Menu
Uživatel
Hledat
Přihlásit se | Zaregistrovat se
Dej mlynáře, tkalce a krejčího do jednoho pytle a zatřes s nimi,
první kdo vypadne, bude zloděj.
(anglické přísloví)

mlýn v Pátku

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie
mlýn v Pátku
53
Pátek
439 08
Louny
Pátek u Loun
50° 22' 51.7'', 13° 56' 11.3''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Renesanční stavba pocházela z roku 1567. Roku 1915 vyhořela, zachovaly se obě štítové zdi s panelovanými štíty a stopami sgrafit, nadstavené při obnově novými trojúhelnými štíty. Mlýn je dodnes v provozu, doplněný malou vodní elektrárnou. Po roce 1990 byl navrácen potomkům původních majitelů.
Mlýn se nachází v obci přímo pod zámkem
Ohře
43222/5-1302
nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Pátek u Loun. Stával zde vskutku skvostný mlýn, který byl v majetku Dietrichsteinů. Většina budov mlýna byla zvenčí ozdobena překrásnými sgrafity. Spolu s okolní přírodou kolem řeky Ohře tvořil mlýn uklidňující dominantu. Torza sgrafit lze na fasádě mlýna spatřit dodnes.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1410 Urbář strahovský: Item (na Pátku) jest jedn mlýn se 7 koly dobře upravenými na Ohři

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1660 (za Šternberků) nájemce mlynář Jan Pekárek (od 1674 uváděn na mlýně Dybeřském)

další nájemci:

1673 mlynář Nový a mlynářka Voslová

1673-1694 Matěj Cinkart, zůstává zde i za Dietrichštejnů 

1694-1710 Ondřej Kučera

1710 mlýn získává Strahovský klášter

1710 mlýn měl 7 složení, později jen 4

1715-1733 Jiří Ryba

1733-1750 Jan Jiří Chládek

1750-1753 Maxmilián Tvrzník

1753-1766 Václav Němec

1766-1774 Jan Míka

1775-1782 Prokop Vokurka

1782 prodej mlýna, uchází se o něj pražský mlynář Horáček, mlýn nakonec zakoupil dosavadní nájemce Prokop Vokurka za 3000 zl. v hotovosti a 150 zl. ročního platu

syn Dominik Vokurka zhotovil nové vnitřní zařízení

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

syn Jan Vokurka

bratr Josef Vokurka

Josef Žatecký

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

1915 mlýn vyhořel

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Obchodní

1930 majitel Otakar Šebek

1936 Pavel Stein

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Za květnového povstání byl mlynář ing. Vratislav Voral zvlolen předsedou revolučního národního výboru  a stárek Karel Strejc členem revolučního národního výboru v Pátku.

Oba byli 7. května 1945 prchajícími nacisty zákeřně zavražděni.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šebek
  • Voral
  • Pekárek
  • Nový
  • Vosel
  • Cinkart
  • Kučera
  • Ryba
  • Chládek
  • Tvrzník
  • Němec
  • Míka
  • Vokurka
  • Žatecký
  • Duda
  • Stein

Historie mlýna také obsahuje:

1660 Šternberkové

nájemci:

1660-1673 Jan Pekárek 

1673 mlynář Nový a mlynářka Voslová

1673-1694 Matěj Cinkart

1693-1710 Gundakar z Ditrichštejna

nájemce:

1694-1710 Ondřej Kučera

1710  Strahovský klášter

nájemci

1715-1733 Jiří Ryba

1733-1750 Jan Jiří Chládek

1750-1753 Maxmilián Tvrzník

1753-1766 Václav Němec

1766-1774 Jan Míka

1775- Prokop Vokurka, od 1782 majitel 

majitelé:

Dominik Vokurka 

Jan Vokurka

Josef Vokurka

Josef Žatecký

1930 Otakar Šebek

1936 Pavel Stein

1939 - Mlýnské závody a. s. Praha (RR)

