Kdo má mouku, může snadno péct.
(německé přísloví)

Sací stroj - savka

♦ Archaický stroj na čištění a třídění krupic i krupiček dle jejich specifické hmotnosti pracující na principu saného vzduchu.

Savka –  obrázek z katalogu strojů firmy J. Hübner a K. Opitz v Pardubicích z roku 1892


Konstrukce – popis




Savka –  reklamní tiskovina firmy bratři Kubešové – Brno, rok 1882

1. žejbro

2. vstupní (násypný) otvor

3. oddělení žejbra s jemnějším sítem

4. oddělení žejbra s hrubším sítem

5. výskok – přepad příliš hrubých částic

6. excentrický výstředník nebo kliková hřídel

7. ojnice

8. ložiskové uložení hřídele pohonu žejbra

9. ramena nesoucí žejbro

10. řemenice pohonu žejbra

11. řemenice pro převod pohonu kaspiratéru - ventilátoru

12. regulační a seřizovací mechanismy

13. uložení hřídele (ložisko) aspiratéru – ventilátoru

14. výsypné otvory se zpětnou klapkou pro jednotlivé roztříděné a vyčištěné sorty krupic a krupiček

 

1. vstupní (násypný) otvor

2. patra čistící soustavy sešikmených destiček navazujících na sebe

3. výsyp (výskok) nejčistších krupic a krupiček bez otrubnatých příměsí

4. regulační otočné klapky nastavující v místě množství a intenzitu nasávaného vzduchu, poloha klapek se zajistila (zaaretovala) utažením křídlové matice zvenčí mezi ovládací pákou klapky a kovovým vodícím mechanismem

5. oddělení, kam padají lehčí krupice i krupičky s menšími otrubnatými příměsi

6. oddělení, kam padají lehké částečky otrub a krupic i krupiček s většími otrubnatými příměsi

7. malý pastorek a zubatý hřeben sloužící k posuvu šoupěte od ovládacího disku se základkovým mechanismem zvenčí

8. otvor do vzduchovodu s uzavíracím regulačním šoupětem

9. vzduchovod

10. rotor ventilátoru -aspiratéru

11. vzduchový výstup ventilátoru - aspiratéru vedoucí do filtru, nebo jiného odlučovacího zařízení

♦ Hlavní konstrukce strojů jsou dřevěné.
Na konstrukci mohly být zdobné prvky, nebo profilace odvíjející se od zdobných stylů v druhé polovině a na konci 19. stol.


Savka systému kaskáda

♦ V horní části stroje bývá mechanicky pohybované síto tzv. žejbro, dřevěný rám s několika druhy sít (nejprve síta jemnější a poté hrubší) s mírným sklonem od začátku ke konci k jedné straně. Do pohybu v před a vzad ho uvádí kliková hřídel či excentr (výstředník). Žejbro nesou kyvná nebo pružná ramena. Ty jsou usazená shora i vespod napevno (v případě pružných), nebo v kluzných ložiskách (v případě kyvných) Taktéž bylo používáno kombinované uložení pevné/ložiskové. Ramena mohou být kovová     i dřevěná.Žejbro má ve své spodní částivětšinou dvě až čtyři (dle počtu čistících kaskád) oddělené příhrady se šikmými stěnami. Síta třídí částice na sorty, tj. nejprve jemnější a poté hrubší. Roztříděné částice padají z příhrad žejbra otvory do čistících kaskád. Na konci žejbra je přepad (výskok) příliš hrubých částic a otrub, které nepropadly ani jedním ze sít.
♦ Hnací transmise plochým řemenem roztáčí řemenici a hřídel žejbra. Na opačné straně hřídele pohon u žejbra je další řemenice, ta přes řemen roztáčí řemenici osazenou na hřídeli rotoru ventilátoru – aspiratéru.
♦ Stroj samotný skládá se z dřevěné konstrukce obdélníkového tvaru, uvnitř které bývajídvě až čtyři kaskády.
♦ Kaskáda, tak se nazývá soustava několika pater sešikmených dřevěných destiček navazujících na sebe. Z boku destičkové soustavy jsou jednotlivá oddělení, kam padají unesené částice vzduchem. Tyto oddělení bývají vždy ve spodní části vedle sebe směrem ke středu stroje.
♦ Uprostřed, ve spodní části uvnitř stroje se nachází ventilátor, jinak zvaný aspiratér (exhaustor). Za provozu vytváří nasávaný vzduch a tím savý podtlak.
♦ Nasávaný vzduch proudí větrovodem uprostřed stroje mezi kaskádami do ventilátoru. Ventilátor vzduch vhání dalším větrovodem do filtru či jiného odlučovacího zařízení.
♦ V několika místech kaskádové soustavy a v otvorech průduchu vzduchu do větrovodů jsou otočné uzavírací klapky i mechanicky ovládaná šoupátka, s kterými tak bylo možno seřizovat (regulovat) množství saného vzduchu a tím slabší, nebo naopak silnější čistící proces.
♦ Jednotlivé sorty vyčištěných a vytříděných produktů padají odděleně malými výsypnými otvory z boků a ze stran stroje. Ve výsypném otvoru je osazena tzv. zpětná klapka.
♦ Zpětná klapka, tj. destička na pantu, přivíraná podtlakem vzduchu, takže vzduch pod ní neprochází výpadovým otvorem dovnitř a nesnižuje tak účinnost čistícího procesu. Mezerou pod destičkou projdou jen pevné částice krupic a krupiček, které se před destičkou hromadí a svojí vahou jí přizvednou a vysypou se ven. Destičku vzduch ihned přitlačí zpět.
♦ Sorty byly odchytávány buďto ihned pod strojem do mlynářských nádob, nebo vedeny spádovými trubkami na pytlovací lávku.
♦ Po bocích savky mohou být otevírací otvory, nebo průhledová okénka sloužící ke kontrole správné funkce stroje a k provedení údržby zevnitř.

