Je hloupý jako mlynářský lev.
(německé přirovnání)

Žaloudkův, Piplův mlýn

Žaloudkův, Piplův mlýn
10
Borek
331 41
Plzeň-sever
Kozojedy u Kralovic
49° 54' 55.5'', 13° 31' 5.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Piplův Mlýn, dříve zvaný Žaloudkův, patří k těm starším mlýnům na Střele. K mlýnu vedl vodu 200 metrů dlouhý náhon od jezu, který řeku přehrazoval těsně pod soutokem s Kralovickým potokem. V současné době zde funguje pila.
mlýn ne nachází přibližne 850m od středu obce Borek
Střela
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1529 Mikuláš Sviták z Landštejna kupuje Krašovské panství za 3 250 kop, uveden mlynář Žaloudek

1589 mlýn se svobodným šenkem prodán s celým krašovským panstvím za 12 500 zl. Ferdinandu Ronšperkovi z Držkovic

1596 Jeroným st. Hrobčický na manětíně kupuje krašovské panství - uveden mlýn Žaloudkovský se šenkem svobodným

1615 mlýn s krčmou výsadní

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1631 Havel Žaloudek

1639-40 za 30 leté války mlýn vypálen 

1651 (soupis obyvatel podle víry): Havel Žaloudek, 58 let, s manželkou Alžbětou (30 let), dětmi Ondřejem (18), Michalem (12) a Zuzanou (19)

1653 spáleniště, Havel Žäloudek

mlýn opraven

1681 za opata Ondřeje Trojera mlýn o trojím složení se stoupou, mlynář Jan Žaloudek roční platí 50 zl. a odvídí 50 pytlů mouky. Výsadní krčma zde zrušena přenesena do Borku.

1761 klášter prodal mlýn na 2 složení Augustinu Valentovi za 750 zl. Mlynář nadále platí klášteru 35 kop, odvádí 50 strychů žita a vykrmeného vepře.

V roce 1841 koupil Vojtěch Pipla, sedlák z Kozojed Borecký mlýn, také nazývaný podle dřívějšího majitele Žaloudkův, od Matěje Valenty, pro svého syna Vojtěcha (1819-1887).

Mlýn zasáhla v roce 1872 velká povodeň. která zničila jak mlýnici tak i vodní dílo.

po povodni Vojtěch Pipla s pomocí státní subvence vlastnoručně postavil nový mlýn s novým jezem

Při prvním mletí dostal z radosti nad vykonaným dílem záchvat mtrtvice, následkem mu zůstala chybná řeč

1879 mlýn poředává synu Vojtěchovi ml. (1849-1899) s manželkou Josefou roz. Knedlhansovou z Liblína

1895 přebírá syn Vojtěch Pipla nejml. (1884-1942) s manželkou Zdeňkou Budilovou z Prahy

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

 Po obnově další neštěstí přišlo v roce 1915, kdy mlýn vyhořel. Následovala nová výstavba do dnešní podoby, ale již s Francisovo turbinou, novým výrobním zařízením a pilou.

Spáleniště vykoupili bratři Bohuslav, Karel a Otto Piplové a švagr Bohumil Šnajdr

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Bohumil Šnajdr

1930 bří. Piplové a Boh. Šnajdr

nájemci:

1923-1926 Josef Seidl

1926-1930 František Fafek

Plicka (nemlel)

1930-1935 Karel Semerád

1935-1939 Josef Ail

Bohuslav Pipla vykupuje mlýn od svých bratrů, 1936 odchází jako úředník Živnobanky v Praze do důchodu

jaro 1940 Bohuslav Pipla se s celou rodinou stěhuje na mlýn, mlýn spravuje jeho syn Jaroslav, vyučený mlynář

15.3.1940 při povodni protržen jez, mlýn zůstal bez vody  a tím pádem i bez elektřiny

červen 1940 jez obnoven včetně dynma na osvětlení 120 V

1942 provoz mlýna úředně zastaven, pila zůstává v provozu

1942/43 krutá zima, zamrznul Liblínský mlýn, provoz zdejšího mlýna obnoven, přijat mlynářský Blažek z Liblína

po válce se rozbíhá provoz

1947 zavedena telefonní linka, od FNO zakoupil nákldní automobil Ford 3,500 ccm, nosnost 3,5 t

býv. hostinec přestavěn na sklad, později bytovou jednotku

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

26.12.1949 zemřel Bohuslav Pipla, mlýn přebírá syn Jaroslav Pipla s manželkou Emílií, živn. list mlynář-pilař

Poslední pohroma bylo znárodnění a objekt začalo užívat JZD Kozojedy a n.p. Mlýny Plzeň, Jaroslav Pipla a B. Blažek vedeni jako zaměstnanci.