-1945 ing. Vratislav Voral

9. března 1782 z trhové smlouvy mezi Strahovským klášterem a Prokopem Vokurkou: "(mlýn) s hospodářskými staveními, deseti strychy polí, dílem ostrova, pokud ovocnými stromy  vysázen a mezníky chráníce byl" .... "mlynář v zalesněné části panské nemá ani dříví sekati ani trávu žíti" ... "kdykoli by mlýn přecházel z otce na syna aneb jiného majitele, měla vrchnost z tokoto postupu dostávati schválné (laudeminum), byl-li nový majitel člen rodiny Vokurkovy v přímé linii 2 1/2 zlatého, byl.li jen příbuzný nebo cizí 5 zlatých z každého sta"

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát

Architektura

dochován bez větších přestaveb
05 2012
    vrchnostenský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • předbělohorské období do roku 1620
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    mlýn stavěl vlašský stavitel Jan Ventura, na západní straně vyrytý letopočet 1567, obloučkové renesanční štíty dnes obezděné, celá fasáda původně pokryta sgrafity
    • zdobený zděný štít
    • sgrafito, rytá výzdoba
    • komín
    • náhrobky, pamětní desky

      Technologické vybavení

        Žádná položka není vyplněna
        1410-1710 měl 7 složení, později jen 4
        1930 turbínový válcový mlýn
        Zaniklý
        • pila
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        • jez
        • odtokový kanál
        • turbínový domek
        Hlavní pohon zajišťovala řeka Ohře, od roku 1587 však byl zabezpečen i pro případ povodně - v přístavku na jižní straně měl jedno zvláštní složení, poháněné vodou z Dybeřského potoka, která byla vedena umělým korytem od páteckých luk do panské zahrady a odtud do rybníčka pod zámkem, z rybníčka po korytech jednak na pilu a šrotovník a dále na ono zvláštní složení
        Typturbína Kaplanova
        StavDochovaný
        PopisMaximální hrubý spád 2,8 m umožňoval využít tuto lokalitu mlýna energeticky. V prostoru mlýna byla vybudována kašna s Francisovou turbínou. Pevný jez a krátký náhon byl využíván k provozu malé vodní elektrárny až do roku 1957, hlavně pro potřeby mlýna.
        Úmyslem vybudovat na tomto místě moderní příjezovou malou vodní elektrárnu se začala zabývat společnost MVE Pátek s.r.o. s jednateli: Procházka, Šebek, Křivánek.
        Ze stávající stavby se nedalo nic využít. Byla vybrána ekonomicky nejvýhodnější varianta a zpracován energetický audit a vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém zvítězila firma Mavel a.s. Benešov u Prahy. Po dalších nezbytných formalitách byla zahájena stavba ke konci roku 2000. Zkušební provoz byl zahájen v roce 2002.
        Elektrárna má 2 Kaplanovy turbíny, které pracují při čistém spádu 2,3 m. Výtok vody z turbín je přímo do podjezí.
        Veškeré zařízení je plně automatizováno včetně sklápění jezové konstrukce a čištění česel. Maximální dosažitelný výkon je 446 kW. Byl zde vybudován i rybí přechod.
        Typturbína Kaplanova
        StavDochovaný
        PopisMaximální hrubý spád 2,8 m umožňoval využít tuto lokalitu mlýna energeticky. V prostoru mlýna byla vybudována kašna s Francisovou turbínou. Pevný jez a krátký náhon byl využíván k provozu malé vodní elektrárny až do roku 1957, hlavně pro potřeby mlýna.
        Úmyslem vybudovat na tomto místě moderní příjezovou malou vodní elektrárnu se začala zabývat společnost MVE Pátek s.r.o. s jednateli: Procházka, Šebek, Křivánek.
        Ze stávající stavby se nedalo nic využít. Byla vybrána ekonomicky nejvýhodnější varianta a zpracován energetický audit a vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém zvítězila firma Mavel a.s. Benešov u Prahy. Po dalších nezbytných formalitách byla zahájena stavba ke konci roku 2000. Zkušební provoz byl zahájen v roce 2002.
        Elektrárna má 2 Kaplanovy turbíny, které pracují při čistém spádu 2,3 m. Výtok vody z turbín je přímo do podjezí.
        Veškeré zařízení je plně automatizováno včetně sklápění jezové konstrukce a čištění česel. Maximální dosažitelný výkon je 446 kW. Byl zde vybudován i rybí přechod.
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Výrobce
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 4,5 m3/s, spád 1,4 m, výkon 63 HP
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1410-1710 měl 7 kol, později jen 4
        1841: 3 kola
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky

