Každý má svou starost, tou mlynářovou je voda.
(německé přísloví)

Tlučkův, Sulanův mlýn

Tlučkův, Sulanův mlýn
11
Borečnice
397 01
Písek
Borečnice
49° 21' 26.9'', 14° 8' 58.8''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý mlýn na levém břehu Otavy, zbořen v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady
Otava
volně přístupný

Obecná historie:

Tento mlýn patřící k Borečnici vstoupil do psaných dějin roku 1405, kdy ho společně s mlýnem na Smetiprachu věnoval Mikuláš Volyňský nově založenému špitálu, stojícímu u píseckého kamenného mostu. Oba borečnické mlýny jsou také  zapsané v bemí rule z roku 1654. Šimonu Řebíčkovi patřil tehdy mlýn o jednom kole, Topinkovi mlýn o dvou kolech. V roce 1715 mlýn zabrala čížovská vrchnost a  vydávala ho za panský. Pod jménem Tlutschkůlv je zakreslen na mapě stabilního  katastru z roku 1837. Roku 1860 koupil mlýn od lobkovického panství borečnický statkář Jan Nosek pro svoji dceru Marii. Ta s bohatým věnem rychle našla ženicha Aloise Kubrichtu. 

Mlynářská rodina byla silně věřící a na žádost babičky nechal mlynář Kubrichta vylámat ve skále nad mlýnem po vzoru známého poutního místa v Pyrenejích kapličku pro Pannu Marii Lurdskou. K jejímu vysvěcení dne 1. května 1871 se  dostavilo mnoho lidí z okolí i s hudbou. Od té doby se vždy na 1. máje pekly v mlýně koláče na pohoštění poutníků. Poslední majitel mlýna při odchodu věnoval  dřevěnou plastiku Panny Marie do kapličky v Borečnici, kde byla později  odcizena. 

Starý mlýn měl tři vodní kola, která poháněla dvě česká složení na mletí pšenice  a žita. U mlýna bývala pila, hospodářství s 10 ha polí a  lesem, slup na chytání ryb a právo rybolovu v délce dva kilometry.

V roce 1920 se na mlýn přiženil Stanislav Sulan z Písku. Za tři roky mlýn, ale  zcela vyhořel. Během čtyř let Stanislav Sulan za přispění příbuzných vystavěl  moderně zařízený mlýn se čtyřmi válcovými stolicemi, včetně generátoru na výrobu  elektřiny. Mlelo se pro lidi na obou březích řeky. Z levého břehu se v případě malé vody nechalo pod jezem přejet s vozem. Používání brodu se ostatně mohlo přenést na jméno nedalekého lesa a pole Brodný. Jinak se obilí a mouka převážely zákazníkům na prámu. Při mlýně byly zřízeny pokoje pro letní hosty, kterými  bývali zpravidla Pražáci, a menší výletní restaurace, která se pronajímala. V  roce 1930 za pobytu na Smetiprachu a v Borečnici mlýn namaloval spolu s dalšími otavskými zákoutími Václav Špíla pro něj charakteristickou sytě modrou barvou. 

V roce 1931 si mlýn pronajal Jindřich Cais. Hned po skončení války převzal mlýn Václav Sulan, v roce 1951 Hospodářské družstvo v Písku a poté Jihočeské mlýny v Českých Budějovicích. Po katastrofální povodni v roce 1954, kdy voda vystoupila  až do prvního poschodí a zničila značnou část zařízení, došlo k uzavření  objektu. Po dvou letech byl sice provoz obnoven, ale jen do roku 1960, kdy v souvislosti s výstavbou přehrady byl objekt mlýna demolován.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Písek

Název toku: Otava
Obec, čp. : Borečnice 11
Podnikatel: Stan. Sulan
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní vodu
Normální výkon v ks: 10,8

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sulan
  • Tluček

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    05 2012
              Žádná položka není vyplněna
                Popis
                Popis
                Žádná položka není vyplněna
                Historické technologické prvky
                AutorFröhlich Jiří
                NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
                Rok vydání2000
                Místo vydáníPísek
                Další upřesněnís. 56-59
                AutorFröhlich Jiří
                NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
                Rok vydání2000
                Místo vydáníPísek
                Další upřesněnís. 56-59
                AutorMinisterstvo veřejných prací
                NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
                Rok vydání1932
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněníSešit 12
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje16.7.2017

                Žádná položka není vyplněna

                Historické mapy

                Plány - stavební a konstrukční

                Historické fotografie a pohlednice

                Vytvořeno

                10.9.2014 08:52 uživatelem frufru

                Majitel nemovitosti

                Není vyplněn

                Spoluautoři

                Uživatel Poslední změna
                Rudolf (Rudolf Šimek) 1.12.2016 10:28
                doxa (Jan Škoda) 4.6.2020 16:20
                pepino 16.7.2017 18:32