Krejčí a mlynáři jsou prý všichni zloději.
(estonské přísloví)

Angerlův mlýn; Angerlmühle

Angerlův mlýn; Angerlmühle
285
Nová Farma
Teplá
364 61
Cheb
Teplá
49° 59' 40.1'', 12° 50' 55.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalá mlýnská usedlost se nachází severozápadně od měst Teplá, při místní silnici do obce Hoštěc,
asi 1,7 km severozápadně od MÚ Teplá
Teplá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn dostal jméno podle mlynářského rodu Angerl, který zde hospodařil již v 16. století a setrval zde až do 2. poloviny 18. století.

1588 Jan Angerl

1617-1622 Tomáš Angerl s manž. Walburgou

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1627 Matěj Angerl (+9.5.1637) , m. Markéta

1655-1695 Jiří Angerl (1630-15.5.1698), m. Markéta  (+30.9.1717)

1695-1708 syn Matěj Angerl (5.9.1665), m. Alžběta

1708 bratr Ambrož Vojtěch Angerl (30.3.1680-17.12.1755), m. Dorota Wagnerová (+1.2.1758)

po roce 1740 vedou o mlýn spor: 

Vavřinec Dominik Angerl (28.7.1685, syn Jiřího a bratr Vojtěcha, manž. Apolonie)

a

Ferdinand Zachariáš Angerl (8.10.1724, syn Vojtěcha, 30.10.1747 oo Regina Gatschová)

1762 mlýn koupila Vojtěchova dcera Kateřina Sofie (11.5.1722-4.2.1764), 20.3.1748 oo Jiří Röhlich (+4.9.1798)

1802 syn František Antonín Jiří Röhlich (9.5.1781-4.3.1850), 12.4.1812 oo Josefa (1792-14.2.1844), dc. Candida Untersteina z Teplé čp. 159

(dle L.Jaši)

x   x   x

V matrice města Teplé je záznam z roku 1621, kdy si Margaretha Angerl, původem z Angerlmühle v Teplé, brala Herolda Bernhardta. Přesný věk nevěsty není uveden, je však v zápise uváděna již jako vdova, takže se na mlýně musela narodit nejpozději někdy v průběhu 90. let 16. století.

Koncem 17. století provozoval mlýn mlynář Mathes Angerl  s manželkou Elisabethou. V květnu 1697 se jim zde narodila dcera Apollonia. Mlýn předal svému synovi Adalbertovi Angerl. Adalbertova manželka se jmenovala Dorothea, postupně se jim zde narodily děti Georg Adalbert Pius (1710), Regina Cordula (1712), Ferdinand Zikmund (1717), Apollonia Lucia (1727), Johann Thomas (1730).

Mlýn po otci zdědil Ferdinand Angerl. S manželkou Reginou zde hospodařil od 40. let 18. století.

Poslední zápis, který spojuje rodinu Angerl s mlýnem, je z roku 1780. Jedná se o zápis úmrtí novorozence Hermann Josepha Johanna, vnuka mlynáře Ferdinanda Angerl, syna jeho dcery Marie. Dle údajů v záznamy se dítě narodilo ještě na Angerlmühle, který měl tehdy čp. 252. Následně rod Angerl ze mlýna mizí, nahradila ho další známá mlynářská rodina v kraji Röhlich.

V roce 1798 převzal mlýn po smrti mlynáře Gregora Röhlicha (narozen roku 1730, zemřel roku 1798 ve věku 68 let) jeho syn Anton Röhlich (psáno též Röling), který se roku 1812 ve věku 30 let oženil s Josephou starou 20 roků. V březnu roku 1813 se jim narodilo první dítě, dcera Franziska, která však brzy zemřela. V roce 1815 následovala další dcera Marie Anna, v roce 1817 syn Karl, 1819 dcera Theresie, 1822 dcera Josepha, v roce 1824 dvojčata Franziska a Barbara. V roce 1827 se jim narodil syn Joseph, který se stal dalším mlynářem z rodu Röhlichů.