 

 

Schematické vyobrazení stroje

modré šipky – vedení vzduchu do ventilátoru
zelené šipky – vedení lehkých částic otrub unášených společně se vzduchem do ventilátoru
žluté šipky – směr propadu sypajících se částic, výskok nejvíce čistých krupic a krupiček
červené šipky – směr unášení a propadukrupic i krupiček se zbytkem otrubnatých příměsí


A. přívod směsi nevyčištěných částic krupic i krupiček přicházejících roztříděné z žejbra
B. vstup vzduchu do čistící soustavy
C. nejvíce čisté částice krupic a krupiček
D. lehčí částice krupic a krupiček s otrubnatými příměsi
E. směs lehkých otrubnatých krupic i krupiček a otrub
F. vzduch společně s unášenými částicemi otrub je veden do filtru, nebo jiného odlučovacího zařízení

♦ Oddělené krupice a krupičky navysévači od mouk padají spádovou trubkou na žejbro.
Částice bylo třeba před samotným procesem čištění roztřídit na sorty dle velikosti. K tomu sloužilo žejbro s několika síty. Částice za pohybu žejbra postupují po sítech, která je třídí. Co nepropadne přes síto, vypadne na přepadu na konci žejbra.
♦ Čištění probíhá tak, že vzduch profukuje sypající se proud částic po destičkách. Čisté krupice a krupičky s minimálním zbytkem otrubnatých slupek, padají jako těžší do výsypného otvoru pod kaskádou, zatímco otrubnaté příměsi a méně čisté částečky krupic obsahující zbytkovou otrubu jsou jako lehčí unášeny do jednotlivých oddělení vedle čistící kaskády.
♦ Nejlehčí částice otrub proudí společně se vzduchem větrovodem až do ventilátoru – aspiratéru a poté do filtru, nebo jiného odlučovacího zařízení, kde jsou odděleny od vzduchu.
♦ Stroj bylo možno seřizovat. Regulace intenzity a množství nasávaného vzduchu byla konstrukčně řešena přivíráním a otvíráním otočnými klapkami, nebo mechanicky posouvanými šoupátky.

Dodejme, že částice se nechaly projít strojem i několikrát, pokud to bylo zapotřebí, aby došlo k řádnému pročištění a odstranění všech otrub, které by znehodnocovaly výsledný produkt. Pokud mezitím došlo k dalšímu mlynářskému procesu, kupříkladu luštění krupic na válcové stolici, průchod savkou se taktéž opakoval. Stroj bylo zapotřebí i několikrát seřizovat.

