Mele jako prázdný mlýn.
(ukrajinské přísloví)

mlýn Smrďák; Smerdiak Mühle

mlýn Smrďák; Smerdiak Mühle
264
Ždánice
69632
Hodonín
Ždánice
49° 3' 19.3'', 17° 1' 26.6''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý mlýn na jehož místě je nyní ČOV a čerpací stanice.
na okraji obce
Trkmanka
volně přístupný

Obecná historie:

Mlýn měl stejné jméno jako rybník, z něhož bral vodu. Měl č.p. 415. Rybník měl 25 ha vodní plochy a zabíhal až k polní trati zvané Kroužky. Jeho název snad vznikl podle zapáchající vody rybníka. Mlýn měl jedno mlecí složení a stával v místech nynější filtrační stanice šroubárny a Uhelných skladů.
Rybník byl vypuštěn počátkem druhé poloviny 19. století. Na mlýn byla vedena voda náhonem spojených potoků od Bezednice a ramena tekoucího Ždánicemi.
Tento potok v místech dnešního Chládkova mlýna zahýbal přes silnici vpravo a nad mlýnem Smrďákem se vléval do jeho náhonu. Před 250 lety vody obou těchto potoků měly již za sebou práci vykonanou na dvou vodních mlýnech. Jeden byl nad Ždánicemi mezi ulicemi Habrovskou a ulicí Pod Habrůvky, jemuž říkali
Suchanův. Druhý mlýn byl při rybníce zvaném Smetanec za Oborou na potoku od Bezednice. Mlýnu tehdy říkali Šaňkovský – asi podle jména mlynáře.
Poslední mlynář na mlýně Smraďáku byl František Šargoň, pocházel z Bučovic a mlýn koupil 7. 10. 1882. V provozu byl mlýn do roku 1885. Pak ještě mlynář bydlel ve mlýně 4 roky, aby jej 30. 4. 1889 prodal knížeti Janu z Liechtensteina a odstěhoval se do Bučovic.
x   x   x

Vodní mlýn „Smrďák“ ve Ždánicích: mlýn byl stejného jména jako rybník z něhož bral vodu. Tento starý vodní mlýn stával v místech, kde stojí dnes filtrační stanice Šroubárny a Uhelné sklady. Pod Hamrlíkovou mezí se rozprostíral velký rybník, jež zabíhal až do „Kroužků“. Rybník měřil 7,4 ha.
Rybník byl vypuštěn počátkem druhé poloviny 19. století. Pak byl mlýn napájen vodou z náhonu, do něhož byly svedeny – spojeny – oba potoky, od Bezednice i od Šraňků. „Smrďák byl menší mlýn na jedno mlecí složení.
Pocházel asi z počátku 17. století. Ke mlýnu patřilo i několik měřic polí, což nasvědčovaly i hospodářské budovy při mlýně: stodola a chlévy. V letech 70. minulého století se přistěhoval do Ždánic František Šargon, koupil si na Kaštýlku domek č. 40 (Žabičkovo) a o něco později pronajal hostinec, který stával při cukrovaru (v místech nynější staré patrové budovy kanceláří, nyní archiv). Majitel mlýna Smrďáku byl tehdy Josef Syrovátka, který hospodu hojně navštěvoval, pozvolna zadlužoval mlýn tak, že nakonec ho hostinskému nabídl ke koupi. Hostinský František Šargon mlýn dne 6. listopadu r. 1882 koupil za 2.000 zlatých. Budovy mlýna opravil a mlýnské zařízení zlepšil a nastěhoval se tam. Hospodu u cukrovaru již před tím koupil kníže Jan Liechtenstein a připojil k cukrovaru. Mlýn, pak byl v provozu jen krátce – 3 roky, do r. 1885. František Šargon mlýn prodal dne 30. dubna r. 1889 také knížeti Janu Liechtensteinu a odstěhoval se do Bystrce u Brna. Mlýn již pak nebyl dán do provozu. V obytné části mlýna bydleli různí zaměstnanci dvora nebo cukrovaru.

(František Chalabala)

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1728 - Řehoř Petricius, mlynář ve Ždánicích, a Anna, vdova po Jiřím Poklidovi, mlynáři v Moštěnicích (MZA, Kostelec u Kyjova 5453, sn. 42) (mGh)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

-1882 Josef Syrovátka

Poslední mlynář na mlýně Smraďáku byl František Šargoň, pocházel z Bučovic a mlýn koupil 7. 10. 1882. V provozu byl mlýn do roku 1885. Pak ještě mlynář bydlel ve mlýně 4 roky, aby jej 30. 4. 1889 prodal knížeti Janu z Liechtensteina a odstěhoval se do Bučovic.

V letech 70. minulého století se přistěhoval do Ždánic František Šargon, koupil si na Kaštýlku domek č. 40 (Žabičkovo) a o něco později pronajal hostinec, který stával při cukrovaru (v místech nynější staré patrové budovy kanceláří, nyní archiv). Majitel mlýna Smrďáku byl tehdy Josef Syrovátka, který hospodu hojně navštěvoval, pozvolna zadlužoval mlýn tak, že nakonec ho hostinskému nabídl ke koupi. Hostinský František Šargon mlýn dne 6. listopadu r. 1882 koupil za 2.000 zlatých. Budovy mlýna opravil a mlýnské zařízení zlepšil a nastěhoval se tam. Hospodu u cukrovaru již před tím koupil kníže Jan Liechtenstein a připojil k cukrovaru. Mlýn, pak byl v provozu jen krátce – 3 roky, do r. 1885. František Šargon mlýn prodal dne 30. dubna r. 1889 také knížeti Janu Liechtensteinu a odstěhoval se do Bystrce u Brna. Mlýn již pak nebyl dán do provozu. V obytné části mlýna bydleli různí zaměstnanci dvora nebo cukrovaru.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Petricius
  • Šargoň
  • Šargon
  • Syrovátka

Historie mlýna také obsahuje:

1728 - Řehoř Petricius

-1882 Josef Syrovátka

1882-1889 František Šargoň

1889- Jan z Liechtenštejna

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    10 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Mlýn měl jedno mlecí složení
            • rybník
            Rybník měl 25 ha vodní plochy a zabíhal až k polní trati zvané Kroužky. Jeho název snad vznikl podle zapáchající vody rybníka.
            Rybník byl vypuštěn počátkem druhé poloviny 19. století. Pak byl mlýn napájen vodou z náhonu, do něhož byly svedeny – spojeny – oba potoky, od Bezednice i od Šraňků.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorVáclav Hanák
            NázevRybníky a vodní mlýny na Trkmance
            Rok vydání2010
            Místo vydáníNásedlovice
            Další upřesněníNásedlovice v polovině roku, s. 11
            Odkazhttps://obecnasedlovice.cz/formular/zpravodaj-nasedlovice_2010_polovina_roku.pdf
            Datum citace internetového zdroje01 2024
            AutorVáclav Hanák
            NázevRybníky a vodní mlýny na Trkmance
            Rok vydání2010
            Místo vydáníNásedlovice
            Další upřesněníNásedlovice v polovině roku, s. 11
            Odkazhttps://obecnasedlovice.cz/formular/zpravodaj-nasedlovice_2010_polovina_roku.pdf
            Datum citace internetového zdroje01 2024
            AutorFrantišek Chalabala
            NázevVodní mlýny na Ždánsku
            Místo vydáníŽdánice
            Další upřesněnírkp.

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            29.6.2020 17:28 uživatelem kytaras (Tomáš Kučera)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.10.2020 21:31
            doxa (Jan Škoda) 26.1.2024 22:17