31.5.1959 mlýn vyvlastněn

1961 přes protesty okolních obcí zastaveno mletí, nadále se pouze šrotuje

9. května 1978 při velké vodě došlo k poškození jezu a tím skončil i zájem socialistického uživatele zejména o řezání na katru. (doplnil Bohumil Pipla)

vlastníkem mlýna MNV Kozojedy

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

8. listopadu 1990 mlýn restituován Jaroslavu a Emilii Piplovým

syn Bohuslav Pipla obnovil provoz pily

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Žaloudek
  • Valenta
  • Pipla
  • Seidl
  • Fafek
  • Plicka
  • Semerád
  • Ail

Historie mlýna také obsahuje:

1841-1879 Vojtěch Pipla

1879-1895 Vojtěch Pipla ml.

1895-1915 Vojtěch Pipla nejml.

1915-1930 Bohuslav, Karel a Otto Piplové a Bohumil Šnajdr

nájemci:

1923-1926 Josef Seidl

1926-1930 František Fafek

Plicka (nemlel)

1930-1935 Karel Semerád

1935-1939 Josef Ail

1936-1949 Bohuslav Pipla

1949- Jaroslav Pipla


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      vícepodlažní
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • okno
      • schodiště
      • střešní nástavba
        • existující umělecké složení
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        PopisVe mlýně je minimálně aspiratér od fy Jos. Prokop
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        PopisVe mlýně je minimálně aspiratér od fy Jos. Prokop
        1895: 3 složení
        1921 po požáru 1915 mlýn vybaven novým zařízením od fy. Kohout Praha-Smíchov za 600 000 Kč
        1 loupačka na obilí
        1 žitná stolice
        1 dvoudílná stolice na mletí pšenice
        1 domílací kámen
        hranolový vysévač
        1 dvojitý rovinný vysévač
        1 dvojitá reforma
        aspirátor
        2 míchačky na mouku
        1946 nové stroje:
        koukolník
        aspiratér
        2 žitné mlecí stolice
        2 rovinné vysévače (žito a pšenice)
        1947:
        dvojitá pšeničná stolice
        šrotovník
        Dochovaný
        • pila
        Zaniklý
        • výroba elektrické energie
        1921 zřízena pila jednuška
        1939 nová rámová pila od fy. K. Chudý z Týniště nad Orlicí
        dynamo 120 V pro vlastní osvětlení
        • jez
        • náhon
        • odtokový kanál
        1895: pevný jez přepadový, ve hřebenu 52,30 m dlouhý, 7,20 m ve sklonité části široký.
        1921: jez 46 m dlouhý
        Nad jezem na počátku mlýnské strouhy stavítko 1,72 m široké a 1 m vysoké.
        Odpadová strouha vedena kamennou klenbou pode dvorem, postavenou 1845
        jez protržen 15. března 1940, opraven v červnu
        V roce 1978 byl poškozen jez a od té doby vodní motor stojí.
        1900 postavena nová silnice z Kozojed do Borku, most nebyl postaven, jezdilo se brodem
        1910 most ocelové konstrukce těsně u mlýna, sloužil jen pro koňské a kravské potahy
        1920-22 postaven nový klenutý most pro veškerou dopravu
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis1921 instalována 1 Francisova kašnová turbína pro spád 4 m, výkon 23 kW
        V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,72 m3/s, spád 4 m, výkon 29 k. (RR)
        1947 nová kašnová turbína s ležatým hřídelem pro spád 380 cm
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis1921 instalována 1 Francisova kašnová turbína pro spád 4 m, výkon 23 kW
        V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,72 m3/s, spád 4 m, výkon 29 k. (RR)
        1947 nová kašnová turbína s ležatým hřídelem pro spád 380 cm
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1895: 3 kola na svrchní vodu
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • dvouskříňový
        1
        • autokap
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníDíl 11 Plzeň, str. 27
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníDíl 11 Plzeň, str. 27
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.kozojedy.eu/KSK/NOVINY_PDF/C_08_4.pdf
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Sklenář
          NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětícnsku
          Rok vydání1997
          Místo vydáníČistá
          Další upřesněnís. 92-97
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autorkol.
          NázevTajemství řeky Střely
          Rok vydání2017
          Místo vydáníPlzeň
          Další upřesněnís. 165
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          4.6.2015 08:40 uživatelem sumak

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.2.2021 07:17
          Radomír Roup (Radomír Roup) 20.1.2016 12:14
          doxa (Jan Škoda) 16.4.2020 17:31