 

Savka vyrobená v poslední čtvrtině 19. stol. pardubickou firmou J. Hübner a K. Opitz, mlýn Javorníček čp. 8 (UO), foto: David Veverka 2010


Savka vyrobená na konci 19. stol. firmou Karel Závodský - Želetava, mlýn Dašov čp. 32 (TR), foto: Marta Mastná




Jednokaskádová savka řemeslné výroby s horním násypným košem bez žejbra z konce 19. stol., mlýn Světce 13(JH), foto a restaurování: D. Veverka 2014




Ukázka usazení stroje ve mlýně s kapsovým dopravníkem a odlučovacím zařízením typu autokap


Jednoduché průchodové sací zařízení



A. přívod směsinevyčištěných částic
B. nejčistší částice krupic a krupiček
C. vedení vzduchu společně s unášenými nejlehčími částicemi otrub
D. zpětná klapka
E. směs lehkých otrubnatých krupic i krupiček
F. ventilátor - aspiratér
G. vzduch společně s unášenými částicemi otrub je veden do filtru, nebo jiného odlučovacíhozařízení

A. přívod směsi nevyčištěných částic

B. pročištěné částice krupic a krupiček

C. vedení vzduchu společně s unášenými nejlehčími částicemi otrub

D. ventilátor - aspiratér

E. vzduch společně s unášenými částicemi otrub je veden do filtru, nebo jiného odlučovacího zařízení



A. přívod směsi nevyčištěných částic
B. pročištěné částice krupic a krupiček
C. vedení vzduchu společně s unášenými nejlehčími částicemi
D. odlučovací komora a zpětná klapka
E. směs lehkých otrubnatých krupic i krupiček
F. ventilátor - aspiratér
G. vzduch společně s unášenými částicemi otrub je veden do filtru, nebo jiného odlučovacího zařízení



A. přívod směsi nevyčištěných částic
B. pročištěné částice krupic a krupiček
C. šnekový dopravníkposouvající částice
D. ložiskové uložení hřídele šnekového dopravníku
E. pohonná řemenice
F. vedení vzduchu s unášenými nejlehčími částicemi otrub
G. ventilátor - aspiratér
H. vzduch společně s unášenými částicemi otrub je veden do filtru, nebo jiného odlučovacího zařízení


Jednoduché sací čistící zařízení, mlýn Paseky nad Jizerou čp. 85 (SM), foto: D. Veverka 2010

Parametry určení stroje

Při poznávání strojů bychom si měli všímat těchto informací:

♦  rok výroby a zhotovitele, je-li někde tato informace zanesena či přímo na stroji
♦  počet kaskád a množství pater čistící soustavy v nich

♦  množství výsypných otvorů z boků a ze stran stroje
♦  síta v žejbru - jejich hrubost a materiál, pořadí druhů sít od začátku po výskok (sítová pole)

♦  rozměry stroje
♦  průměr rotoru ve ventilátoru a zdvih klikové hřídele či výstředníku
♦  otáčky, obvodová rychlost rotoru ventilátoru a klikové hřídele či výstředníku


Vývoj a historie

♦ První jednoduché stroje této konstrukce jsou známé v 1. polovině 19. století.
♦ Savka byla další vývojové stádium zařízení na čištění a třídění krupic i krupiček po stroji štosce. Oddělené příhrady byly nahrazeny destičkovou čistící soustavou (kaskádou) a taktéž byl zaměněn vzduch vháněný za nasávaný. To podstatně zlepšilo funkci, bylo možno již spolehlivě čistit i malé částečky krupic a vzduch s unášenými otrubami nevířil po mlýnici.
♦ Seřizování těchto strojů bylo složité. Při poklesu a kolísavosti otáček vniká i kolísavost množství nasávaného vzduchu. Tím je nestabilní i funkce stroje a vyžaduje další seřizování.
♦ Savky byly oblíbené mlynáři zvláště v poslední čtvrtině 19. století a rozšířené i do malých mlýnů.
♦ Byly vyráběné velkými výrobci mlýnských strojů i menšími dílnami a řemeslníky. V českých výrobnách pak bylo vytvořeno mnoho významných zdokonalení těchto strojů.
♦ Stroj savka byl vývojově mezi štoskou a reformou.Později ho nahradily konstrukčně dokonalejší stroje reformy.
♦ Ikdyž bylo považováno toto zařízení po roce 1900 za zastaralé, na venkovských mlýnech se leckde používalo ještě v 1. polovině 20. století.


Současnost

♦ V dnešních mlýnských provozech se nepoužívají.



AUTOR TEXTU, OBRÁZKŮ A FOTOGRAFIÍ:
© David Veverka – restaurátor strojů