1848 Josef Röhlich (8.3.1827-22.7.1888). 2.10.1860 oo Tereza (1837-3.5.1895), dc. sedláka Josefa Schwippla z Jankovic čp. 6

majetek rozdělen mezi syny:

Norberta Röhlicha (17.11.1862-10.11.1923), 3.2.1894 oo Marie  (1867-7.7.1926), dc. hostinského Františka Wollraba z Teplé čp. 276

a

Josefa Röhlicha (23.12.1866), 12.9.1895 oo Františka (1876-1.6.1945), dc. malíře porcelánu Františka Waltera z Karlových Var

(dle L.Jaši)

x   x   x

Dalším v pořadí byl Josef Röhlich, syn Antona Röhlicha, s manželkou Franziskou. Ta však před rokem 1860 zemřela a Josef Röhlich se podruhé oženil. Dne 2. 10. 1860 je v matrice města Teplá záznam o svatbě Josefa Röhlicha, mlynáře z Angerlmühle čp. 285, syna Antona Röhlicha, mlynáře tamtéž. Za manželku si bral tehdy třiadvacetiletou Theresii, rozenou Schwippl.

Po smrti svého otce převzal mlýn jeho syn, také Josef. Stalo se tak někdy před rokem 1895. Při zápisu o úmrtí Josefovi matky Theresie dne 3. 5. 1895 (zemřela ve věku 58 roků) byl již mlynář Josef Röhlich st. mrtev, Theresie je zde uváděna jako vdova. Josef Röhlich ml. měl za manželku Franzisku rozenou Walter, dceru Franze Waltera, malíře porcelánu z Karlových Varů. Manželům se na mlýně postupně narodily děti Emma Antonia (1900), Anton Franz (1901), Josef Theodor (1903), Valeria Franziska (1904).

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1921 Josef Röhlich převzal celý mlýn

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Röhlich.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Po válce byla rodina mlynáře odsunuta do Německa.

1948 ukončen provoz

budova předána státním statkům jako skladiště, nadále chátrá

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Nemovitost je evidována jako objekt k bydlení. Je však opuštěná a chátrá.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Angerl
  • Röhlich

Historie mlýna také obsahuje:

1588 Jan Angerl

1617-1622 Tomáš Angerl

1627-1637 Matěj Angerl 

1655-1695 Jiří Angerl 

1695-1708 Matěj Angerl 

1708-1745 Vojtěch Angerl 

1745-1762 Vavřinec  Angerl a Ferdinand  Angerl 

1762-1798 Jiří (Řehoř?) Röhlich 

1802-1848 František  Röhlich

1848-1888 Josef Röhlich

1888-1921 Norbert Röhlich a Josef Röhlich

1921-1946 Josef Röhlich

 

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    08 2019
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        Usedlost se skládala ze 3 zděných budov postavených kolem obdélníkového dvora – z vlastní budovy mlýna a dalších dvou hospodářských budov. Budova mlýna se nachází na jižní straně dvora.
        původně jeden dřevěný objekt, později 2 kamenné objekty (obytný a mlýnice) a 2 dřevěné (stáj a stodola), koncem 19. stol. vše přestavěno na zděné
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          mlýn a pila
          • náhon
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • lednice
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisv 19. stol. 3 kola o prům. 3,6, 2,8 a 2,2 m
          1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu, hltnost 2 x 0,08 m3/s, spád 3,15 m a 2,6 m, celkový výkon 4 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisv 19. stol. 3 kola o prům. 3,6, 2,8 a 2,2 m
          1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu, hltnost 2 x 0,08 m3/s, spád 3,15 m a 2,6 m, celkový výkon 4 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 36
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 36
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet, David Švandrlík
          NázevHamelika, Historie Mariánských Lázní a okolí
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesněníPanství kláštera Teplá
          Odkazhttps://www.hamelika.cz/?cz_panstvi-klastera-tepla-(1838),430
          Datum citace internetového zdroje27. 6. 2019
          AutorInternet, Porta Fontium
          NázevSbírka matrik Karlovarska, fara Teplá - město
          Rok vydání
          Místo vydáníStátní archiv v Plzni
          Další upřesněnídigitalizované matriky
          Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/tepla-mesto?language=de
          Datum citace internetového zdroje27. 6. 2019
          AutorLuděk Jaša
          NázevMlýny Slavkovského lesa 3.
          Rok vydání2021
          Místo vydáníBřezová
          Další upřesněnís. 108-117

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          27.6.2019 14:04 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 3.8.2019 21:29
          doxa (Jan Škoda) 6.6.2023 21:36