Řada autorů uvažuje o tom, že se tu mlýn nacházel již v raném středověku, a to jako příslušenství zdejší tvrze, o níž nemáme žádných zpráv, což potvrzuje též zmínka prof. Augusta Sedláčka v jeho knize "Hrady, zámky a tvrze království Českého":
"MLADOTICE.
Na úhledném pahorku, nade mlýnem Mladotickým se vypínajícím, stála bezpochyby nějaká tvrz. Jest to ostroh otočený Doubravkou, dosti příkrý, a s druhé strany jest mělká prohlubenina, snad bývalý příkop, který tvrziště odděloval od roviny."
S určitostí víme o Mladoticích pouze to, že v roce 1339 náležely do majetku vilémovského kláštera, s nímž se později dostaly do rukou Trčků z Lípy a v letech 1557-1596 náležely držitelům lichnického panství, aby byly následně připojeny k suchotleskému zboží a roku 1638 byly připojeny k ronovskému panství.
Kdy přesně mlýn vznikl, tak to přesně nevíme, ale vzhledem k tomu, že nebyl zmíněn v žádných kupních smlouvách nebo kšaftech a o Mladoticích se hovořilo pouze jako o vsi, tak můžeme uvažovat, že nemá středověký původ, ale naopak vznikl až v novověkém období, pokud někdy předtím nezanikl a k jeho obnově došlo až po mnoha letech.
Podle mne vznikl v období, kdy náležela ves lichnické vrchnosti, protože ta byla velmi činorodá a snažila se o to, aby se celý tento kraj všeobecně rozvíjel, neboť věděla, že čím více toho na svém panství bude mít, tím lépe se jí povede, i když je to jen má teorie, s níž je v rozporu kupní smlouva z 18. listopadu 1638, kterou Anna Kylmanová z Kylmanseku, podruhé vdaná jako ze Štarhemberka, prodala suchotleskou tvrz s vesnicí a vsi Biskupice, Mladotice a Pařížov Františku de Chiesovi na Vesci, Sirakovicích a Ronově za 6 000 zlatých rýnských, v níž se stále nikde nehovoří o mladotickém mlýnu, i když to mohlo být způsobeno následky třicetileté války, za níž zaniklo po celých Čechách množství statků, mlýnů i dalších hospodářství a stavení, vždyť v roce 1636 je zmíněno v Biskupicích, Mladoticích a Pařížově dohromady pouze 6 sedláků a 14 domkářů. Moji teorii naopak podporuje kupní smlouva, která byla uzavřena ve středu před sv. Kateřinou 1577. Tehdy Albert Robmhap ze Suché zakoupil za 2 593 kop, 3 groše a 1 denár vsi Kněžice, Biskupice, Suchotlesky a Mladotice s 5 mlýny a dalším příslušenstvím. Jednoznačně dokážeme prokázat fungování mlýna od 18. století vedenými matrikami, z nichž např. víme, že do roku 1724 byl zdejším mlynářem Jan Staupa († 28. května 1724) a v roce 1740 zde mlynářoval Václav Staupa. Zároveň se z nich nepřímo dozvídáme, že areál mlýna sloužil též k ubytování, takže místní mlynář si ještě přivydělával takovýmto způsobem.
Dalším prokazatelným důkazem o existenci mladotického mlýna je I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147), z něhož je vidět též z Doubravy vybudovaný Mlýnský náhon. Tehdy mlýn patřil Václavu Stoupovi (Staupovi), jenž zemřel 23. ledna 1800. Opětovně je zaznamenán ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_10_VII) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS367018380), kdy náležel Adalbertu Staupovi (Vojtěchu Stoupovi). Z tohoto kartografického díla vidíme, že tehdy ještě existoval původní dřevěný mlýn, k němuž někdy na přelomu 18. a 19. století přibyl další zděný, i když některé prameny hovoří o tom, že roubený objekt nebyl mlýnem, nýbrž pilou, takže si můžeme vybrat, jak tomu bylo doopravdy.
