Velkopolský, Kralický mlýn

patrně vybudován pány z Kralic

1572 majitel náměšťského panství Jan st. ze Žerotína koupil od Jindřicha Kralického mlýn s celým kralickým statkem

1687 uváděn jako vrchnostenský

1747 od hraběte z Kufsteinu koupil Josef Tkaný za 400 zl. s rybářským právem a 26 měřicemi (5,2 ha polí), roční činže 132 zl. z mlýna, 24 zl. z olejny, vodné ze stavu 24 zl., z polí a luk 8 zl., místo roboty 5 zl.  Mlynář byl povinen dodávat do zámku ryby a raky, kopu za 6 krejcarů, funt ryb za 3 kr.

Ve mlýně o 3 složeních s olejnou měly za povinnost mlít obce Březník, Kuroslepy, Kralice, Lhotice, Jakubov, Otradice, Vicenice a Zňátky.

1758 koupil mlýn za 700 zl. Karel Pružina z mlýna koněšínského.

1763 mlýn prodal Janu Stejskalovi (+ 1798) z Vladislavi, do téí doby na Zámeckém mlýně v Náměšti

1798 syn Jan Stejskal II. (+ 1836)

1835 jeho syn Jan Stejskal III. (+ 1871), manželka Anna roz. Babiradová, dcera náměšťského notáře  a statrosty

1871 dcera Barbora Stejskalová (1848-1897), provd. za Antonína Stejskala (1846-1908), mlynáře za Skřipiny, žila na mlýně manžela ve Skřipině.

1878 po prodeji Skřipiny se přestěhovala na Velkopolský mlýn

Antonín Stejskal mlýn prohospodařil, přestěhoval se k bratrovi Františku Stejskalovi, krupaři v Březníku.

1888 mlýn zasažen povodní, škody za  3000 zl., mlýn se dostal do konkursu

Barbora se nechala s Antonínem rozvést a přestěhovala se k rodině své matky, Babiradům do Náměště, zde 1897 zemřela.

1889 v dražbě koupil mlýn Ignác Hübsch z Ivančic

1912 ho prodal Františkovi a Aloisii Bílkovým z Velkého Meziříčí

1914 vyhořela mlýnice

mlýn prodali náměšťskému velkostatku

1926 od velkostatku koupil mlýn Alois Sedláček

1930 nebyl v provozu

1932 prodal mlýn Marii Švédové (1888-1972) z Březníka, ta zde hospodaří s Františkem Nečasem z Kralic (1900-1967) až do své smrti 1972.

1972 dědičky prodaly mlýn bez pozemků s.p. Plynostavu Praha, přestavěn na rekreační zařízení.

90.léta spol. Transgas objekt prodala