Historie
Obecná historie:
Mlýn měl stejné jméno jako rybník, z něhož bral vodu. Měl č.p. 415. Rybník měl 25 ha vodní plochy a zabíhal až k polní trati zvané Kroužky. Jeho název snad vznikl podle zapáchající vody rybníka. Mlýn měl jedno mlecí složení a stával v místech nynější filtrační stanice šroubárny a Uhelných skladů.
Rybník byl vypuštěn počátkem druhé poloviny 19. století. Na mlýn byla vedena voda náhonem spojených potoků od Bezednice a ramena tekoucího Ždánicemi.
Tento potok v místech dnešního Chládkova mlýna zahýbal přes silnici vpravo a nad mlýnem Smrďákem se vléval do jeho náhonu. Před 250 lety vody obou těchto potoků měly již za sebou práci vykonanou na dvou vodních mlýnech. Jeden byl nad Ždánicemi mezi ulicemi Habrovskou a ulicí Pod Habrůvky, jemuž říkali
Suchanův. Druhý mlýn byl při rybníce zvaném Smetanec za Oborou na potoku od Bezednice. Mlýnu tehdy říkali Šaňkovský – asi podle jména mlynáře.
Poslední mlynář na mlýně Smraďáku byl František Šargoň, pocházel z Bučovic a mlýn koupil 7. 10. 1882. V provozu byl mlýn do roku 1885. Pak ještě mlynář bydlel ve mlýně 4 roky, aby jej 30. 4. 1889 prodal knížeti Janu z Liechtensteina a odstěhoval se do Bučovic.
x x x
Vodní mlýn „Smrďák“ ve Ždánicích: mlýn byl stejného jména jako rybník z něhož bral vodu. Tento starý vodní mlýn stával v místech, kde stojí dnes filtrační stanice Šroubárny a Uhelné sklady. Pod Hamrlíkovou mezí se rozprostíral velký rybník, jež zabíhal až do „Kroužků“. Rybník měřil 7,4 ha.
Rybník byl vypuštěn počátkem druhé poloviny 19. století. Pak byl mlýn napájen vodou z náhonu, do něhož byly svedeny – spojeny – oba potoky, od Bezednice i od Šraňků. „Smrďák byl menší mlýn na jedno mlecí složení.
Pocházel asi z počátku 17. století. Ke mlýnu patřilo i několik měřic polí, což nasvědčovaly i hospodářské budovy při mlýně: stodola a chlévy. V letech 70. minulého století se přistěhoval do Ždánic František Šargon, koupil si na Kaštýlku domek č. 40 (Žabičkovo) a o něco později pronajal hostinec, který stával při cukrovaru (v místech nynější staré patrové budovy kanceláří, nyní archiv). Majitel mlýna Smrďáku byl tehdy Josef Syrovátka, který hospodu hojně navštěvoval, pozvolna zadlužoval mlýn tak, že nakonec ho hostinskému nabídl ke koupi. Hostinský František Šargon mlýn dne 6. listopadu r. 1882 koupil za 2.000 zlatých. Budovy mlýna opravil a mlýnské zařízení zlepšil a nastěhoval se tam. Hospodu u cukrovaru již před tím koupil kníže Jan Liechtenstein a připojil k cukrovaru. Mlýn, pak byl v provozu jen krátce – 3 roky, do r. 1885. František Šargon mlýn prodal dne 30. dubna r. 1889 také knížeti Janu Liechtensteinu a odstěhoval se do Bystrce u Brna. Mlýn již pak nebyl dán do provozu. V obytné části mlýna bydleli různí zaměstnanci dvora nebo cukrovaru.
(František Chalabala)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1728 - Řehoř Petricius, mlynář ve Ždánicích, a Anna, vdova po Jiřím Poklidovi, mlynáři v Moštěnicích (MZA, Kostelec u Kyjova 5453, sn. 42) (mGh)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
-1882 Josef Syrovátka
Poslední mlynář na mlýně Smraďáku byl František Šargoň, pocházel z Bučovic a mlýn koupil 7. 10. 1882. V provozu byl mlýn do roku 1885. Pak ještě mlynář bydlel ve mlýně 4 roky, aby jej 30. 4. 1889 prodal knížeti Janu z Liechtensteina a odstěhoval se do Bučovic.
V letech 70. minulého století se přistěhoval do Ždánic František Šargon, koupil si na Kaštýlku domek č. 40 (Žabičkovo) a o něco později pronajal hostinec, který stával při cukrovaru (v místech nynější staré patrové budovy kanceláří, nyní archiv). Majitel mlýna Smrďáku byl tehdy Josef Syrovátka, který hospodu hojně navštěvoval, pozvolna zadlužoval mlýn tak, že nakonec ho hostinskému nabídl ke koupi. Hostinský František Šargon mlýn dne 6. listopadu r. 1882 koupil za 2.000 zlatých. Budovy mlýna opravil a mlýnské zařízení zlepšil a nastěhoval se tam. Hospodu u cukrovaru již před tím koupil kníže Jan Liechtenstein a připojil k cukrovaru. Mlýn, pak byl v provozu jen krátce – 3 roky, do r. 1885. František Šargon mlýn prodal dne 30. dubna r. 1889 také knížeti Janu Liechtensteinu a odstěhoval se do Bystrce u Brna. Mlýn již pak nebyl dán do provozu. V obytné části mlýna bydleli různí zaměstnanci dvora nebo cukrovaru.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Petricius
- Šargoň
- Šargon
- Syrovátka
Historie mlýna také obsahuje:
1728 - Řehoř Petricius
-1882 Josef Syrovátka
1882-1889 František Šargoň
1889- Jan z Liechtenštejna
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: