Neklidné srdce a mlýnský kámen jsou pořád poháněni.
(německé přísloví)

Urbáře

Jde o soupisy vrchnostenských důchodů a požitků, odváděných z poddanských usedlostí a jejich pozemků. Vedeny jsou pro jednotlivá panství. O mlýně se v nich krom jeho peněžních a naturálních odvodů a způsobu vykonané roboty můžeme dokonce dozvědět údaje o majitelích, nájemcích, rozsahu hospodářství, jeho vybavení a někdy stručnou informaci o stavební podobě. To v případě, že je mlýn nový nebo naopak ve velmi špatném stavu.

Nejstarší urbáře vznikaly na našem území kolem poloviny 13. století a při každé změně poměrů na panství se pořizovaly nové. Vývojově nejmladší podobou urbářů jsou tzv. urbariální fasse, které měly být vyhotoveny vrchností v 70. letech 18. století. Ve skutečnosti v Čechách bylo zpracováno jen několik málo těchto nových urbářů.

Urbáře jsou nejčastěji uloženy ve státních oblastních archivech ve fondech velkostatků a ve státních okresních archivech. Několik urbářů z našeho území se nalézá v zahraničních archivech. Doporučit lze edici J. Emlera, která obsahuje deset nejstarších urbářů. Existuje také řada soupisů urbářů, která nám hledání příslušného urbáře může ulehčit:

GEBAUER, J.: Příspěvek k poznání severočeských urbářů, Praha 1971.

HAUBERTOVÁ, K. a kol.: Soupis západočeských urbářů, (2. pol. 13. stol. až 1773), Plzeň 1993.

KALNÝ, A. a kol.: Soupis urbářů jihočeských archivů 1378 - 1773, I. - II., České Budějovice 1976.

KUBA, J.–ŠIMEK, T.–ZAHRÁDKA, F.: Soupis východočeských urbářů, Zámrsk 1997.

NOVÝ, R.: Studie o předhusitských urbářích I., Sborník historický 13, Praha 1965.

ŘEZNÍČEK, J.: Soupis českých a moravských urbářů, Archiv český 22, 1972. 

 

Urbář brtnického panství, před rokem 1536.