K přestavbám mlýnského areálu bylo přikročeno v 70. letech 19. století (podle Evy Joachimové v roce 1872; viz https://www.youtube.com/watch?v=d3tBea2XrAk), což je vidět v reambulaci stabilního katastru z roku 1878 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6282_8). V té době byl vybaven 3 obyčejnými a 1 uměleckým složením. Protože se výše jmenovanému mlynáři dařilo, tak se nejen vrhnul do obnovy mlynářského areálu, ale stal se rovněž nájemcem zdejšího panského dvora. Pak přišel v roce 1880 velký požár, jenž znamenal zánik původních budov a přesunutí mlýna do dnešního položení, kde došlo k výstavbě nám známého tříposchoďového objektu válcového mlýna. V té době 1 kolo na vrchní vodu o průměru 360 cm a šířce 80 cm pohánělo umělecké složení se žitnou stolicí a druhé kolo stejné velikosti se staralo o pohon špičáku a obyčejného složení s francouzskými kameny. 23. září 1885 však mlynář a obecní starosta Vojtěch Stoupa zemřel. V té době se dostal mlýn na stránky celostátního tisku, protože v letech 1883-1884 zde byla zaměstnána Marie Šindelářová, která tu měla známost se zdejším stárkem Janem Kardou, ale ve všeobecné povědomí se dostala až vraždou svého nově narozeného dítěte, k níž došlo 16. května 1890. Mlynářka Anna Stoupová, která zdědila mlýn po svém manželovi, byla jednou ze svědkyní před soudem s výše jmenovanou, jež byla sice odsouzena k trestu smrti, ale následně byla doporučena k udělení císařské milosti.
Roku 1889 zakoupil mlýn syn ždánického mlynáře František Prokeš, který za něj zaplatil 48 100 zlatých. I ten se vrhl do obnovy a modernizace mlýna čp. 6. První výraznou věcí se stala výměna vodních kol za vodní turbinu, což se mělo udát v roce 1910. Není to nic divného, protože 23. května 1908 došlo k velké povodni a velké vody řeky Doubravky strhly jez mlýna a zatopily celý mlýnský areál. Zachovaný "starý český mlýn" s obyčejným mlecím složením sloužil od té doby zejména ke šrotování, ale i on o 6 let později získal menší turbinu. Technický pokrok se prostě nedal zastavit, což se projevilo i tím, že "starý český mlýn" byl roku 1932 zrušen a jeho turbiny bylo použito v novém mlýně. Podle "Seznamu a mapy vodních děl republiky Československé" z roku 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbiny hltnosti 0,460 m3/s, na spádu 4,1 m a výkonu 18,5 HP. V roce 1938 byla dosavadní turbina nahrazena novou o výkonu 20,5 HP a k ní byl ještě pořízen náhradní elektromotor o 11 kW. V tu dobu byl mlýn již dávno provozován Antonínem Lokrem. Pak zde do roku 1952 působil mlynář Jan Trnka, jemuž bylo hospodářství zabaveno a do roku 1972 zde působil n. p. Pardubicko-jihlavské mlýny z Pardubic, který používal mlýn ke šrotování a mísení krmiv. V jeho části pak mělo místní JZD skladiště a nějakou dobu fungovala též Trnkova MVE, která jen v květnu 1954 dodala 6 378 kWh. Následně byl zlikvidován Mlýnský náhon, což je krásně vidět v leteckém měřicím snímku z roku 1975 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1975.HERM68.19501&bz=-665864.06,-1077527.79).
Již v té době objekt postupně chátral a dlouhou dobu se s ním nic nedělo. Změna přišla až s novou majitelkou Evou Joachimovou (viz https://joachimova.cz). S obnovou mlýna se začalo již v roce 1996 (viz https://www.youtube.com/watch?v=xqkbSk8xc70) a do roku 2018 tu fungovala Hospůdka ve mlýně a penzion. V současné době náleží objekt Davidu a Vendule Čermákovým, kteří 1. listopadu 2022 založili společnost Mlýn Mladotice s. r. o. a jejím prostřednictvím se ho snaží postupně zrekonstruovat a udělat z něj kulturní a společenské centrum nejen Mladotic, nýbrž celého okolí (volně tak navazuje na 3. dubna 2014 založenou společnost Mladotický mlýn, s. r. o., jež se dostala k 1. dubnu 2023 do likvidace). Více informací lze najít zde: https://www.facebook.com/profile.php?id=100083652002458. Aby však nebylo nic příliš jednoduchou věcí, tak 4. dubna 2015 v mlýně hořelo (viz https://www.pozary.cz/clanek/109276-sedm-hasicskych-jednotek-likvidovalo-pozar-byvaleho-mlyna-v-ronove-nad-doubravou-mladoticich/) a 20. června 2022 mu vichřice odnesla střechu (viz https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/bourka-mlyn-deste-oslava-drda-lektrika.A220621_101942_pardubice-zpravy_skn). Na závěr je třeba ještě dodat to, že z mlynářského rodu Stoupů pocházel běstvinský farář P. Antonín Stoupa (5. června 1795 Mladotice - 21. listopadu 1869 Běstvina). Další informace lze najít na tomto webu: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2783-mladoticky-mlyn.
(Boris Jelínek)
