Tlučkův, Sulanův mlýn

1405 mlýn společně s mlýnem na Smetiprachu věnoval Mikuláš Volyňský nově založenému špitálu, stojícímu u píseckého kamenného mostu.

1690 Ondřej Pavlíček - Tlučka s manž. Rozinou

1694 Lukáš Benda s manž. Dorotou

Jan Hromádka s manž. Marií

1704 mlynář Jan Jílovec, I. manž. Anna (1682-1722), II. manž. Veronika (+1731 jako vdova)

1715 mlýn zabrala čížovská vrchnost a prohlásila ho za panský
1716-1738 mlynář Jan Jílovec (1698-1738) , syn Jana, manželka Kateřina, 1738 přesídlili na Topinkovský mlýn

1729 Pavel Cach

1738 Matěj Haškán s manž. Evou

1740 Jan Mivka s manž. Alžbětou

1740 Tereziánský katastr: mlýn o 1 kole

1747-1766 Jan Měřička (1720-duben 1782) s manž. Terezií (1720-1765)

14.12.1766 syn Václav při spouštění kola spadl pod něj a kolo ho utlouklo

1767-1787 Jan Řeřicha

1764-1768 na mapách i. vojenského mapování uveden jako Tlučkův

1787 Josef Prokopec s manž. Františkou

František Šejhar s Dorotou Divišovou, dc. šenkýře z Brloha

1801-1806 Antonín Řeřicha (1736-1806, bratr Jana Řeřichy) s Marií Annou Divišovou (*1756), dc. šenkýře z Brloha (sestrou Doroty)

1809 Tomáš Šejhar s manž. Annou Divišovou, dc. šenkýře z Brloha

1818-1820 pachtýř Jiří Mlynář s manž. Annou Luskovou

1831-1841 Vojtěch Říha, syn sedláka z Malčic s manž. Annou, dc. Jana Beneše nz Čestic

1858-1874 Matěj Šebelle (nájemce?), syn mlynáře z Neznašova, manž. Anna Jeřábková, dc. mlynáře z Písku

1860 od lobkovického panství koupil Jan Nosek, statkář z Borečnice

mlýn měl 4 kola na spodní vodu, 5. kolo pro pilu a 4 složení

1877 Vojtěch Kučera z Cerhonic, manž. Marie, vdova po Janu Noskovi

1877-1881 mlynář Cafourek, nájemce

červenec 1880 Marie Nosková (1864-1941, dc. Jana Noska) se provdala za Aloise Kubrichtu (*1851), syna mlynáře v Dušníkách na Příbramsku, pozd. v Mrtníku, mlýn dostali svatebním darem

1.5.1891(?) nechal vysvětit ve skále vysekanou kapličku P. Marie Lurdské nad mlýnem

u mlýna byla pila, hospodářství s 10 ha polí, les, právo rybolovu na řece v délce 2 km a 2 slupy na chytání ryb, chovali zde 2 koně, 5 ks hov. dobytka a prasata

ve mlýně zaměstnáni stárek, kočí a 2 služky

pila zrušena

1921 zeť Stanislav Sulan, manž. Anna Kubrichtová (1886-1941), mlýn jim byl postoupen

1923 mlýn vyhořel, Stanislav Sulan za přispění svého bratra a švagra vystavěl nový mlýn  se 4 válcovými stolicemi, rovinnými vysévači a generátorem na elektřinu, dodávanou i na sousední Kavkovnu

1931 nájemce Jindřich Cais (1903-1981) ze mlýna ve Zdíkově na Šumavě, manž. Anežka Řehořová z Krašovic (+1992)

ve mlýně stárek, mládek, prášek a služka

z vejminku zřízena letní restaurace, přistavěna veranda, na zahradě taneční parket

i zde se hojně mlelo načerno

na konci války ve mlýně ukrývali Slováka J.Hrivňáka, učitele z Michalovců, zběha z maďarské armády

v květnu 1945 ve mlýně ubytování Rusové

1945 mlýn převzal syn, vyučený mlynář, Václav Sulan (1922-2013); Jindřich Cais si pronajal Linkův mlýn u Čimelic

mlýn opraven, zakoupeny dvě nové dvoupárové mlecí stolice a nákladní automobil

1951 mlýn převzalo Hospodářské družstvo v Písku, později Jihočeské mlýny České Budějiovice

Václav Sulan dělal vedoucího, 1953 degradován na mládka

9.7.1954 mlýn poškozen velkou povodní (5,70 m nad normál), odplaveny zásoby obilí z přízemí, selské mletí povoleno od ONV až v roce 1956

1958 ukončeno mletí, zahájeno jednání o výkup (0,50 Kčs za 1 m2), moderní mlecí stroje odvezeny neznámo kam, živý i mrtvý inventář převzalo JZD

1960 zahájena demolice, Sulanovi se odstěhovali do Písku, kde si postavili domek, Václav Sulan zaměstnán v pekárně

1.5.2012 vikář Karel Vrba znovu vysvětil obnovenou kapličku P. Marie Lurdské nad mlýnem

2013 zemřel poslední mlynář Václav Sulan