na Prahu a Poříčany, dnes roh Dvorské a Topolové čp. 1658. V současnosti v areálu sídlí pneuservis, v omítce hlavní budovy je čitelný název firmy "Josef Tekl, korkové isolace".
Vraťme se zpět k mlýnu. Vyhořelý mlýn opravil nový majitel Otto Pinkas. Po šesti bratřích Teklových nevzešel totiž ani jeden mužský potomek. A jelikož manželka Josefa Tekla pocházela z rodiny advokáta Pinkase, tak asi sem směřovalo dědictví. Provoz mlýna se částečně modernizuje, hnací síla mlýnského kola je roku 1931 nahrazena jednou Francisovou turbínou. Bohužel v době hospodářské krize se nepodařilo nastavit rentabilní provoz továrny a v roce 1941 mlýn směřuje do exekuční dražby. V dražbě mlýn kupuje Bohuslav Valnoha.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1855 koupil Josef Mlejnek v Nymburce pozemek, na kterém postavil mlýn Velké Valy. Za dva roky k němu přibylo několik hospodářských stavení (kolna, konírna, sýpka). V roce 1884 byl ve mlýně postaven parní stroj a komín. (MH)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Tekl, mlýn sloužil k výrobě korkových izolací.
V roce 1920 mlýn vyhořel a zůstalo stát jen obvodové zdivo. Objekt byl však obnoven. (MH)
V roce 1925 patřil mlýn Otto Pinkasovi. Ten začátkem 30. let vyhlásil bankrot a o mlýn přišel. To byl také konec mlynářské činnosti v tomto objektu. (MH)
V 30. letech vlastnil budovu mlýna továrník Josef Tekl a zřídil v něm dílnu na výrobu gumokorkového zboží. V roce 1935 budovu adaptoval pro výrobu tekutého, mletého a baleného zboží. (MH)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Začátkem 40. let 20. st. se Teklova firma dostala do finančních potíží a v roce 1941 na ni byla uvalena exekuční dražba. Tehdy objekt koupil Bohuslav Valnoha. (MH)
V 60. a 70. letech 20. st. byla v objektu v provozu turbína, která vyráběla elektrickou energii. (Informace od očitého svědka – nymburského rodáka). (MH)
Pomístný název hudebního klubu v jedné částoi mlýn - "Na mlejně"
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1855 Josef Mlejnek
1895-1906 Josef Tekl
1925 Otto Pinkas
1930 Josef Tekl
1941 Bohuslav Valnoha
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: