Asi od roku 1970-72 patřil závodu TESLA Vrchlabí, asi do osmdesátých let, fungovalo to jako pionýrský tábor, pamatuju jen jako předškolák jsem tam byl s matkou, zaměstnankyní Tesly, kdy tam byli na brigádě a vyklízeli ty hospodářské budovy, bydlelo se v mlýně/zámečku, potom jsem tam jezdil na tábory, z těch hospodářských budov byla kuchyn a jídelna, jinak tam byly stany. (Zander)
Do pionýrského tábora Tesly Vrchlabí jsem jezdil jako školák, byl jsem zde celkem třikrát. Poprvé v roce 1984, to jsme bydleli v patrové budově pod nádrží, v jejím prvním patře, a byli jsme nejmladší oddíl. Následující rok, v létě 1985, jsme už spali ve stanech, které byly stavěny po třech stranách louky nad dřevěnými chatkami, uprostřed stál stožár s vlajkou. Poslední pobyt zde byl v létě 1987 v rámci putovního pionýrského tábora, ubytovaní jsme byli v dřevěných chatkách a mimo pobytu v táboře jsme podnikali i několikadenní výlety do okolí. V patrové budově pod nádrží byly nahoře pokojíky pro menší děti, dole z druhé strany potom umývárny a záchody. Starší děti spali ve stanech nebo v chatkách. Vedoucí spali v tzv. zámečku, což je nejhonosnější budova s halou s krbem. V budově s plochou střechou byla kuchyně a jídelna. Pionýrský tábor zanikl po roce 1990, kdy se ho Tesla zbavila nebo byl naopak vrácen v restituci, slyšel jsem obě varianty. Dodnes rád vzpomínám na cesty na tábor starým autobusem Š RTO, řečeným "vajíčko", stejně jako na drsné noční stezky odvahy do okolních rozlehlých lesů, táborové diskotéky v jídelně, jízdy pramicí do rákosin rybníku Stavenov, koupání v nádrži plné pijavic, kulový blesk v r. 1984 v zásuvce v našem pokoji i na putování v posledním roce na Veselý Kopec, kolem Trhové Kamenice nebo údolím Doubravy. (J. Hrdlička)