        Prameny

        AutorAntonín Glanc
        NázevMinulost a budoucnost vodní elektrárny v Libochovicích IV. část
        Rok vydání0
        Místo vydáníLibochovice
        Další upřesněníčlánek z internetu
        Odkazhttp://noviny.libochovice.cz/index.php?art=1363
        Datum citace internetového zdroje25.2.2015
        AutorAntonín Glanc
        NázevMinulost a budoucnost vodní elektrárny v Libochovicích IV. část
        Rok vydání0
        Místo vydáníLibochovice
        Další upřesněníčlánek z internetu
        Odkazhttp://noviny.libochovice.cz/index.php?art=1363
        Datum citace internetového zdroje25.2.2015
        AutorBohumil Matějka
        NázevSoupis památek historických a uměleckých v politickém okrese lounském
        Rok vydání1897
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 49-50
        Odkazhttp://depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_3268
        Datum citace internetového zdroje01 2019
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 24
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách VIII.
        Rok vydání2003
        Místo vydáníPrah
        Další upřesněnís. 111-112
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
        NázevČeskoslovenské mlynářství
        Rok vydání1936
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 226

        Žádná položka není vyplněna

        Ikonografie

        Základní obrázky

        Vstup do mlýna, 25.2.2015, © František Kinař
        Pohled na areál mlýna, 25.2.2015, © František Kinař

        Historické mapy

        I. vojenské mapování, výřez, 1764 - 68, © viz oldmaps.geolab.cz
        II. vojenské mapování, výřez, 1836 - 52, © viz oldmaps.geolab.cz
        Císařský povinný otisk, výřez, 1841, © viz archivnimapy.cuzk.cz
        Indikační skica, výřez, 1841, © viz archivnimapy.cuzk.cz

        Obrazy

        Pohled na mlýn, 1936, © Čs. mlynářství

        Historické fotografie a pohlednice

        Mlýn před požárem, 1897, © Soupis památek - okres lounský
        Soupis památek, ročník 02. Politický okres lounský, před 1897, © autor neznámý
        Dobová pohlednice, nedatováno, © autor neznámý (viz aukro.cz)
        Dobová pohlednice, nedatováno, © autor neznámý (viz aukro.cz)
        Okénková pohlednice, 1928, © Jan Heřman - Archiv Posázaví

        Současné fotografie - exteriér

        Pohled na mlýn 3, 25.2.2015, © František Kinař
        Západní průčelí s obezděným štítem, 2008, © Ivan Gríša

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Renesanční štít mlýna doplněný novodobým štítem, 25.2.2015, © František Kinař, (Prvky na obrázku: zdobený zděný štít, sgrafito, rytá výzdoba, komín)
        Pamětní deska obětí květnového povstání, 2019, © doxa, (Prvky na obrázku: náhrobky, pamětní desky)

        Současné fotografie - vodní dílo

        pohled na mlýn, 25.2.2015, © František Kinař, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Inzerát, 1909, © autor neznámý, (Prvky na obrázku: reklama, inzerát)

        Ostatní

        mlynářský erb, 25.2.2015, © František Kinař

        Autoři

        Vytvořeno

        25.2.2015 22:20 uživatelem Cesty František

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 3.1.2023 19:42
        Radomír Roup (Radomír Roup) 17.6.2018 12:55
        doxa (Jan Škoda) 9.4.2023 00:10

        Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

        Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

        Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn         velká karta

        Chadimův mlýn; Dubenker Mühle

        Chadimův mlýn; Dubenker Mühle         velká karta

        Hejlův mlýn

        Hejlův mlýn         velká karta

        Porčův mlýn

        Porčův mlýn         velká karta

        Strnadovský mlýn

        Strnadovský mlýn         velká karta
        Reklama